Na kole podél Baltu

Polské Pomořansko táhnoucí se podél Baltského moře je krajem s bohatou historií a silnou tradicí rybářství a obchodu. Místní po staletí využívali jak slané vody Baltu, tak sladkovodní jezera a řeky ve vnitrozemí. Zároveň je zemí válečníků, neboť ho na úsvitu dějin obsadili západní Slované, ve středověku je vytlačili Němci, po nich ho na čas vybojovali Poláci, drželi ho Švédové i Litevci. V současné době připadá východní část (Pomorze) Polsku a západní část (Pommern) Německu.

Polské Pomořansko se rozkládá zhruba mezi Odrou, tedy Štětínem, a Vislou, tedy Gdaňskem, a zahrnuje široké a ploché pobřeží Baltského moře. Na jihu k němu přiléhá rozsáhlá Pomořanská jezerní oblast. Potomky původních Pomořanů je dnes malý národ Kašubů, kteří žijí na poloostrově Hel a na přilehlé pevnině.

Dnes se oblast řadí mezi populární turistické destinace, do které stále častěji míří i Češi. Nenabízí přitom jen pasivní dovolenou na plážích podél moře. Je zároveň ideálním místem pro milovníky cyklistiky.

Téměř nekonečná cyklostezka

Okolo celého Baltského moře vede cyklotrasa Eurovelo 10. Patří do systému nejvýznamnějších dálkových tras na evropském kontinentu. Měří celkem 9000 kilometrů, z čehož pět set kilometrů patří Polsku.

Vzhledem k ruské válce vůči Ukrajině nelze cykloturistům doporučit průjezd ruskou enklávou Kaliningrad, a proto je vhodné protáhnout trasu z polského Braniewa okolo Královce do litevské Neringy.

Pobřeží Baltského moře se pyšní plážemi, útesy, lesy, přístavy a marinami a také tisíci velkých i malých ostrovů. EuroVelo 10 poskytuje ideální příležitost k seznámení se s tímto koutem Evropy, zajímavou krajinou na východě kontinentu a mnoha národy, které ji obývaly.

EuroVelo 10 vede souběžně s atraktivním polským pobřežím. Nemá velká převýšení, a proto lze jet ze západu na východ i opačně. Dálkové cyklisty lákají písečné pláže, přírodní rezervace, bohatá turistická a kulturní nabídka a města se staletou tradicí. Cyklisté těží z osvědčené turistické infrastruktury, jako jsou solidně značené cyklostezky, odpočívadla a informační tabule, a ovšem také ze sítě kempů, hotelů a dalších forem ubytování, a proslulých přímořských restaurací i obyčejných jídelen. Tak dobré pečené a vařené ryby jako v Polsku můžete ochutnat málokde na světě.

„V posledních letech nabyla cyklistika v Polsku rychlý progres,“ říká Pavel Trojan z českého zastoupení polské turistické centrály. „Obrovskou rychlostí se po celé zemi staví cyklostezky.“ Týká se to také Baltského pobřeží, kde do nich investuje Evropská unie a také skandinávské státy.

Trasa protíná Pomořské a Varimsko‑mazurské vojvodství. Nejprve se jede hlavně po asfaltových a štěrkových cyklostezkách a také po místních silničkách s malým provozem, později přibývají lesní úseky po nezpevněných cestách, které se vinou mezi jezery.

Dominantní majáky hlídají nekonečné pláže bílého písku. Stín poskytují hluboké borové lesy.

Čeští cykloturisté obvykle přijíždějí vlakem do Štětína, odkud to mají k moři 100 kilometrů. Mohou využít i osobní lodě plující po Odře a zkrátit si cestu do Svinoústí. Nazpátek jezdí vlakem z Gdaňska nebo Elblagu.

Na kole podél Baltu

Města a přírodní scenérie

Ať už pojedete na kole, nebo autem, nevynechejte návštěvu měst, v nichž můžete nasát přímořský život, kochat se historií, užít si polskou gastronomii. Poláci milují vafle – takzvané gofry – a umějí je upéci, ozdobit a vychutnat. Prodávají se v pouličních stáncích, cukrárnách i pekárnách.

Nejobvyklejší jsou gofry se šlehačkou, s čerstvými jahodami a borůvkami. Variací je ale nespočet. Na vafle se vrství čerstvé i kompotované ovoce, marmeláda, nutella, oříšky, dokonce lentilky nebo gumoví medvídci či zmrzlina. Nechat se zlákat touto laskominou se v Polsku vyplatí.

Nejsou to jen města, kde můžete vnímat rytmus života v blízkosti moře. Za návštěvu stojí i některé přírodní scenérie. Kam se vydat?

Svinoústí

Jediné město v Polsku ležící na ostrovech je propojené mosty, přívozy a trajekty. V tomto významném letovisku se nachází jedna z nejširších pláží polského pobřeží. Nezapomeňte navštívit komplex pevností a s ním související vojenská muzea.

Miedzyzdroje

Rekreační a turistické centrum se nachází na ostrově Wolin. Žádný návštěvník neopomene zajít na Promenádu hvězd s otisky rukou nejvýznamnějších polských herců a filmařů. Díky Festivalu hvězd si Miedzyzdroje zaslouží přezdívku „polské Cannes“.

Darlowo

Hrad pomořských vévodů v Darlowě nechal postavit Boguslaw V. Jeho vnuk, vévoda Erik Pomořanský (1382–1459), byl nazýván „císař Severu a poslední Viking Pobaltí“. Ve věku sedmi let se stal švédským a norským králem neboli monarchou celé Kalmarské unie. Jeho sarkofág se nachází v předsíni kostela svaté Marie v Darlowě.

Slowinský národní park

Rozlehlý přímořský les pokrývá břehy pobřežních jezer, bažiny a rašeliniště, svatou horu, maják, historickou vesnici, nacistický raketový testovací polygon a především „Pomořanskou poušť“ neboli pohyblivé písečné duny.

Pucký záliv

Rybářský a obchodní přístav Puck byl důležitým námořním centrem už od starověku. Dnes je toto městečko turistickou atrakcí a zároveň symbolem Kašubského folkloru. Sportovci ho znají jako prvotřídní jachetní, windsurfingový a kitesurfingový spot.

Trojměstí

Trojměstí je zvláštní komplex tří rozdílných městských celků v Gdaňském zálivu. Cyklisté nejprve projíždějí moderní průmyslové město Gdyně, poté lázeňské Sopoty a nakonec historický přístav Gdaňsk.

Orlovský útes

Turistické průvodce přirovnávají krásu mořského útesu ke slavným křídovým útesům Jasmund na nedaleké Rujáně, nebo dokonce k Bílým útesům doverským.

Gdaňsk

Vzácný architektonický komplex byl za druhé světové války zničen, následně jej ale zrekonstruovali do podoby ve zlaté éře, kdy Gdaňsk v 16. a 17. století patřil mezi nejbohatší města Polska. Bohatství starého Gdaňska dokazuje radnice, kostel svaté Marie, Artušův dvůr a Zlatá brána.

Elblag

Elbląg je město s nejnižší nadmořskou výškou v Polsku. Češi ho nejspíš znají jako sídlo stejnojmenného pivovaru, pro Poláky je především sídlem výroby lodních šroubů, milovníci historie vědí, že to bylo hlavní město křižáckého státu, a turisté celého světa znají plavební kanál se stovky let starými lodními výtahy.

Helská kosa – duny i nejkrásnější pláže

Když svatý Vojtěch vyplul roku 997 z Gdaňska na misii k Prusům, viděl přes záliv řadu malých ostrůvků. Jan Žižka při boji s Řádem německých rytířů v bitvě u Grunwaldu roku 1410 nejspíš také ještě spatřil ostrovy. Valdštejn zase při neúspěšném obléhání nedalekého Stralsundu roku 1628 mohl zahlédnout, jak se některé ostrovy před přístavem Danzig spojují písečnými dunami. A když němečtí nacisté zaútočili na Westerplatte roku 1939, čímž začali druhou světovou válku, byly už ostrovy spojené do jednoho dlouhého poloostrova.

Přitom jde o stále stejné místo. Dnes se dlouhý poloostrov nazývá Helská kosa. Vybíhá daleko do Gdaňského zálivu a chrání město Graňsk před špatným počasím. Dříve to bývala přirozená ochrana před cizími válečnými flotilami.

Ostrovy zmizely před dvěma staletími

Helskou kosu tak, jak ji známe dnes, vytvořila příroda před dvěma sty lety. Do pásu malých i miniaturních ostrůvků naneslo Baltské moře tolik písku, že se propojily do jednoho celku. Helská kosa měří 35 kilometrů a v nejužším místě je široká pouhých 150 metrů. Nejvyšší místo je vrcholek duny jen 23 metrů nad mořem.

Na konci štíhlého poloostrova se rozkládá přístavní městečko Hel. Až do 15. století bylo stejně významné jako dnešní velkoměsto Gdaňsk. Poté obchod upadl, neboť soupeř měl výhodnou polohu nejen na břehu moře, ale zároveň u veletoku Visla, a bylo tedy možné spojit zámořskou dopravu s vnitrozemskou.

Obrana před nepřátelskými flotilami

Hel za to ovšem získal vojenský význam, zvláště poté, co se Helská kosa propojila do jednoho geografického celku a umožnila tím obranu ze souše velké části Kašubska neboli německy mluvící enklávy u Gdaňského zálivu. Nejméně půl tisíciletí zde sídlily pevnostní osádky různých armád podle toho, komu zrovna tato část Polska patřila. Vystřídali se zde Němci, Poláci a Dánové.
Právě kvůli vojenským účelům byla vybudována po celé délce Helské kosy železnice a vedle ní silnice, které dnes slouží pro civilní dopravu. V provozu je také lodní linka z města Gdyně na pobřeží.

Od druhé světové války bojový význam Helské kosy stále upadal, až zbylo jen pár vojenských zařízení s minimem vojenské obsluhy. Dnes je městečko Hel a celá Helská kosa nejkrásnějším přímořským letoviskem široko daleko. Některé turistické průvodce dokonce píší, že se jedná o nejhezčí pláže polského pobřeží Baltského moře.

Koupání, jachty a vítr

Poláci se sem jezdí především koupat. Voda je tu totiž na poměry panující v Baltu poměrně teplá. Průměrná denní teplota vzduchu o letních prázdninách je tu sice jen 21 stupňů a navíc často fouká nepříjemný vítr, ale voda v Puckém zálivu, který se rozlévá mezi kosou a pevninou, dosahuje 20 stupňů. Na promenádách lze vypůjčit lehátka s charakteristickou ochranou proti větru stejně jako kdekoliv jinde u Severního a Baltského moře. Na plážích jsou často k vidění polostany anebo textilní ohrádky proti větru ukotvené do písku, které budují sami návštěvníci.

„Aktivní turistika v Pomořansku včetně jezerních oblastí je jedním z hlavních důvodů, proč tam Češi jezdí,“ říká Pavel Trojan z Polské turistické organizace. „Vládne tu příjemné počasí. V létě tu není takové horko jako třeba na Balkáně nebo ve Středomoří.“

Všechny pláže Helské kosy jsou z bílého písku a voda je výjimečně čistá. Od roku 2004 je malá část zvaná Helské duny zařazena do chráněných území a koupání je zde zakázané.

Dovolená nejen v Česku

Stáhněte si přílohu v PDF

Kromě plavců je Helská kosa známá také jachtařům, neboť zdejší přístav je vhodný především pro sportovní jachty. Stálé větry svědčí méně zkušeným kapitánům a jejich posádkám. Jachtu si můžete najmout rovnou v přístavech v Gdaňsku nebo Gdyni, ale jednodušší je to od jedné z mnoha charterových společností, které operují na internetu. Lodní předpisy a papírování jsou na Baltu podstatně jednodušší než na oblíbeném Jadranu či ve Středozemním moři.

V posledních letech se Helská kosa stala mekkou polského kitesurfingu, který v popularitě předběhl dříve oblíbený windsurfing. Místo plováku s velkou plachtou se dnes jezdí na malém plováku s velkým řiditelným padákem, který pohání vítr. Na straně kosy obrácené k volnému moři se ve velkých vlnách a silném větru prohánějí kitesurfoví experti, kdežto na druhé straně v Puckém zálivu se surfuje na mělké, klidné vodě a v závětří.

Pěšky, nebo na kole?

Pěší turisté a cykloturisté přijíždějí na Helskou kosu na jaře a na podzim, kdy je tu jednak příjemně chladno a jednak si užijí přírodu, moře i historické památky bez návalu letních návštěvníků.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dovolená nejen v Česku.