Promění nejchudší země Střední Asie vodu v bitcoiny? Tádžikistán staví hydroelektrárnu s výkonem jako tři jaderné bloky

Tádžikistán staví na řece Vachš vodní elektrárnu s nejvyšší přehradní hrází na světě. Její instalovaný výkon, zhruba 3600 megawattů, by měl odpovídat třem velkým jaderným blokům. Cena za vybudování přehrady Rogun v jižním Tádžikistánu je ale pro nejchudší stát ve Střední Asii astronomická. Stavba by měla vyjít na více než 6,4 miliardy dolarů, v přepočtu asi 156 miliard korun, což je zhruba polovina HDP Tádžikistánu za rok 2023. Kritici tvrdí, že projekt může být pro chudou zemi ekonomickou katastrofou s vážnými environmentálními a sociálními dopady.

I přesto se výstavbu rozhodla podpořit Světová banka, která 17. prosince oznámila, že na první fázi poskytne 350 milionů dolarů. Podle banky by mělo jít zhruba 70 procent vygenerované elektřiny na export. Obrovské množství levné energie by ale mohlo přitáhnout i zájemce o těžbu bitcoinu. Elektrárna Rogun by se tak mohla stát podobně jako Bratská vodní elektrárna v Rusku obřím dolem na digitální těžbu kryptoměn.

Abcházii hrozí kvůli těžbě kryptoměn energetický kolaps. Může za to i Rusko

30. 12. 2024 ▪ 5 min. čtení

Světová banka své rozhodnutí vysvětluje tím, že nová elektrárna zajistí dostatek elektřiny pro všechny. Ne všichni obyvatelé Tádžikistánu mají totiž k elektřině přístup. Země se během zimy potýká s častými výpadky proudu.

„Projekt může pomoci Tádžikistánu a zemím Střední Asie urychlit jejich cestu k zavádění čisté energie, podpořit hospodářský růst a zvýšit odolnost vůči klimatickým změnám,“ uvedla Antonella Bassaniová, viceprezidentka Světové banky pro Evropu a Střední Asii.

Kromě Světové banky se projekt chystá financovat například Asijská investiční infrastrukturní banka, která poskytla 270 milionů dolarů. Dalších 100 milionů dolarů vložil do projektu také Kuvajtský fond pro arabský ekonomický rozvoj. Nevládní organizace na banky v loňském roce apelovaly, aby peníze na projekt neschvalovaly. Upozorňovaly přitom nejen na vysídlování obyvatelstva, které by se mělo dotknout bezmála 50 tisíc lidí, ale i na ekonomický smysl velkého projektu. Odhadovaná cena výstavby totiž vzrostla od jejího opětovného spuštění v roce 2016 zhruba o dvě miliardy dolarů. Není navíc jisté, že Tádžikistán najde pro velké množství vygenerované elektřiny odbytiště. 

Kazachstán, který byl považován za hlavního potenciálního odběratele elektřiny z Tádžikistánu, totiž loni v říjnu schválil výstavbu nové jaderné elektrárny. Výstavbu jádra chystá s pomocí Ruska také další potenciální zákazník, sousední Uzbekistán. Jadernou energii zvažuje i Kyrgyzstán, který má navíc vlastní projekt na výstavbu vodní elektrárny. Nevládní organizace proto v dopise Světové bance upozorňovaly na to, že projekt nemusí být v době svého dokončení kvůli vysokým nákladům a klesajícím cenám energií konkurenceschopný.

Těžba bitcoinu 

Z pohledu investorů by ale mohl být projekt zajímavý z jiného důvodu a tím je těžba kryptoměn. Bankovní instituce ani vláda o možnosti těžby z vygenerované elektřiny sice oficiálně nemluví, podle šéfa regionální organizace Řeky bez hranic, která se zapojila do kritiky projektu, je to ale zjevná příležitost. „Když vezmete v potaz gigantický objem vygenerované elektřiny, možnosti těžby na vodní elektrárně Rogun by měly být fantastické,“ řekl Alexander Kolotov serveru Eurasianet.

Zájem o těžbu už do chudého Tádžikistánu v minulosti přivedl například hongkongské společnosti, které měly s podporou místní vlády vybudovat velké kryptoměnové farmy. „Tádžikistán má unikátní výhodu ve vodních zdrojích, které jsou důležité v rozvoji digitální těžby kryptoměn,“ uvedl v roce 2021 šéf hongkongské společnosti Lion Group Holding Chunning Wang. Na velký potenciál země v těžbě kryptoměn upozorňovala letos na podzim znovu i tádžická média. V této souvislosti například agentura Asia-Plus zmiňovala i projekt vodní elektrárny Rogun.

Konstrukce přehrady Rogun začala už v roce 1976. Kvůli rozpadu Sovětského svazu a následné občanské válce v Tádžikistánu se ale její dokončení oddálilo. V roce 2016 se tádžická vláda k projektu opět vrátila. Zatím se podařilo dokončit zhruba 25 procent z plánovaného rozsahu. Tádžická vláda už za dosavadní výstavbu utratila přes tři miliardy dolarů. Po dokončení by měla mít hráz přehrady na řece Vachš 335 metrů, a o 30 metrů tak překonat čínskou přehradu Ťin-pching I, která je v současnosti nejvyšší na světě.