Protesty v Gruzii proti vládní straně Gruzínský sen začaly 28. listopadu poté, co kabinet oznámil pozastavení přístupových rozhovorů s EU. V pátek se do ulic gruzínských měst vydali lidé od té doby už posté. Jenže demonstrace, které se vláda nejprve snažila potlačit silou, postupně slábnou. Gruzínský sen totiž přešel na jiné represivní metody, které mají lidi od protestů odradit.

Gruzínská vládní strana má teď v podstatě monopol na moc a utahuje šrouby. Roztříštěná opozice ztratila svůj největší hlas s prosincovým koncem mandátu prezidentky Salome Zurabišviliové. V únoru navíc přišlo 49 opozičních poslanců o svá křesla v parlamentu. Občanská společnost v Gruzii také dostala ránu od USA, když prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení rozvojové pomoci od agentury USAID. Některá lokální média kvůli tomu bojují o přežití. Lidé také ztrácí víru, že Západ jejich protesty podpoří větším nátlakem vůči vládním představitelům. Situace v Gruzii by se tak dala označit slovem normalizace.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak situaci na místě vidí účastníci protestů.
  • Jakou taktiku režim zvolil, aby lidi od protestů odradil.
  • Proč může Gruzie spadnout do náruče Ruska.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.