Češi mohou pomoci Evropě zaplnit jednu důležitou mezeru v obraně, kde zatím vládnou Američané a Rusové

Český prezident Petr Pavel si při čtvrteční neohlášené návštěvě ukrajinské Oděsy mimo jiné prohlédl i vozidlo tuzemské firmy URC Systems. „V Doněcké oblasti naše vozidlo fungovalo přibližně sedm kilometrů od frontové linie a velmi účinně chránilo vojáky před FPV drony,“ řekl ve zpravodajství ČT24 o autě napěchovaném elektronikou Václav Janda, regionální ředitel URC Systems.

Reportáž tak nenápadně upozornila na bojový prostředek, který ve válečné zóně ovládané drony a elektronikou hraje čím dál větší roli a kde jsou zkušenosti z ukrajinského bojiště pro Evropany nenahraditelné. Elektronický boj je jedna z pěti klíčových věcí, které podle analýzy bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného rozhodují o situaci na tamním bojišti. Evropané tady mají mezery, které ale mohou pomoci zaplnit i české firmy.

Ruská armáda je v tomto oboru na dobré úrovni. Už léta Rusové vědí, že elektronická obrana jim může pomoci umazat část z technologické převahy Západu, který často používá mnohem sofistikovanější zbraně, než jsou ty jejich.

Evropa, která podle deníku Financial Times začíná dávat dohromady plán stažení USA z NATO do pěti až deseti let, závisí v mnoha vojenských schopnostech právě na Američanech. Jedna z největších mezer je právě ve vývoji a výrobě těch nejsofistikovanějších systémů elektronického boje. Zároveň ale, jak ukazuje příklad firmy URC Systems, je to oblast, kde mají šanci potenciálně uspět české firmy v době, kdy Evropa bude do zbrojení investovat nejvíce peněz od konce studené války.

Pro systémy elektronického boje, které zahrnují výkonné a sofistikované rušičky nebo způsob pasivního vyhledávání zdrojů signálů protivníka, se vžila anglická zkratka EW (electronic warfare). Míra jejich složitosti je různá: od prostých rušiček, které se třeba vejdou i do batohu na záda vojáka, po komplikované moduly montované do nejmodernějších bojových letadel.

Na ukrajinské frontě, kterou ovládají drony fungující na různých frekvencích, je to klíčové zařízení pro obranu. Rusové se třeba po prvních dodávkách moderních západních zbraní naučili rušit naváděcí signál z raket systémů HIMARS nebo rušení signálu drony obešli jako první nasazením bezpilotních prostředků ovládaných na dálku optickým kabelem. Při bojovém nasazení tyto drony nejprve zničí právě EW systémy protivníka a potom mohou být nasazeny „bezdrátové“ drony.

Vyšší výdaje na obranu jsou příležitost pro český průmysl, který „umí vyrobit cokoliv high-tech“, tvrdí bankéř

19. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

To samé je potřeba použít při leteckém útoku, kdy systém elektronického boje umístěný na letadle pomáhá jak najít cíle nepřítele, tak „zneviditelnit“ samotné letadlo pro radary a EW systémy nepřítele. Proto byli experti nervózní, když se začátkem března objevily zprávy, že vláda Donalda Trumpa zastavila aktualizace softwaru EW zařízení ukrajinských stíhaček F-16 v rámci přerušení sdílení zpravodajských informací.

Jedním ze „zázraků“, které systémy EW umí, je podle druhu vysílaného signálu určit, jaká zbraň či radar tento signál vysílá. Tuto „knihovnu“ signálů je třeba pravidelně aktualizovat, protože na bojišti se vývoj odehrává rychle a obě armády zejména elektronické systémy inovují v řádu jednotek týdnů, aby obešly elektronickou obranu nepřítele. Ukrajinci tímto způsobem například omezili v poslední době drtivý účinek ruských bomb KAB, když přišli na to, jak rušit těmto klouzavým a nesmírně účinným prostředkům signál satelitního systému GLONASS.

České firmy jako URC Systems, do níž investoval zakladatel a spolumajitel investiční skupiny Rockaway Capital Jakub Havrlant, nebo pardubická ERA, patřící do koncernu Omnipol, mají v tomto oboru úspěchy a zkušenosti. Radary od ERA pracují s principem pasivní radiolokace – tedy zachycováním a vyhodnocováním signálů, které musí vysílat radary letadel i zbraní. Jde ale o pozemní systémy, jako je špičkový pasivní radar VeraNG, který podle některých názorů dokázala ukrajinská armáda integrovat do své protivzdušné obrany. Firma dodávky do zahraničí nekomentuje a nepotvrzuje.

Složitější je to u leteckých systémů EW, kde podle čerstvé analýzy Justina Bronka z britského think-tanku RUSI Evropa kriticky zaostává za tím, co jsou schopni pro svá letadla vyvinout a nasadit Američané. „Letecké systémy EW jsou jedna z oblastí, v níž mají země NATO největší závislost na americké armádě,“ zdůrazňuje Bronk v souvislosti s aktuální debatou o tom, do čeho potřebují Evropané investovat, aby snížili v obraně závislost na USA.

Jde o finančně a technologicky tak náročnou věc, že podle něj musí spojit síly několik států, v nichž působí lídři oboru, jako je britský koncern BAE, italské Leonardo, francouzský Thales, švédský Saab či německý Hensoldt. Bronk doporučuje vyvinout společné evropské řešení, které si mezi sebou budou sdílet členové NATO, podobně jako je tomu u letounů včasné výstrahy AWACS.

Další vývoj a výroba systémů elektronického boje v Evropě tak bude nepochybně jednou z věcí, na kterou bude možné čerpat společné unijní prostředky z balíku 150 miliard eur, které dala na stůl Evropská komise.