Podpisem transakce celý proces spíše začíná než končí, říká Petr Přecechtěl, expert na fúze a akvizice z advokátní kanceláře BBH

Po slabší první polovině roku 2024 český trh fúzí a akvizic významně ožil, přičemž příznivý trend by měl pokračovat i letos. „Očekávám, že letošek bude výrazně lepší. Ale už v roce 2024 a na přelomu roku 2025 došlo k řadě  zajímavých transakcí, zejména těch realitních - ať už to byl prodej obchodního centra Arkády Pankrác investičnímu fondu Trigea, změna vlastníka 25 % podílu na obchodním centru Černý most či prodej hotelu Hilton Praha“ vysvětluje Petr Přecechtěl, expert na M&A právní poradenství a společník advokátní kanceláře BBH. Zároveň dodává, že podpisem transakce celý proces obvykle zdaleka nekončí.

Co přesně si představit pod pojmem M&A?

Je to zkratka slov Mergers and Acquisitions, tedy fúze a akvizice. Ale ta oblast je významně širší, než naznačují tato dvě slova. Zahrnuje všechny druhy koupě a prodeje společnosti, závodu či jeho části, ale i aktiv. Zároveň tam patří i různé varianty spojování společností, závodů a podobně. Osobně bych toto právní odvětví rozdělil na čtyři základní oblasti, a to na korporátní přeměny, akvizice společností, akvizice aktiv a na oblast tzv. joint ventures, která zastřešuje vytváření společných podniků, nastavování akcionářských vztahů a další obdobné procesy. Některé transakce pak tyto oblasti kombinují.

Jaká je současná situace na českém trhu?

Panuje obecná shoda, že první polovina roku 2024 byla z pohledu M&A aktivit poměrně slabá. Jak do počtu transakcí, tak do jejich hodnoty. Od druhé poloviny roku 2024 ale nastalo určité oživení. Očekávám, že letošek bude výrazně lepší. Ale už v roce 2024 a na přelomu roku 2025 došlo k řadě zajímavých transakcí, zejména těch realitních - ať už to byl prodej obchodního centra Arkády Pankrác investičnímu fondu Trigea, změna vlastníka 25 procent podílu na obchodním centru Černý Most či prodej logistických parků CT Real Estate. Řada významných transakcí byla uskutečněna i v oblasti hotelnictví. Naše kancelář například pomáhala skupině PPF s koupí společnosti vlastnící největší pražský hotel Hilton Praha a s nastavením joint venture se společností pana Michala Strnada, vlastníka Czechoslovak Group, týkající se nabývaného hotelu Four Seasons.

Skupině PPF jste pomáhal s akvizicí společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. Jaká jsou specifika významných transakcí na regulovaných trzích?

Paradoxně to, že Telefónica Czech Republic byla společností, jejíž akcie se obchodovaly na regulovaném trhu, celou transakci v určitých aspektech zjednodušovalo. Například, pokud akvírujete podíl v listované společnosti, tak se často vůbec neprovádí due diligence. A to z toho důvodu, že společnost, jejíž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu, má zákonnou povinnost zveřejňovat o sobě všechny informace, jež mohou mít významný vliv na cenu těchto akcií. Pokud si jako potenciální kupující budete chtít udělat due diligence, riskujete, že se dozvíte něco, co může mít takový kurzotvorný dopad. V tu chvíli se na vás uplatní zákaz nabývat předmětné akcie a obchodovat s nimi, jelikož máte informační předstih před zbytkem trhu. Abyste mohli v takovém případě transakci zrealizovat, musely by ty informace být nejdříve zveřejněny.

Jak se postupovalo v případě zmíněné transakce? Projevila se i jiná specifika regulovaného trhu?

Určité due diligence se sice dělalo, ale v zásadě pouze pro financující banky. Samotná telekomunikační sektorová regulace, která je jinak robustní a mnohovrstevná, se do transakce přímo nijak zvlášť nepropsala. Hlavní specifika té transakce tak vyplývala ze skutečnosti, že šlo o společnost, jejíž akcie byly kotované na regulovaném trhu. Po jejím vypořádání proto z důvodu změny ovládající osoby, vznikla PPF povinnost učinit nabídku převzetí ostatním akcionářům.

Kde vlastně začíná a kde končí práce právníka, který se zabývá M&A?

Začínáte strukturováním transakce. Bavíte se s klientem, s protistranou, ostatními poradci případně i se subjektem, jež by měl poskytnout financování, o tom, jaká bude akviziční struktura, jakým způsobem se bude kupovat, jak a kdy se bude platit, jestli prodávající prodává všechno nebo jestli vznikne nějaký joint venture a podobně. Tato fáze většinou končí vytvořením term-sheetu, v rámci kterého je popsána určitá základní specifikace transakce, která ale ještě není dopracovaná do detailu. Poté se začne připravovat a vyjednávat smluvní dokumentace. Podpisem transakční dokumentace však transakce většinou nekončí, jelikož tím jenom zakládáte smluvní povinnosti stran. Pak se obvykle plní tzv. podmínky pro closing, což typicky znamená získání potřebných antimonopolních povolení, ale třeba i souhlasů bank financujících cílovou společnost. Teprve když jsou tyto podmínky splněny, je možné přistoupit k vypořádání. Jde o završení celé transakce, kdy nabyvatel příslušnou společnost či aktivum reálně získává, nemusí to však být konec celého procesu.

Co může následovat?

Například pokud dochází ke vzniku joint venture, tj. zejména když buď kupuje více osob společně, nebo jde o koupi od někoho, kdo v dané společnosti s nějakým podílem dále zůstává. V takovém případě je třeba nastavit vztahy mezi těmito osobami. Vytvořený „společný“ podnik  pak to běží v určitých fázích, kdy se např. mohou měnit výše podílů či se vyvíjí nebo mění úprava vztahů mezi zúčastněnými osobami, až to nakonec skončí obvykle tak, že se společně prodává, nebo některý z účastníků je vykoupen a zcela odchází. V takových případech se k dané transakci vracíte třeba několik let. Jednou za rok či dva je tam nějaké přenastavení nebo úprava a teprve po letech se joint venture vypořádává, čímž se s daným projektem definitivně rozloučíte.

Co vše se prověřuje před realizací transakce?

To se odvíjí od řady skutečností, zejména typu a velikosti cílové společnosti, od toho, v jakém regionu působí, zda jde o holding či operativní společnost a podobně. Vždy ale prověřujete titul k podílu, jež by měl být předmětem akvizice, a to, zda a jaké jsou právní podmínky či omezení pro účely jeho nabytí. Zaměřujete se i na to, co se změní ve vztazích cílové společnosti v případě, že se změní její ovládající osoba. Chcete se např. vyhnout situaci, že koupíte společnost a banka vám ihned zesplatní úvěr, protože jste si nezískali její souhlas se změnou kontroly dle příslušné dokumentace o financování dané společnosti. Hodně se také řeší vztahy cílové společnosti v rámci skupiny prodávajícího. Potřebujete přesně vědět, jaké smlouvy s osobami propojenými s prodávajícím vám zůstanou a jestli nebudou kupovanou společnost zatěžovat do budoucna. Další  věci, jež je třeba prověřit, jsou primárně ovlivněny tím, o jakou společnost se jedná a v jakém odvětví působí.

Existuje něco, co se dá na první pohled považovat za varovné znamení?

Osobně vždy začínám tím, že si projdu finanční výkazy prověřované společnosti. Dává mi to základní orientaci ohledně toho, co v dané společnosti můžete čekat. Jestli jsou tam například závazky vůči osobám ze skupiny či dluhy z financování. Když to potom nevidíte v rámci dokumentů, které vám byly druhou stranou zpřístupněny, je třeba se ptát, proč tam tyto informace nejsou. Ve chvíli, kdy zjistíte, že něco nesedí, nebo vyčtete ze zpřístupněných dokumentů  něco problematického, ale další informace k tomu nedostanete, tak vzniká obava, zda se vám nějaké důležité, potenciálně negativní věci nesnaží prodávající zatajit.

Jaký by měl právník, který se věnuje s M&A, být?

Právník v M&A by měl mít v první řadě dobrou znalost práva, a to i v širších souvislostech. Nemusíte nutně detailně znát bankovní právo, pokud pomáháte s akvizicí banky, ale měl byste vědět, že zde taková regulace je a čeho se primárně týká, abyste věděl, že ji bude třeba v transakci reflektovat a mohl včas do procesu zapojit kolegy, kteří se dané problematice přímo věnují. Druhá věc je, že musíte mít zkušenost s tím, jak se určité problémy v rámci M&A transakcí zpravidla řeší. Řadu bodů v transakční dokumentaci lze standardně adresovat ve variaci z možností, na které jsou klienti a protistrany zvyklí. Dále je třeba mít dobré komunikační a vyjednávací schopnosti, bez kterých by se vám jakákoliv komplexnější transakce vyjednávala opravdu hodně špatně. Musíte být rovněž schopni uvažovat byznysově, abyste porozuměl komerčním zájmům klienta, uměl podle nich nastavit strukturu transakce a vyjednat obsah transakční dokumentace. No a konečně je zapotřebí hodně tvrdé práce, trpělivosti a pozitivního přístupu. Transakce neznají pracovní dobu a obvykle nic nejde tak snadno a rychle, jak se původně předpokládalo. Člověk to musí brát jako přirozenou součást věci a nehroutit se z toho.

 Text vznikl ve spolupráci se společností BBH, advokátní kancelář, s.r.o.