Hororový příběh s dobrým koncem. SpoluWorks Perfecta obrábí díly nejen pro letadla

Akvizice nedostatečně prověřené firmy, jejíž záchrana stála velké peníze, ale podle současných majitelů také stála za to. To je v kostce příběh společnosti SpoluWorks Perfecta z Kyjova, která se zabývá přesným opracováním dílců pro letecký, petrolejářský, medicínský a energetický průmysl. O její záchraně před krachem a náročném návratu na výsluní jsme si povídali se současným ředitelem Tomášem Šrámkem a hlavním investorem Tomášem Perutkou z CS Steel Holding.

V roce 2022 CS Steel Holding koupil firmu SpoluWorks Perfecta, co vás k tomu vedlo?

T.P.: Než jsme do firmy vstoupili, dlužila nám peníze za dodávky materiálu. To v našem oboru není neobvyklá věc, protože u strojírenských výrobních firem vstupuje do hry hodně faktorů a neznamená to nutně špatnou kondici firmy. Když jsme přijeli osobně s kolegy z našeho holdingu hledat řešení vzniklé situace, při jednáních nám bývalý majitel řekl, že se firma zrovna prodává. A usoudili jsme, že by její akvizice perfektně zapadla do naší strategie.

Jsme takový ministrojírenský holding. Základem je firma CS Steel, která prodává hutní materiály. A ke každému sortimentu chceme mít i služby. Proto když se naskytla příležitost koupit obráběcí firmu, šli jsme – dost po hlavě – do toho. Navíc to z našeho tehdejšího pohledu byla parádní firma: s digitalizovanou výrobou a zajištěnými zákazníky. A i když finanční výsledky nestály za nic (firma byla od roku 2020 ve ztrátě – pozn. red.), říkali jsme si, že s naším finančním řízením a zkušenostmi to zvládneme. Jenže když jsme do firmy v lednu 2023 fyzicky přišli, pochopili jsme, že je zde špatně úplně všechno – od shora až dolů.

Co konkrétně bylo ve firmě špatně?

T.P.: Všechno! Pokud jsme chtěli mít alespoň malou šanci na přežití, a v tu chvíli už i zachránit firmu a naši nemalou investici, museli jsme propustit bývalé vedení, prodejce i nákupčí. Bylo tu sedm nákupčích! Teď jejich práci zvládá jeden člověk, shodou okolností můj syn. Ale problémy byly i ve výrobě. Firma neměla peníze, proto nakupovala vybavení od kohokoliv, kdo jim ho byl ochoten dodat. Když však máte různé nástroje, způsobuje to problémy, protože je velmi obtížné z technického hlediska vše zkoordinovat. A to se odráželo i na kvalitě výrobků.

Stejně tak jsme postupně zjišťovali, že i klienti nejsou s dosavadní prací vždy spokojení. Stěžovali si na pozdní dodání, špatnou kvalitu i komunikaci.

T.Š.: Navíc v této době byly naše výrobky silně podhodnocené. Dodávaly se téměř zadarmo. A proto je zákazníci, i přes špatnou kvalitu, od firmy stále odebírali.

To jste byli odvážní, že jste do toho šli. Co vás vedlo k tomu, že jste si takovou polorozpadlou loď vůbec koupili?

T.P.: Řekl bych z dnešního pohledu ne odvážní, ale spíš strašně naivní. My jsme totiž dost naletěli. Oba.

T.Š.: Minulé vedení umělo fantasticky a velice zkresleně podávat informace o kondici firmy. Dokázalo prezentovat záporné výsledky jako kladné. V mém případě jsme se znali i v osobní rovině, a když nekoukáte až tak moc do hloubky, podíváte se na budovu, strojní vybavení a zákazníky, nabudete dojmu, že to prostě funguje. Důvěřoval jsem tehdejšímu vedení a slíbil jim, že do firmy nastoupím a pomůžu s jejím obratem do černých čísel. Ale hned po mém nástupu se začala otevírat příslovečná Pandořina skřínka.

T.P.: Říkali jsme si, že bude stačit 10 až 15 milionů korun investic, aby se to srovnalo. Jenomže například zásoby, které byly uvedeny v rozvaze, ve firmě vůbec nebyly. Po inventuře jsme zjistili, že spousta věcí za zhruba osm milionů byla buď nepoužitelná, nebo zcela chyběla.

Bezprostředně před podpisem smlouvy jsme se ještě dozvěděli, že je firma v exekuci. Přesto jsme se i zde spokojili s vysvětlením minulého vedení. Během prvního měsíce ve firmě jsme pak zjistili, že těch exekucí je dohromady pět. Prostě tragikomedie, a to značně nákladná.

To zní jako dost drsná zkušenost. Co jste tedy museli změnit, aby se situace zlepšila?

T.P.: Nakonec jsme do záchrany firmy investovali přes 30 milionů korun, aby se narovnaly alespoň základní linie a vztahy. Makali jsme každý takříkajíc na své frontě a vytvořila se mezi námi důvěra. To bylo pro nás strašně důležité a motivující zároveň.

T.Š.: Byla to i osobní výzva, když už jsem do toho dal své jméno a byl jsem sledovaný i zvenčí novými investory. Chtěl jsem zabojovat a dostat firmu na výsluní, kam patří. Museli jsme narovnat ceny, zajistit včasné dodání výrobků, vyměnit polovinu pracovníků a přejít na krizový management.

Naštěstí tu byli klíčoví zákazníci z petrolejářského průmyslu, kteří nás podrželi. Věděli jsme díky tomu, v čem jsme silní a na jaký typ komponentů máme cílit. To nás dotáhlo do roku 2024, v němž jsme meziročně rostli skoro o 17 procent. Skončili jsme v plusu přes sedm milionů korun a s tržbami bezmála 86 milionů. V roce 2025 pak realisticky očekáváme další zhruba desetiprocentní růst.

Co si z této zkušenosti odnášíte?

T.Š.: Byla to pro mě velká výzva a dobrá zkušenost. Stálo mě to extrémně mnoho času a úsilí. Ale loňský rok ukázal, že to mělo smysl a že směr, který jsme si stanovili, byl správný. A letošek to jenom potvrzuje.

T.P.: Akvizice SpoluWorks Perfecta nám odhalila rizika způsobu, jakým jsme doposud pod holdingem prováděli akvizice. Ale současně nám ukázala, že se i firma ve velkých problémech může dostat do úplně jiného stavu, když si vytyčíte jasný směr. A taky že je důležité mít na palubě spolehlivou posádku. To, že jsme se potkali s panem Šrámkem, byla výjimečná kombinace, díky které se záchrana firmy nakonec podařila.

Pojďme se blíže podívat na váš byznys. V jakých oborech v současnosti podnikáte?

T.Š.: Máme čtyři hlavní oblasti: petrolejářský průmysl, letectví, medicína a mechanické díly do lodního průmyslu. S tím, že výrobky do posledních dvou míří do zahraničí. Díky velké diverzifikaci se nám daří vybalancovat různé propady a růsty. Zjednodušeně řečeno se firma SpoluWorks Perfecta zaměřuje na velmi přesné třískové obrábění. Díky naší společné invenci až do průměru 500 milimetrů.

Co tento průměr konkrétně znamená a jak je důležitý z pozice výrobce a zákazníka?

T.P.: Spousta firem umí obrábět do průměru 200 milimetrů. Do těch pěti set se ale portfolio možných dodavatelů zmenšuje. A nad touto hodnotou by se už daly spočítat na prstech. K tomu, abyste vyráběli takto velké dílce, musíte mít uzpůsobenou i logistiku. Od příjmu materiálu, který vyžaduje dostatečně dimenzovaný vysokozdvižný vozík až jeřáb, po samotné obráběcí stroje i měřidla, které mají opět úplně jiné rozměry i nároky na provoz.

T.Š.: Díky tomu, že jsme se v loňském roce posunuli v podstatě kompletně do průměru 500 milimetrů a etablovali se na trhu, naše další kroky a vize mohou směřovat dále – k průměru 1000 milimetrů.

T.P.: Navíc dokážeme pracovat i s těžce obrobitelnými materiály. Spousta firem umí obrobit třeba černou ocel, která se považuje za měkký materiál. Ale když se posouváme k nerezové oceli, dokonce i vyššího stupně, jako duplex nebo super duplex, nebo na úplnou špičku, jako jsou niklové slitiny, to už umí málokdo. Navíc je to drahý materiál, a pokud tam něco pokazíte, přijdete o desítky tisíc korun pouze v materiálu. 

Zmiňovali jste, že jedním z vašich klíčových odvětví je letectví. Na co přesně se zde zaměřujete?

T.Š.: V současné době je naším hlavním zákazníkem v oblasti letectví společnost, která vyrábí proudové motory do dronů. I když nemá tak dlouhou historii jako třeba někteří z nadnárodních gigantů, jimž dodáváme dílce do zdravotnických přístrojů, je to dnes jeden z našich největších zákazníků.

I zde je důležitá diverzifikace a škálování. Zkrátka být připraven operativně obsloužit zákazníky z na první pohled nesouvisejících, ale technicky vlastně dost podobných oborů.

Jsou nějaké letecké projekty, do kterých byste chtěli v budoucnu vstoupit?

T.P.: Po našich neblahých zkušenostech z dob, kdy jsme firmu přebrali, se velmi zaměřujeme na kvalitu, kterou upřednostňujeme před rychlým navyšováním výrobních kapacit. Pro příklad v loňském roce jsme koupili dva nové stroje a máme je od jejich instalace stále v plném provozu. Díky tomu vidíme, že jsme stabilizovaní, ale současně také nemůžeme bez dalšího rozšíření strojového parku vyrábět víc.

Letecký průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

SpoluWorks Perfecta má ale zkušenosti ve výrobě dílů také pro dopravní letadla nebo s dodávkami do kosmického průmyslu. Třeba pro společnosti, které dodávají díly přímo do vesmírných lodí, jsme již v minulosti komponenty vyráběli. Takže cítíme, že zde potenciál pro nás je, ale vzhledem k naší kapacitě se budeme i na tomto poli etablovat zpět postupnými kroky a s patřičnou rozvahou.

T.Š.: Samozřejmě se chceme posouvat dál, a to i v rámci letectví. Nicméně pro nás bylo existenčně důležité nejprve zastavit hrozící pád a stabilizovat firmu. Což se nám nakonec společným úsilím podařilo a teď můžeme konečně zvážit i to, jak opět nastartovat růst.

V rámci nákupů dalšího strojního vybavení se chceme opět více zaměřovat na sportovní nebo vojenská letadla. Máme certifikaci AS9100, která je vstupenkou do leteckého průmyslu. Ale zároveň jsme po covidu poučení, že věnovat se výhradně letectví není nejbezpečnější cesta. Proto směřujeme naše investice ne jednooborově, ale do univerzality obrábění, které tak umíme poskytnout ve stejně vysoké kvalitě více subjektům v různých oborech.

Text vznikl ve spolupráci s firmou ­SpoluWorks Perfecta.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letecký průmysl.