Země Evropské unie pozastavují zpracování žádostí Syřanů o azyl. Některé to oznámily, jiné to dělají v tichosti, ale přístup k syrským uprchlíkům se mění skoro stejně rychle, jako se zhroutil režim Bašára Asada. Není divu, příliv (nejen) syrských migrantů v roce 2015 způsobil mimo jiné v řadě evropských zemí nárůst podpory krajní pravice.

Způsob, jakým se evropské země nyní postaví k syrským uprchlíkům a jejich žádostem o azyl, má dvě roviny, politickou a technickou. Ta druhá je z pohledu úředníka jednodušší: padl režim, jehož represe byla oficiálním důvodem k udělení azylu. A dokud se neobnoví práce ambasád, tajných služeb a dalších státních institucí přímo v Sýrii, je pro úředníky jaksi složité žádosti o azyl prověřovat. Pouze na základě článku z New York Times nebo jiného světového média to prostě nejde.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakou roli má migrace v dnešní evropské politice.
  • V jaké nejistotě uprchlíci nyní jsou.
  • Proč rozhodne přístup Německa.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.