Dynamika IT sektoru se projevuje i v podnikových informačních systémech. Postupuje digitalizace a využívání umělé inteligence, technologie se stávají mnohem dostupnějšími. AI je bezesporu zásadním trendem a v mnoha směrech fenoménem posledních let. Pokud byl rok 2024 ve znamenaní pokroku po technické stránce v této oblasti, v roce 2025 bude hlavním tématem integrace ve firmách. Sjednocení dat napříč odvětvími ve firmě je klíčové pro využití plného potenciálu AI tak, aby generovala výsledky, které budou spolehlivé a relevantní pro byznys.
Ačkoli podle Petra Klapky, ředitele Vision software, očekávání trochu předbíhá aktuálním schopnostem umělé inteligence, rychle se to změní. Lze podle něho očekávat obdobně dynamický vývoj, jako tomu bylo například u internetu. V počátcích byly jen e‑maily a jednoduché webovky a během pár let vyrostla strategická infrastruktura. Je třeba ale zůstat nohama na zemi, nechtít zavádět AI hned a do každého procesu. Podobně vidí využívání AI modelů Filip Molčík, technický ředitel společnosti Koala42: „V současné době je využití AI nástrojů, a to především velkých jazykových modelů, v procesu vývoje spíš kvantitativní skok než kvalitativní. Přirovnal bych to ke skoku z papírových knih k fulltextovému vyhledávání.“
Nejen tvůrci ERP systémů, ale i české firmy se staví k využívání umělé inteligence pozitivně. Podle průzkumu „Budoucnost českého byznysu v éře AI“ společnosti SAP 83 procent firem již umělou inteligenci využívá nebo ji plánuje do svých procesů zavést. Ačkoliv se téměř čtyři z deseti obávají nedostatku kvalifikovaných pracovníků, predikce ukazují, že by AI mohla do roku 2025 zvýšit hodnotu českých firem v průměru o 16 procent. „Umělá inteligence je něco, co novodobé ERP systémy musí mít. Její integrace umožňuje systémům stát se proaktivními. Dokážou analyzovat data v reálném čase, identifikovat potenciální problémy a navrhovat řešení ještě před jejich vznikem,“ říká Branislav Löffler, manažer SAP pro klíčové zákazníky ze segmentu malých a středních firem.
Umělá inteligence se stala nedílnou součástí moderních ERP systémů a jejich funkcionalit. Podle Milana Tesaře, obchodního ředitele ve společnosti InfoConsulting Czech, jsme ve fázi jejich „ověřování trhem“ – teprve se uvidí, co bude fungovat a firmy budou využívat a co naopak upadne v zapomnění a bude ze systémů odstraněno. Nyní se AI stále více využívá pro podporu uživatelů prostřednictvím copilotů a pro automatizaci rutinních úkolů. Například s pokrokem v rozpoznání obrazu dokáže zpracovat nestrukturovaná data. To umožní při zpracování faktur, objednávek či nabídek od dodavatelů automaticky vytěžit data z dokumentů, najít potřebné informace a přímo je zařadit do systému. Šetří přitom čas, významně snižuje chybovost a zpřesňuje kontrolu kvality.
Dalším dobrým příkladem je prediktivní analýza. ERP systémy mohou na základě historických dat s využitím AI předvídat poptávku a doporučit optimální skladové zásoby často i bez vědomého zásahu uživatele. Podobně je možné naplánovat preventivní údržbu strojů dříve, než vznikne problém nebo závada. Pokročilý systém automaticky rozpozná anomálie v datech, například podezřele vysokou fakturu, nesoulad v objednávkách a podobně, a prostřednictvím AI může upozornit uživatele, nabídnout doporučení nebo konkrétní kroky, které on může jedním kliknutím schválit. Zlepšuje se tak nejen kvalita dat, ale vede to k přesnějšímu reportingu a podpoře lepšího a kvalitnějšího rozhodování. Další zajímavou funkcí je podle Branislava Löfflera prediktivní analytika pro identifikaci zaměstnanců, u nichž hrozí riziko odchodu z firmy, včetně analýzy možných důvodů.
Zároveň je ale nutné si uvědomit, že i v rámci ERP využívají AI modely významný počítačový výkon a často využívají různé cloudové modely včetně velkých jazykových modelů. „AI funkcionality tedy mají svoji cenu a stejně jako u jiných technologií je dobré pečlivě zvážit business case pro jejich nasazení,“ upozorňuje Milan Tesař.
Cloud vytlačuje on‑premise
Dalším významným trendem je přechod na cloudová ERP řešení. „Zatímco ještě před rokem většina českých výrobních firem využívala ERP systém v režimu on‑premise, tedy jednorázové pořízení licencí a instalace ve vlastní serverovně, v posledním roce výrazně zrychlila transformace do provozování systému formou předplatného a očekáváme, že stále rychleji poroste počet instalací v cloudu,“ myslí si Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii ve společnosti Minerva Česká republika.
Pokud podle Filipa Molčíka klient na on‑premise řešení trvá, je to většinou dané buď opatrností a obavami o data, legislativními restrikcemi, nebo, v případě nutnosti velkého výpočetního výkonu, finanční výhodností. Často ale i tehdy vzniká hybridní řešení, kde část je v cloudu, část je na hardwaru zákazníka.
Důvodem rostoucího zájmu o přechod do cloudu je nejen způsob pořízení systému, kdy je velká vstupní investice nahrazena licencemi s průběžnými měsíčními platbami. Jde i o zásadní technologické změny v architektuře systému a v uživatelském prostředí. Cloudová řešení poskytují flexibilitu, škálovatelnost a uživatelsky komfortní vzdálený přístup k datům z různých zařízení. To usnadňuje inovace a adaptaci na rychle se měnící podmínky.
Stále existuje tlak na otevřenost ERP systémů a jejich schopnost integrace s dalšími funkcionalitami. Podnikový informační systém obvykle tvoří nejen ERP systém, ale zahrnuje mnoho dalších specializovaných aplikací. „Ve výrobním podniku například doplňuje ERP systém pro řízení a plánování byznysu obvykle MES (Manufacturing Execution Systems), tedy výrobní informační systém pro integraci výrobních zdrojů a operátorů, a systémy CAD/PDM/PLM pro návrh nových výrobků. Integrace všech částí znamená nižší každodenní pracnost podnikových procesů, snížení chybovosti a zvýšení rychlosti zpracování informací, tedy zvýšení pružnosti vůči změnám a zkrácení reakce na zákaznické požadavky,“ vysvětluje Vladimír Bartoš.
Problémem při integraci je podle něho vzájemný překryv mezi systémy, který je nejvíce viditelný mezi ERP systémem a MES. Pro jejich efektivní komunikaci je často nutné vyvinout složité komunikační rozhraní. Značnou výhodou je, pokud ERP systém modul MES již obsahuje nebo jej má standardně integrován.
Legislativní změny
Často diskutovaným tématem při zvažování pořízení ERP systému bývá implementace změn, na které nemá firma vliv, například legislativních. Moderní cloudové ERP systémy jsou navrženy tak, aby aktualizace probíhaly automaticky a zákazník si často ani nevšimne, že k implementaci došlo. Nadnárodní systémy obsahují mnoho variant světových legislativ a velká část budoucích změn české legislativy je řešitelná pouhým přenastavením systému. Tedy pokud jsou známé a schválené s dostatečným předstihem.
„Na straně softwaru změny nepředstavují významnější problém, v dnešní době se dá realizovat změnový požadavek v rámci dnů, oprava chyby i v rámci hodin. Ovšem co se týká kvality současných legislativních změn a příslibu štíhlého státu, je to smutná písnička,“ konstatuje Filip Molčík ze společnosti Koala42.
To potvrzuje i Tomáš Smutný, generální ředitel společnosti QI Group, který upozornil, že sada legislativních změn pro rok 2025 byla největší za posledních 20 let. Některé byly čitelné a známé předem, ale například o oblasti srážek ze mzdy či insolvencí to říci nelze. „To byla spíše katastrofa a chaos, který ještě prohloubily eDávky ze strany České správy sociálního zabezpečení. Představte si situaci, kdy ještě 16. prosince není upřesněno, co bude platit 1. ledna v ostrém provozu. Změny takového rozsahu se musí připravovat s předstihem,“ zdůrazňuje Tomáš Smutný.
Obdobnou zkušenost popisuje i Petr Klapka z Vision software: „V půli ledna vyšla metodika a požadované obsahy formulářů. Nutnost zprovoznění u zákazníka byla nejpozději ke konci ledna. Zkuste za 14 dní zanalyzovat, naprogramovat, otestovat a zdokumentovat všechny takové změny. Pak je distribuujte a ještě naučte všechny uživatele, jak je používat.“
Náročné bývají i implementace úprav a legislativních požadavků vyplývajících z nařízení Evropské unie, ať už se týkají ESG reportingu, který hodnotí dlouhodobou udržitelnost organizací či firem, nebo nové směrnice v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jejich komplikovanost bývá vyvážena kvůli pomalému přebírání evropské legislativy dostatkem času na vývoj potřebných funkcí.
Jednoduchost a individuálnost
Při sledování trendů, které ovlivňují vývoj ERP systémů, lze zaznamenat i změny v přístupu a požadavcích klientů. Podle Tomáše Smutného z QI Group dnes zákazníci stále častěji chtějí pomoc s nastavením procesů. Tedy jakousi myšlenkovou nadstavbu, konzultanta či rádce, který zefektivní původní procesy a doplní oborové know‑how či nejlepší příklady z praxe.
To potvrzuje i Milan Tesař ze společnosti InfoConsulting Czech, podle kterého jsou očekávání zákazníků velmi různá a vyplývají z rozdílné úrovně povědomí o aktuálních možnostech, ale i omezeních ERP systémů. „ERP řešení nenahradí polovinu pracovníků ve výrobě, jak se někteří zákazníci zprvu domnívají. Jsme přesvědčeni, že sladěná očekávání, partnerský přístup a vzájemná součinnost jsou klíčovým předpokladem úspěšného projektu,“ dodává Tesař.
Požadavky klientů na základní funkcionality zůstávají podobné, protože podobné jsou i základní procesy firem. Klíčovým požadavkem je komplexnost, která propojuje hlavní obchodní procesy do jednoho celku přizpůsobeného specifickým potřebám daného odvětví. „Transformace ERP systémů z pouhých účetních nástrojů na komplexní platformy pro řízení podnikových procesů odráží měnící se potřeby firem v digitální éře,“ je přesvědčený Branislav Löffler ze SAP. Rostou požadavky klientů směřující k automatizacím a datové analýze. Mnohem více se zajímají o svá data, jejich výhradní vlastnictví, otevřenost a napojitelnost třetích stran, ale chtějí i rychlý a pohodlný přístup k produktům a službám.
Stáhněte si přílohu v PDF
Zároveň kladou důraz na rychlost a flexibilitu implementace ERP systémů. „Zaznamenávám velký tlak na zjednodušování procesů. Zákazníci trochu očekávají, že ERP systémy se tak nějak naimplementují samy. Původ vidím v masivním rozšíření jednoduchých aplikací u mobilních telefonů,“ říká Petr Klapka, ředitel Vision software.
„Zákazníci stále více očekávají produkty a služby šité na míru jejich individuálním potřebám. Technologie umožňují sběr dat, což firmám pomáhá přizpůsobit nabídku konkrétním požadavkům klientů,“ doplňuje Tomáš Smutný z QI Group.
Pro potřebu personalizace a customizace se stále více prosazují low‑code a no‑code platformy, které umožňují uživatelům, aby si sami ERP systém přizpůsobili bez nutnosti hlubokých programátorských znalostí. To zrychluje implementaci specifických procesů a podporuje autonomii uživatelů. A samozřejmě zákazníci očekávají, že systémy budou chránit jejich data a poskytovat bezpečné prostředí pro online transakce. Transparentnost v oblasti ochrany osobních údajů je klíčová pro budování důvěry.
Anketa: Jak se mění požadavky zákazníků na ERP systémy?
Branislav Löffler, manažer pro klíčové SMB zákazníky, SAP
Dříve byl ERP systém chápán především jako základní back‑office balíček funkcionalit jako účetnictví či řízení zásob, dnes pokrývá řízení podnikových procesů napříč firmou. Moderní ERP řešení musí být cloudová s nižší počáteční investicí a lepší škálovatelností. Klíčová je komplexnost, propojení hlavních obchodních procesů do jednoho celku přizpůsobeného danému odvětví. Zákazníci vyžadují přístup k datům v reálném čase a integraci umělé inteligence. ERP systém se stal nezbytným nástrojem pro růst společnosti umožňující i start‑upům těžit z výhod škálovatelného řešení. S nástupem mladší generace zaměstnanců se očekává zjednodušení uživatelského rozhraní a intuitivnější ovládání.
Milan Tesař, obchodní ředitel, InfoConsulting
Požadavky na core funkcionalitu daného odvětví zůstávají velmi podobné, protože základní procesy firem zůstávají velmi podobné. Co přibývá, jsou požadavky směřující k automatizaci a datové analýze. Snahou je minimalizovat námahu spojenou se získáváním a udržováním správných dat v ERP řešení a efektivně je využít pro správné řízení podniku. Zároveň zákazníci kladou důraz na rychlost a flexibilitu implementace. Preferují řešení s nízkou potřebou customizací a s možností využití silných konfiguračních nástrojů. Základním předpokladem úspěchu projektu je partnerský přístup a vzájemná součinnost zákazníka a dodavatele. Zákazníci si to uvědomují a berou implementaci ERP řešení jako svůj důležitý inovační projekt.
Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii, Minerva ČR
Dříve IT oddělení zákazníků prováděla nejen administraci systému, ale často se podílela i na vývoji komponent, nyní zastávají spíše práci koordinátora při ladění provozu mezi svou firmou a uživateli a poskytovatelem systému. Nový přístup vyžaduje důraz na standardizaci procesů. To je obtížné paradoxně při upgradech rozsáhlých, velmi funkčních instalací ERP systémů, při nichž bylo pokryto maximum potřeb zákazníka i za cenu customizací. Dodavatel a zákazník musí vyřešit dilema, zda standardizovat, nebo customizace převést do nových technologií. Přestože nové technologie obsahují nástroje typu no‑code či low‑code programování, převod složitějších aplikací je pracnější než rutinní programování ve starém prostředí. Výhody však jsou zřejmé.
Tomáš Smutný, generální ředitel, QI Group
Zákazníci stále více očekávají produkty a služby šité na míru jejich individuálním potřebám. Projevuje se to od e‑commerce, kde hledají produkty podle vlastních představ, až po služby, kde je kladen důraz na přizpůsobení zážitků. Dále chtějí rychlý a pohodlný přístup k produktům a službám prostřednictvím digitálních kanálů. To zahrnuje nejen online nákupy, ale i interakce s firmami prostřednictvím mobilních aplikací, chatbotů nebo sociálních sítí. Častěji hledají zákazníci nejlepší poměr ceny a hodnoty. Kladou důraz na servis a celkový zážitek. S digitalizací roste i obava o ochranu osobních údajů. Zákazníci očekávají, že firmy ochrání jejich data a poskytnou bezpečné prostředí pro online transakce.
Petr Klapka, ředitel, Vision software
Zaznamenávám velký tlak na zjednodušování procesů. Zákazníci trochu očekávají, že ERP systémy se tak nějak naimplementují samy – podobně jako jednoduché aplikace u mobilních telefonů. Systém upravujeme zákazníkům na míru, implementaci předchází důkladná analýza, po které dovyvíjíme řešení tak, aby řešilo konkrétní problémy zákazníků. Tak to zákazník dosud chtěl a oceňoval. Možná nás okolnosti přinutí tento přístup změnit. Mění se pohled na cloud, firmy mají větší důvěru než dříve a oceňují jeho výhody. Co se týče AI, zákazníci vědí, že by jim „mohla v něčem ulevit“, ještě však pořádně nevědí v čem. Pokročilejší technologie nejsou levné, prosakování do praxe bude pomalejší.
Filip Molčík, technologický ředitel, Koala42
Zákazníci hodně řeší, v jakém režimu jim bude software dodán, někteří preferují pronájem, jiní naopak chtějí výhradní licenci, aby ho případně mohli dále přeprodávat. Zároveň se více zajímají o svá data, jejich vlastnictví, otevřenost a napojitelnost třetích stran a taky o možnosti využití open source nástrojů – tedy vyhnutí se závislosti na dodavateli. Využívání open source řešení, frameworků a knihoven je čím dál tím větší téma i v zahraničí, snahou je mít možnost kdykoli vyměnit dodavatele. Investovat do ERP systému, do kterého jsem nahrnul všechno své know‑how, a zjistit, že mi nesedí dodavatel, je dost zásadní problém a zákazníci si to čím dál tím víc uvědomují.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
