Trump rozpoutal celní válku se svými největšími obchodními partnery. Kanada a Čína odpoví

Americký republikánský prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.

Cla vstoupí v platnost od úterý. Tento termín, který nyní potvrdil Bílý dům, už dříve zmínila kanadská televize CBS News, která se odvolávala na zdroje v kanadské vládě. Cla budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států.

Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.

Agentura AP uvedla, že Trump uvalením cel splnil další z předvolebních slibů, zároveň ale zvýšil riziko zdražení zboží pro americké spotřebitele. AP dále poznamenala, že republikánský prezident sice argumentuje tažením proti fentanylu, zároveň ale cla doplňují jeho ochranné kroky k posílení domácí výroby a také podle něj mohou sloužit jako možný zdroj dalších příjmů pro federální vládu.

Trump chce od soboty uvalit cla na Mexiko a Kanadu. Co by přinesla ekonomická válka mezi největšími obchodními partnery?

1. 2. 2025 ▪ 7 min. čtení

Bílý dům na síti X napsal, že o dopadech cel již kolují fámy. Podle Bílého domu ale jistá studie z loňského roku ukázala, že cla uvalená v době Trumpova prvního prezidentského mandátu naopak americkou ekonomiku posílila a vedla k významnému povzbuzení průmyslových odvětví, jako je produkce oceli.

Lídr senátorů Demokratické strany Chuck Schumer již ale podle Reuters varoval, že kroky Trumpovy administrativy pravděpodobně dopadnou na peněženky Američanů. „Obávám se, že nová cla ještě více zvýší náklady americkým spotřebitelům,“ řekl.

Trump v pátek oznámil, že hodlá uvalit cla také na Evropskou unii, která se podle něj ke Spojeným státům „nechovala dobře“. Podle Trumpa půjde o zásadní opatření, podrobnosti k němu ale neuvedl.

Reakce Kanady

Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu Kč), prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau na tiskové konferenci podle tiskových agentur.

Trudeau podle agentur uvedl, že od úterka půjde o zboží za 30 miliard kanadských dolarů a za 21 dnů má následovat zboží za 125 miliard. Kanadský premiér upozornil, že cla porušují dohodu o volném obchodu, uzavřenou před několika lety a že americké kroky a kanadská odveta budou mít reálné důsledky pro lidi žijící na obou stranách hranice; příští týdny budou perné. Vybídl obyvatele Kanady, ať kupují kanadské výrobky a ať dovolenou tráví doma.

„Toto jsme nechtěli, o toto jsme nežádali. Ale neustoupíme,“ řekl Trudeau podle serveru BBC News a dodal, že kanadská vláda je odhodlaná postavit se za Kanaďany a za úspěšné partnerství mezi Kanadou a USA. V narážce na Trumpovu argumentaci poznamenal, že cla nejsou nejlepší způsob, jak si vzít na mušku drogu fentanyl. Americko-kanadská hranice je podle premiéra jednou z nejbezpečnějších na celém světě.

Reakce Číny

Čína odpoví na cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem odpovídajícími opatřeními. Peking hodlá také podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO), uvedlo dnes čínské ministerstvo obchodu podle tiskových agentur. V obchodních válkách nejsou žádní vítězové a Čína podnikne nezbytná protiopatření, varovalo čínské ministerstvo zahraničí podle agentur.

Čínská vláda kromě odsouzení kroku Trumpovy administrativy nechala otevřené dveře pro jednání s USA, které by mohlo zabránit prohlubujícímu se konfliktu. Reakce se zastavila těsně před eskalací, která poznamenala obchodní vztahy mezi Čínou a USA v Trumpově prvním období v Bílém domu, napsala agentura Reuters. Dodala, že podání stížnosti u WTO by bylo do značné míry spíše symbolickým krokem, který Peking také podnikl proti clům uvalených Evropskou unií na čínské elektromobily.

„Čína je s těmito novými cly silně nespokojená a rozhodně se staví proti,“ uvedlo v prohlášení čínské ministerstvo obchodu. Ohlásilo, že přijme „odpovídající opatření k rozhodné ochraně čínských práv a zájmů“. Peking také podle ministerstva podá stížnost na Washington u Světové obchodní organizace, protože uvalení cel vážně porušuje pravidla WTO. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení vyzvalo USA, aby „se zapojily do upřímného dialogu a posílily spolupráci“.

„Fentanyl je americký problém,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí a dodalo, že čínská strana v rozsáhlé protidrogové spolupráci s Američany dosáhla „pozoruhodných výsledků“.

Trump riskuje novou obchodní válku, která by podle ekonomů mohla zpomalit globální růst a znovu podnítit inflaci, napsala dříve agentura Reuters. Trump zavedením cel vůči třem hlavním obchodním partnerům USA, na které celkem připadá více než 40 procent dovozu do USA, obchodní válku rozpoutal, usoudila agentura AFP.

Ekonomické dopady

Případné uvalení cel by dopadlo negativně na všechny tři státy a mohlo by také poškodit zahraniční obchod. Kielský institut zaměřující se na globální ekonomiku například vypočítal, že cla by mohla v prvním roce snížit HDP Mexika i Kanady o více než čtyři procenta.  Ekonomický dopad na Spojené státy bude podle institutu menší, i ony by ale pocítily dopad na HDP. To by mohlo státům přinést i zvýšenou inflaci.

Mexiko je největším exportérem zemědělských výrobků do USA. V roce 2023 tam vyvezlo produkty za více než 45 miliard dolarů. Hned na druhém místě je Kanada. Cla by tak mohla vést ke zdražení kanadských a mexických produktů na americkém trhu, což by podpořilo inflaci potravin.

Spirálovité stupňování celních sazeb v Severní Americe může podle analytiků výrazně zdražit ceny ropy na světových trzích. To by se mohlo projevit zvýšením cen paliv na českých pumpách. Cla by mohla mírně ovlivnit také trh se zemním plynem.