Auditoři jsou na ověřování zpráv o ESG připraveni

Vyhotovení zprávy o udržitelnosti je novou informací, prostřednictvím které musí komerční subjekty informovat veřejnost o tom, jak se staví k otázkám životního prostředí, sociální oblasti či správy a řízení firmy (Environmental, Social, Governance – ESG). Povinnost vyhotovit zprávu ESG je uložena velkým firmám poprvé za rok 2024, a aby byly informace v těchto zprávách důvěryhodné, musí být zpráva ověřena auditorem. Právě proběhlá konference Komory auditorů ČR seznámila účastníky s prvními zkušenostmi s ESG reportingem nejen v Česku, ale i na evropské úrovni. V úvodním projevu prezidenta Komory auditorů ČR Ladislava Mejzlíka, který je zároveň proděkanem Fakulty financí a účetnictví VŠE, zazněly především informace o standardizaci vykazování udržitelnosti mimo Evropskou unii a informace o aktuálním stavu projednávání novely zákona o účetnictví a o auditorech, které se týkají implementace evropské regulace ESG do českého práva.

Při této příležitosti prezident komory zmínil i poslanecké pozměňovací návrhy, které k tomuto návrhu byly podány. Zejména se jedná o návrhy na zvýšení počtu zaměstnanců firem v první etapě ESG z 500 na 1000 a zrušení dalších etap implementace ESG. Mejzlík zmínil také to, že jedním z poslaneckých pozměňovacích návrhů podaných k této novele je trojnásobné zvýšení limitů pro povinný audit účetních jednotek v Česku, který nijak s implementací ESG nesouvisí. V případě schválení tohoto návrhu by vypadlo z každoroční kontroly více než 11 tisíc účetních jednotek s odhadovaným celkovým obratem asi tři biliony korun. Prezident komory v této souvislosti upozornil na negativní důsledky tak vysokého zvýšení limitů pro audit na výběr daní, finanční kriminalitu, praní špinavých peněz a výsledky insolvencí, které vedly po obdobném kroku například ve Švédsku, Dánsku nebo Itálii k návratu k původním nebo i nižším limitům pro audit.

První zkušenosti z Česka a Evropské unie

„V Česku v první vlně odevzdalo auditovanou zprávu o udržitelnosti 27 firem, které tuto povinnost mají ze zákona. U části z nich proběhl audit na úrovni mateřské společnosti v rámci některé ze zemí EU. V evropském měřítku se první vlna týkala přibližně 300 společností, přičemž téměř všechny jsou obchodovány na evropských burzách,“ uvedla Petra Jirková Bočáková, ESG expertka ve společnosti PwC Audit a předsedkyně ESG výboru Komory auditorů ČR. Zmínila i zajímavou statistiku, ze které vyplývá, že 72 procent zpráv bylo vydaných v pěti evropských zemích. Tři z těchto zemí dosud netransponovaly směrnici CSRD do své národní legislativy, konkrétně Německo, Španělsko a Nizozemsko. Nejvíce zastoupenou zemí je 46 zprávami Dánsko. Pokud se týká typu ověření, pak 95 procent zpráv auditora bylo vydáno s omezenou mírou ujištění. Celkem 26 zpráv kombinovalo omezenou a přiměřenou míru ujištění a jen jedna zpráva deklaruje přiměřenou míru ujištění. Bez výhrad pak bylo 99 procent zpráv auditora.

Účastníci odpoledního panelu společně s prezidentem KA ČR Ladislavem Mejzlíkem (uprostřed).

Foto: Daniel Hamerník

O svých osobních zkušenostech z reportingu ESG v průběhu konference informovaly zástupkyně dvou velkých společností, konkrétně Denisa Pozdníčková z Komerční banky a Klára Šípová zastupující společnost Colt CZ Group.

Komerční banka má povinnost vykazovat údaje podle CSRD již za rok 2024 a 150 stran reportingu udržitelnosti je přímo součástí její výroční zprávy. Vlastní přípravu zprávy o udržitelnosti podle slov Denisy Pozdníčkové usnadnila existence interních předpisů. Samotný průběh auditu pak označila jako časově náročný, a to především k citlivosti některých dat, nutnosti sdílení zdrojových databází a plánování dodání příslušných podkladů.

Klára Šípová ve svém vystoupení následně potvrdila vysokou časovou i finanční náročnost zpracování ESG reportu a doporučila všem, kterých se to týká, aby při jeho přípravě měli dostatečný rozpočet na využití služeb konzultantů.

Co zde ještě zaznělo

Jako zahraniční host vystoupila Vita Ramanauskaité, manažerka pro oblast udržitelnosti v Accountancy Europe. Hlavním obsahem jejího vystoupení byly aktuální informace o dopadech evropské iniciativy OMNIBUS na úpravy evropské regulace vykazování udržitelnosti a také informace o tom, v jaké fázi se nachází implementace ESG v jednotlivých členských zemích EU. Na konferenci se svými příspěvky vystoupili i další panelisté, například Jiří Pelák z Ministerstva financí ČR, který popsal současné dění v Česku a naznačil, co v této oblasti můžeme očekávat v blízké budoucnosti. Petr Gavlas z odboru regulace finančního trhu České národní banky nastínil problematiku zpráv o udržitelnosti, a to mimo jiné i z pohledu společných evropských priorit týkajících se zpráv o udržitelnosti. Jedná se zejména o posuzování významnosti dle ESRS, rozsahu a struktury výkazu o udržitelnosti nebo zveřejňování podle článku 8 nařízení o taxonomii. Eva Racková z Rady pro veřejný dohled nad auditem popsala současnou situaci a zhodnotila první evropské zprávy o udržitelnosti. Z jejího pohledu došlo zejména k významnému nárůstu rozsahu zpráv, přičemž v nich převažují zejména negativní informace z oblasti ESG. Zmínila se také o tom, že pro audity zpráv ESG není stanoven jednotný evropský standard, a poukázala na nepřiměřeně velký nárůst rozsahu zpráv, přičemž v nich převažují zejména negativní informace z oblasti ESG.

Připravenost českých auditorů

Aktuálně je v českém rejstříku auditorů registrováno 361 osob a společností, které mají oprávnění k auditu ESG. Další auditoři jsou v pokročilé fázi předepsaného vzdělávání a připravují se na testy potřebné pro jeho získání. Noví auditoři, kteří budou jmenováni po 1. lednu 2026, získají dílčí zkoušku z auditu ESG již v rámci auditorské zkoušky.

„Počet auditorů s oprávněním k auditu ESG by se měl v budoucnu výrazně navýšit, a to minimálně proto, že se nebude jednat jen o zpracování statutárních auditů připravených na základě regulatorních požadavků. Již dnes se objevují požadavky v rámci různých dodavatelsko‑odběratelských vztahů, financování či dotací. Vyloučit nelze ani to, že řada podnikatelských subjektů přikročí k dobrovolnému vykazování,“ konstatoval v průběhu konference Ladislav Mejzlík.

A jak je to mimo EU?

Komplikací pro některé korporace, které působí ve více regionech, může být fakt, že standardizace ESG reportingu není jednotná. V současné době existuje pět hlavních standardů – ESRS, SASB, ISSB, GRI a TCFD. Odhadnout přesný procentuální podíl využívání jednotlivých standardů pro ESG reporting je poměrně složité, protože řada společností používá kombinaci různých rámců a standardů. Situace se navíc dynamicky vyvíjí, a to s nástupem ISSB a zaváděním povinného reportingu v Evropské unii. Například Spojené státy americké nemají jednotnou regulaci na federální úrovni a standardizace zde vychází ze SASB. Kalifornie však již vydala zákon, který ve svých požadavcích jde nad rámec tohoto standardu.