Supervitamin, bez kterého se v Česku neobejdete. Jak ho užívat a jaké překvapivé benefity přináší

I když ho lékaři nasazují dětem hned po narození, v průběhu let na něj lidé často zapomínají. Řeč je o vitaminu D, na jehož užívání se vzácně shodují nejen experti, ale také vědecké studie. Ty nejnovější mimo jiné zpřesňují, jaké benefity vlastně doplňování vitaminu D lidem přináší.

Začátek dubna je vůbec tou nejhorší možnou dobou. Alespoň z pohledu hladiny vitaminu D. Zásoby už jsou totiž dávno pryč a nové se začínají tvořit až později. V tuto dobu hladina vitaminu D klesá na kritickou úroveň. Jak ukazují data z dvou set tisíc vzorků laboratoří Synlab, průměrně mají Češi hodnotu kolem 58,8 nmol/l. To je hluboko pod doporučením expertů, podle kterých by měla být hladina vitaminu v krvi mezi 100 a 125 nmol/l. „Vitamin D se nám vytvoří, když je sluníčko, ale tak od poloviny dubna po polovinu září v čase od 10–16 hodin. A to když jsme venku na sluníčku, máme odhaleno třicet procent tělesného povrchu a nejsme namazaní UV filtrem,“ popisuje lékařka Marie Skalská a doporučuje vitamin nejen dětem, ale i dospělým. Dodává, že brát by ho lidé měli s vitaminem K2, který „vezme“ vápník a usídlí ho do kosti. Podle ní je to jeden ze dvou doplňků stravy, které je dobré přijímat pravidelně. „Společně s omega-3 mastnými kyselinami, nic jiného zdravý člověk nepotřebuje,“ dodává. 

Čtyři doplňky stravy denně a pět pilířů dlouhověkosti. Lékař zabývající se výzkumem zdravého stárnutí radí, jak na to

2. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Nejnovější studie tvrdí, že doporučené hodnoty vitaminu D jsou důležité nejen pro pevné kosti, ale ovlivňují v podstatě všechny aspekty lidského zdraví. Od toho mentálního přes ochranu mozku až po nižší riziko zánětlivých procesů v těle.  

„Vitamin D nabízí řadu často podceňovaných zdravotních přínosů, kromě svého dobře známého vlivu na zdraví pohybového aparátu. Je nezbytný pro zdraví plodu, funkci mozku, imunitu, těhotenství, prevenci rakoviny a kardiovaskulární zdraví,“ říká nejnovější přehledová studie o souhrnných přínosech vitaminu D od Williama Granta. Ta doporučuje, aby se upravily doporučované hladiny, protože lidé dle měření mají tohoto vitaminu skutečně nedostatek a z vyšších dávek by mohli jen těžit. 

Vitamin D má dvě hlavní formy: D2 a D3. Obě formy lze v těle vstřebat. Studie však ukázaly, že vitamin D3 zvyšuje hladinu účinněji než vitamin D2. Z tohoto důvodu odborníci obvykle doporučují právě ten.  

Nedostatek vitaminu D je spojen hlavně s únavou, to potvrdily i mnohé studie, které zkoumaly i to, zda se nemůže jednat o placebo efekt. Jeho nízké dávky jsou také dávány do souvislosti s nižší imunitou. To se prokázalo mimo jiné v době pandemie covidu-19. Studie ukázaly, že lidé s nedostatkem vitaminu D měli vyšší riziko, že onemocní, a měli také závažnější průběh. Vitamin D totiž podporuje imunitní funkce tím, že zvyšuje produkci takzvaných antimikrobiálních peptidů, které jsou součástí přirozené imunity a s věkem jejich produkce klesá.

Velké debaty se v souvislosti s vitaminem D vedou také kolem ochrany srdce před kardiovaskulárními nemocemi. Studie naznačují, že suplementace tohoto vitaminu zlepšuje několik kardiovaskulárních rizikových faktorů, včetně významného zvýšení HDL, tedy „hodného“ cholesterolu, a snížení  krevního tlaku. 

Dostatek vitaminu D také chrání člověka před nádorovým onemocněním. Důkazy jsou zejména u rakoviny tlustého střeva, vědci z Harvardu přinesli před lety studii o tom, že ženy, jejichž výsledky ukazovaly na nedostatek vitaminu D, měly o 50 procent vyšší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou tlustého střeva před dosažením věku 50 let. Výzkum také ukázal, že zvýšená hladina vitaminu D může pomoci zlepšit přežití pacientů s rakovinou tlustého střeva a s rakovinou kůže. 

V neposlední řadě dostatečné dávky „déčka“ chrání lidi i před neurodegenerativními poruchami mozku. Lidé s nízkými hladinami vitaminu D mají o 54 procent vyšší riziko rozvoje demence ve srovnání s lidmi, jejichž hladiny jsou normální. Naznačila to alespoň velká studie Americké nutriční společnosti.