Investor Moťka daně z korunových dluhopisů zpět nedostane, rozhodl soud. Použil stejný trik jako Babiš nebo Jančura

Investor a podnikatel Otakar Moťka nedostane zpátky více než šedesát milionů korun, které mu finanční úřady dodatečně vyměřily za to, že si trikem při využití korunových dluhopisů snížil v letech 2013 až 2015 daně. Ústavní soud v úterý zamítl jeho stížnost, v níž majitel skláren Kavalier či výrobce textilií Veba tvrdil, že finanční úřady dodatečným zdaněním korunových dluhopisů porušily jeho právo svobodně podnikat. Stejně jako následně soudy, které rozhodnutí finančních úřadů potvrdily.

Korunové dluhopisy se staly mezi firmami hitem poté, co je začalo v roce 2011 nabízet ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem občanům jako spořicí nástroj pro drobné investory. 

Trik s daňovou úsporou byl jednoduchý. Společnost emitovala dluhopisy s pevnou nebo variabilní úrokovou sazbou, úroky si odečetla od základu daně a zpravidla majitelé či jim blízké osoby tyto emitované dluhopisy zakoupili. Jejich výhodou bylo, že díky nominální hodnotě dluhopisu jedna koruna a tím, že se danil každý dluhopis samostatně, se z jejich výnosu žádná daň díky zaokrouhlení fakticky neplatila.

Účet za korunové dluhopisy: stát za daňový trik doměřil firmám přes dvě miliardy. Platit musel i Koh-i-noor

6. 9. 2023 ▪ 7 min. čtení

Babiš, Jansta i Jančura

Když pak ministerstvo financí rozhodlo, že k 31. 12. 2012 legální postup se zaokrouhlováním zakáže, nastaly pro daňové a advokátní kanceláře hektické měsíce. Vydávaly pro své klienty ve velkém dluhopisy do zásoby a zakládaly firmy „na sklad“ s narychlo emitovanými dluhopisy, aby je později mohly výhodně prodat.

Součástí daňového triku totiž byla skutečnost, že jednou emitované dluhopisy šlo prodat novému vlastníkovi i kdykoliv po konci roku 2012 a daňovou výhodu si přitom zachovat. Korunové dluhopisy si tak tehdy pořídilo přes 500 firem.

Kromě Moťkovy firmy Samarinda byl mezi nimi například výrobce kancelářských a výtvarných potřeb Koh-i-noor Hardtmuth Vlastislava Břízy, dopravce Leo Express, Student Agency podnikatele Radima Jančury, výrobce koupelnového vybavení Ravak, advokátní kancelář Jansta Kostka (nyní Chrenek, Toman, Kotrba), Krkonošské papírny, výrobce koupelen Siko CB (později Senesi) či investiční skupina Penta.

Navzdory dlouhodobé kritice v médiích začala finanční správa tyto bondy prověřovat až v roce 2017, kdy tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s podezřením na krácení daně ve věci korunových dluhopisů vydaných holdingem Agrofert. V letech 2013 až 2014 jeho tehdejší majitel a také ministr financí Andrej Babiš (ANO) půjčil tímto způsobem své firmě 1,5 miliardy korun a na úrocích pak ročně vydělával 90 milionů korun bez nutnosti je danit.

Babiš kvůli kauze odešel z vlády. Podané trestní oznámení kvůli obligacím Agrofertu policie odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal, a kontrola finanční správy z roku 2017 rovněž skončila bez nálezu. Zda u holdingu proběhla později i nějaká další kontrola, případně s jakým výsledkem, není jasné, daňová správa ani Agrofert se k tomu nevyjádřily.

Finanční správa nakonec kvůli zneužívání korunových dluhopisů provedla 854 kontrol, kdy prověřovala vydané dluhopisy v objemu 146 miliard korun. Na daních pak dodatečně doměřila 163 firmám celkem 2,3 miliardy korun. Desítky firem sice proti tomu podaly žalobu ke správnímu soudu, ale vesměs neuspěly. Finanční správa zase podala na 150 trestních oznámení, ale také neuspěla.

Dvanáct procent z miliardy. Čistého a ročně

Právě Moťkova účelově založená firma Samarinda vydala jednu z největších emisí korunových dluhopisů. Byla v celkové výši jedné miliardy korun, s pevným úrokem dvanáct procent a splatností do roku 2032. O rok později je po transformaci své skupiny a několika převodech upsal Moťka jako vklad a z něj inkasoval 120 milionů korun ročně, aniž by z nich odváděl daň. Vyplacené úroky si firma plně zahrnula do nákladů.

Finanční správa je postupně Samarindě začala danit s argumentem, že šlo o jednoznačné zneužití práva. A její postup následně potvrdil Nejvyšší správní soud. „Posuzovaná transakce mezi subjekty řízenými panem Moťkou postrádala objektivní ekonomickou racionalitu a jejím hlavním účelem bylo získání neoprávněné daňové výhody,“ konstatoval v srpnu 2023, když potvrdil správnost doměření daní za roky 2013 až 2015, které jsou předmětem právě tohoto sporu. Dalších zhruba 80 milionů pak finanční správa Moťkově Samarindě doměřila v dalších řízeních.

Nejvyšší správní soud poukázal na to, že emise dluhopisů je ekonomicky opodstatněná, když přinese do firmy nové peníze zvenku – to ale nebyl tento případ, protože šlo o peníze, které se jen přesouvaly mezi jeho společnostmi.

A senát Ústavního soudu v čele s Janem Wintrem toto úterý potvrdil, že postup finanční správy i předchozích soudů byl v pořádku. „Správní soudy své závěry o zneužití práva, jež je zapovězeno přímo na ústavní úrovni, řádně a přesvědčivě odůvodnily,“ konstatoval, když ústavní stížnost zamítl. HN požádaly Moťku o vyjádření, ten ale nereagoval.

Moťka přitom nebyl první, který se kvůli postupu finančních úřadů na nejvyšší soudní instanci v zemi obrátil. Podobně tak učinilo sedm dalších firem, kterým finanční správa doměřila daně za zneužití korunových dluhopisů. Jenže ve všech ostatních případech šlo o řádově menší firmy a sumy maximálně v nízkých milionech. A stejně jako Moťka s ústavní stížnosti neuspěly.

S přispěním Jitky Vlkové