Mejdan skončil, nemůžeme chtít zároveň zbraně a koláče, říká Miroslav Kalousek

Definitivní je pouze smrt, odpovídá Miroslav Kalousek na otázku, jestli to v politice definitivně zabalil. Novou pravicovou stranu nicméně zakládat nebude a zvěsti o návratu do TOP 09 označuje za nesmyslné. Rozpočtovým jestřábem však i v politickém civilu zůstává. Petra Fialu se nebojí označit za rozpočtového populistu. A nynější dilema mezi dobře vyzbrojeným a nezadluženým státem považuje za falešné. „Beznadějně zadlužený stát se stává bezbranným,“ říká.

Nejprve si chci ujasnit jednu věc. Budete odpovídat jako politik, tedy diplomaticky až vyhýbavě, nebo už jako glosátor politiky upřímně a naplno?

Opravdu si myslíte, že jsem patřil mezi politiky, kteří odpovídali vyhýbavě a stylem „nebude-li pršet, nezmoknem“? Budu odpovídat jako Miroslav Kalousek, tak jako jsem zvyklý 62 let, což je od doby, kdy jsem se začal učit mluvit.

Takže upřímně: jak se měla jmenovat strana, kterou jste chtěl založit?

Upřímně jsem to neřešil. Ale chtěl bych říci, jak to celé bylo. Netvrdím, že jsem o nové straně nepřemýšlel. Netvrdím, že jsem o ní nejednal. Ale nikdy jsem nesliboval, že ji založím. To mohl také udělat někdo jiný. Byla tady objektivní poptávka, na kterou podle mého názoru měl někdo odpovědět. Já jsem byl mezi těmi, kteří přemýšleli o tom, že na ni odpovědí. A název byl až to poslední.

Takže vidím, že to s upřímností nehodláte přehánět.

Ale já opravdu nic vymyšleného neměl, fakt mě to netrápilo. A upřímně odpovídám na věci, které jsou. Ne na věci, které nejsou.

Komentář Petra Honzejka

„Kalouskova“ strana do voleb nevznikne a zkrachovala i její miliardářská alternativa. Zásadní důvody jsou dva

18. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Kolik energie a času jste nové straně věnoval? A v čem byl problém, že to nevyšlo? V penězích, nebo lidech?

Poměrně intenzivně jsem se tomu věnoval rok. A peníze byly ten nejmenší problém. Naopak se ozývali lidé sami. Říkali: „Vymyslete něco, my vám na to rádi přispějeme.“ Ale kardinální otázky byly jiné. Zaprvé lidé. Osobnosti, které do toho buď jít chtějí, nebo nechtějí. A potom samozřejmě jestli člověk novou stranou nenadělá víc škody než užitku.

A jak jste si na to nakonec odpověděl?

Nemyslel jsem si, že by nová strana nadělala víc škody. Pokud by tady skutečně byly osobnosti, které by na poptávku chtěly odpovědět, tak by nová nepopulistická pravicová strana prospěla kvalitě politické scény i demokracie. Ale stojí to a padá s ochotou těch, kteří do toho jít chtějí, nebo ne. A tady jsem narazil. Neříkám, že to byl jediný důvod, ale byl naprosto zásadní. Nedostatek osobností je problém, který trápí i zavedené strany, natožpak projekty stran nových.

Proč myslíte, že skutečné osobnosti nechtějí do politiky?

Nedivím se jim. Na jednu stranu je mi to líto, protože když do politiky nechtějí skutečné elity, tak ji budou dělat ti, kteří ji dělat chtějí. A to je někdy smutný pohled. Na druhou stranu ale rozumím tomu, že skutečné osobnosti mají svůj život, jsou úspěšné ve svých profesích, žijí ve svých sociálních bublinách, kde se cítí komfortně. A jít do politiky znamená vystavit se všanc všem útokům na ulici, na sítích, v novinách, v politických diskusích, riskovat, že si o sobě přečtu, že jsem znásilnil nezletilého jezevčíka nebo okradl nebohou stařenku. Je velmi málo lidí, kteří jsou ochotni toto podstoupit.

Takže v politice definitivně končíte, nebo slovo „definitivně“ nemáte ve slovní zásobě?