Co znamenají německé bilionové investice pro Česko? Vydělat mohou stavaři i zbrojaři

Po letech přísné fiskální disciplíny se Německo rozhodlo prolomit jedno ze svých nejposvátnějších pravidel, dluhovou brzdu, a otevírá dveře masivním investicím, zejména do infrastruktury a obrany. Rozpočtové schodky bude v příštích letech vytvářet i finanční podpora dalších mnoha odvětví.

Nový směr už oznámil příští kancléř Friedrich Merz (CDU), jemuž se podařilo vyjednat na celé škále opatření politickou shodu. Ve světě se to setkává s velkým ohlasem a český byznys vyhlíží velké příležitosti. Ozývají se ale i varovné hlasy.

Co se všechno chystá

První část německých investic ve výši 500 miliard eur do infrastruktury bude rozložena do následujících dvanácti let, jedna pětina poputuje do zelené transformace – zde se projevuje vliv Zelených, kteří s vítězem nedávných voleb CDU/CSU na fiskálním balíčku spolupracují.

Výdaje na armádu a bezpečnost půjdou z aktuálních 2,1 procenta HDP na 3,5 v roce 2027, což bude představovat asi 120 miliard eur (více než bilion korun) ročně. „Uvolňujeme pouta, která nám dosud bránila vynakládat dostatečné prostředky na naši obranu. Toto rozhodnutí je historické,“ řekl končící kancléř Olaf Scholz.

Je tu ještě třetí část balíčku opatření – větší rozpočtová volnost pro spolkové země. Ty nově mohou hospodařit s deficitem ve výši 0,35 procenta HDP, stejně jako centrální vláda. To jim umožní více investovat do regionální infrastruktury a dalších klíčových oblastí, aniž by musely udržovat vyrovnaný rozpočet. Celkově se očekává, že v příštích deseti letech německé dodatečné výdaje přesáhnou bilion eur.

Země se aktuálně nachází ve vleklé hospodářské recesi, v níž HDP klesl dvakrát po sobě, a letos se očekává v lepším případě stagnace. Vláda odhaduje pro tento rok růst ve výši pouhých 0,3 procenta HDP. „Situace ve Spolkové republice je nyní vážná, zejména v průmyslu. Příčinou jsou mimo jiné i strukturální problémy v podobě vysokých cen energie, nadměrné regulace či rostoucích bariér mezinárodního obchodu,“ říká Bohuslav Čížek, hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Plán příští vlády vnímá jako odpověď na daný stav věcí.

Němci mohou utratit až bilion eur. Parlament definitivně schválil masivní výdaje na obranu a infrastrukturu

21. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla se ochrana před nadměrným zadlužováním postupem času stala příliš svazující. „Během vratké vlády premiéra Scholze se ukázalo, že Německo není schopno v těchto fiskálních limitech financovat stávající priority včetně dekarbonizace a k nim přidávat nové, primárně obranu,“ vysvětluje.

Růst přijde až za nějaký čas

Ekonomové se shodují, že efekt nebude okamžitý. „V krátkodobém horizontu, tedy letos a příští rok, bude ekonomický dopad spíše menší. Klíčové bude, jak na kroky vlády zareagují finanční trhy. V dlouhodobém horizontu ale mohou mít výrazně pozitivní dopad na německý růst. Veřejné investice jsou v Německu právě kvůli dluhové brzdě dlouhodobě podfinancované,“ říká Tomáš Dvořák z analytické společnosti Oxford Economics.

Hampl dodává, že by si Německo mělo dávat pozor, aby nepřešlo z jednoho extrému do druhého. „Z dluhově přeopatrné země se stane stát s masivními novými veřejnými závazky – až ve výši 20 procent HDP v příštích letech. A mnohé z těchto peněz nebudou směřovat na smysluplné investice, ale na běžnou spotřebu, kterou bude v budoucnu obtížné regulovat,“ upozorňuje na fakt, že na dluh měly být financovány i výdaje nesouvisející s transformací ekonomiky či obranou – například dotace na ceny energií, zelená nafta, snížení DPH ve stravování nebo zvýšení minimální mzdy ve veřejném sektoru. Riziko tím pádem přichází i pro jiné země. „Němci nedělají malé chyby,“ varuje Hampl.

České firmy by prozatím na změně německého přístupu k veřejným financím mohly profitovat. „Poptávka z Německa generuje v české ekonomice více než 7,5 procenta HDP,“ připomíná hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy budou očividnými vítězi především firmy ze stavebnictví a zbrojařského průmyslu, včetně navazujících odvětví, jako je výroba stavebních materiálů, zpracování kovů nebo elektrotechnika.

Tento pohled potvrzují i další odborníci. „Pro nás je to spíš dobrá zpráva – zvedne se poptávka po našem průmyslu a zároveň je zde patrná snaha EU směrovat zbrojní produkci k domácím firmám místo importů z USA,“ vysvětluje Dvořák.

Čeští zbrojaři jsou připraveni. „Pokud Německo zvýší výdaje na obranu a bude zadávat zakázky domácímu obrannému průmyslu, může to táhnout i ten český, vzhledem k nedostatku německých výrobních kapacit. Naše firmy by se například mohly výrazně zapojit do dodavatelského řetězce při výrobě tanků Leopard,“ potvrzuje Andrej Čírtek, mluvčí zbrojní skupiny CSG.

Ta se už loni na podzim dohodla s americkou společností IFF na koupi továrny na výrobu nitrocelulózy v německém Walsrode. Dokončení akvizice se plánuje na jaře a závod, který dosud vyráběl pro jiný průmysl, by měl nově rozšířit svou produkci o nitrocelulózu využitelnou v munici.

Investice mají jít u sousedů i do zdravotnictví. S rostoucími výdaji Němců se zvýší také příjmy domácností, což se projeví na vyšších odvodech do zdravotního a sociálního systému. Zde vidí příležitost další české firmy. „Pro nás je klíčový pozitivní efekt na investice ve zdravotnictví a sociální sféře, například do domovů pro seniory. Ve stagnujících ekonomikách bývají tyto investice zastavené, což se okamžitě odráží i na našich obchodních výsledcích v daném regionu,“ říká Tomáš Kolář, výkonný ředitel skupiny Linet, která se specializuje na výrobu nemocničních a pečovatelských lůžek.

Ta má v Německu dceřinou výrobní firmu zaměřenou právě na sociální sféru. „Německý trh je v posledních letech investičně níž, než bývalo obvyklé. Lze věřit, že se to oním odbrzděním může zásadně změnit. Propojení s Německem je značné, takže dopad na český průmysl by měl být pozitivní,“ dodává Kolář, který je zároveň členem představenstva Svazu průmyslu a obchodu.

Riziko růstu inflace

Německý obrat sledují i další evropské země a odtud přicházejí i varování. Jak upozornil web Politico, vlády některých zemí EU, včetně například druhé největší evropské ekonomiky Francie, sice vítají, že Německo bude více zbrojit a investovat, zároveň však vyjádřily obavy, že radikální výdajové plány mohou narušit jednotný trh a poskytnout Německu nespravedlivou konkurenční výhodu.

Že toto úskalí může pocítit i domácí scéna, upozorňuje i tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Skutečně bude záležet na výrobním programu konkrétních českých firem. Pro některé to může znamenat zvýšenou konkurenci a tím i problémy s poptávkou po jejich produkci, pro jiné naopak vzniknou nové obchodní příležitosti,“ rozebírá.

Je tu ještě jedno velké riziko. „Očekávaný růst evropských výdajů na obranu, který se projevuje v rozhodnutí Německa výrazně zvýšit vládní zadlužení, pravděpodobně zesílí inflační tlaky,“ upozornil v rozhovoru pro agenturu Reuters Jan Kubíček, člen bankovní rady ČNB. Projevit se to podle něj pak může nejen v Německu, ale i jinde, tedy i v Česku.

Německý fiskální balík je obrovský, a že se jeho realizace neobejde bez komplikací, se čeká všeobecně. V situaci, kdy ekonomice chybí dostatek pracovních sil a produktivita neroste, může přebytek nových zakázek znamenat zdražování.

Nová opatření, která mají tento stav změnit, tedy mají zároveň problematické načasování. „Přestimulovat ekonomiku, které chybí růst produktivity a pracovní síla a v níž nové produkční kapacity nejsou zatím vybudované, může mít na Německo i okolí proinflační efekty. Ostatně budeme stimulovat výrobu v časech historicky vysokých cen energií a historicky drahé ceny práce,“ uzavírá Hampl.