Nad zdravím liberální demokracie visí otazník, píše v knize Kritika demokratického kapitalismu komentátor listu Financial Times Martin Wolf. To je, dle mého, ještě vcelku eufemisticky řečeno. Jak ukazují politické posuny posledních deseti let – od brexitu přes první vítězství Trumpa, zvolení populistů, jako jsou Geert Wilders, Giorgia Meloniová či Herbert Kickl, až po druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa –, liberální demokracie dostává údery nejenom od zemí, které k ní nikdy neměly vztah, ale i od zemí, v nichž se (z)rodila.
Jak jsme se mohli dostat do situace, že i v kolébce demokracie velké části společnosti schvalují útok na Kapitol v roce 2021? Jak je možné, že jim nevadí – nebo si kvůli jeho digitálnímu hávu nevšimli? –, či dokonce že schvalují právě probíhající pokus o puč? Lze vůbec liberální demokracii zachránit v našem regionu, když její přežití není jisté ani tam, kde kořeny zapustila dávno a kde soudní moc (alespoň prozatím) dokáže stavět bariéry samozvaným miliardářským technologickým spasitelům, kteří sice nejsou zcela originální – vzpomeňme na Howarda Scotta či (shodou náhod dědečka Elona Muska) Joshuu Haldemana z Technokratického hnutí třicátých let, kteří snili o vládě techniků v zemi rozprostírající se od Panamy po severní pól –, disponují však mnohonásobně větším bohatstvím a vesměs neregulovanou mocí?
Co se dočtete dál
- Jak se změnila role liberální demokracie v kontextu globalizace?
- Jak je možné, že některé ekonomické systémy fungují bez demokracie?
- Jak má vypadat budoucnost demokratického kapitalismu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.