Benthem Crouwel Architects patří mezi zavedená studia v domovském Nizozemsku a zároveň se úspěšně prosazuje i v cizině. V Česku by se těžko hledal další architektonický ateliér ze zahraničí, kterému se v posledních letech podařilo získat tolik pozoruhodných zakázek od soukromých i veřejných investorů.

Studio stojí za návrhem budoucího brněnského nádraží, ale i staveb pro nejbohatší tuzemské developery. „Český trh je pro nás úspěšný a i naši klienti jsou spokojeni s naší odborností, proto budeme rádi dělat v Česku další projekty,“ říká Pascal Cornips, partner společnosti Benthem Crouwel Architects.

Architekt Pascal Cornips ze studia Benthem Crouwel Architects.
Architekt Pascal Cornips ze studia Benthem Crouwel Architects.
Foto: Benthem Crouwel Architects

Jako první jste v Česku získali projekt Rezidence Nádraží Žižkov. Bytový komplex měl podle představ investora na základě výjimky stát už před šesti lety, ale jeho výstavba by se měla rozjet až v roce příštím. Praha pro celé území nákladového nádraží Žižkov schválila změnu územního plánu teprve letos v dubnu. Je dobře, že se projekt zdržel? 

Obecně si nemyslím, že to je výhoda. Existuje ale řada důvodů, proč projekty trvají dlouho. Jsme na to u dlouhodobých projektů, do nichž je zapojena řada účastníků nebo se nacházejí ve složité lokalitě, poměrně zvyklí. Na stejné věci narážíme v Nizozemsku i dalších zemích, kde pracujeme.

Časová náročnost je jedna z velkých výzev v realitní branži, potažmo ve stavebnictví. Měníme města a způsob života v nich a chceme je přetvářet k lepšímu.

Je návrh i po šesti letech stále aktuální? Jste otevřeni drobným úpravám?

I po této době stále vnímám kvality a sílu projektu. Dochází k drobným úpravám, například ve vnitřních dispozicích, ale jde pouze o změny k lepšímu. Podstata návrhu se nezměnila, je stále stejná.

Říkáte, že jste zvyklí čekat, jak je to s rychlostí vyřízení projektů jinde?

Každá země má své vlastní specifické problémy, se kterými se musí vypořádat. Ať už jde o povolování nebo kapacity dodavatele, což může výstavbu zpozdit také.

V bezprostředním okolí a díky výjimce částečně i samotném areálu nákladového nádraží Žižkov se už řada bytových domů postavila. V plánu je výstavba tramvajové trati, cyklostezky, školek, škol, zeleně i rekonstrukce památkově chráněné budovy. Jak se vám plány zamlouvají?

Něco jsem zaznamenal, ale nemám vyčerpávající přehled o tom, co se v území děje. Chápu ambice zlepšit veřejnou dopravu a kvalitu tohoto velmi důležitého přestupního uzlu. Naše zkušenost s městy, jako je Brno, ale také Amsterdam a Rotterdam, je taková, že nádraží mohou zvýšit potenciál rozvoje města. Ale je zde mnoho zainteresovaných stran – město, jeho obyvatelé, developeři a v případě Česka také Správa železnic. Ti všichni mají své vlastní priority a ambice. 

Obzvlášť projekty vlakových nádraží jsou složité a hledání jednoduchého řešení je to, co nás architekty baví dělat. Trvají dlouho a jsou s nimi spojené vysoké investice. Je opravdu klíčové, aby se to nakonec povedlo. Jsem skutečně zvědavý, co se v příštích letech bude dít s hlavním nádražím v Praze. 

Zmínil jste Brno, kde se postaví podle vašeho návrhu nové nádraží. Tento projekt, zdá se, běží podle harmonogramu. Plánujete se do projektu zapojit v budoucnu nad rámec autorského dozoru?

Projekt vstupuje do další fáze týkající se projektové dokumentace a budeme se na něm podílet. Otázkou je, v jakém rozsahu. Jsme připraveni přinést naše odborné znalosti do dalších etap. Rádi bychom se plně zapojili až do konce projektu. Nejsme tam jen od toho, abychom udělali krásný návrh. Máme zkušenosti s projekty vlakových nádraží v Nizozemsku i jinde v Evropě. 

Návrh nádraží v Brně jste zpracovali společně s nizozemským studiem West 8. Liší se jeho design od jiných nádraží, která jste navrhovali?

S West 8 spolupracujeme často a zásadní je pro nás i náš lokální partner – ateliér A8000. 

Samozřejmě určité konkrétní věci tam byly odlišné, ale řekl bych, že šlo o maličkosti. Vytváříme design, který odpovídá zkušenostem cestujících. Cílem je, aby se lidé na velkém nádraží dokázali dobře zorientovat. Druhá věc je, že by nádraží mělo být z provozního hlediska vždy funkční. A možná třetí věc je kulturní kontext a ten je opravdu specifický pro město Brno a velmi se liší od stanic, které jsme navrhli v Nizozemsku nebo v Paříži. 

Myslím, že jedním z důvodů, proč jsme v této soutěži uspěli, bylo to, že jsme veřejný interiér v nádražní hale vyprojektovali tak, aby zapadl do architektonického kontextu města Brna. A platí to o to více, že se jedná o nové nádraží. Oblouky, které jsme navrhli, poskytují prostor pro cestující. Myslím, že jsou klíčovým prvkem projektu. Letiště může být kdekoliv, ale vlakové nádraží by mělo skutečně odrážet příjezd do města, a tedy i kulturu tohoto města. 

Pro Nizozemsko nebo třeba dánskou Kodaň je specifická pokročilá infrastruktura pro cyklisty. A to včetně parkovacích kapacit u nádraží. Získává cyklodoprava na oblibě i v zemích, které nejsou tak rovinaté?

Navštěvují nás hodně projektové skupiny ze zahraničí, které si do Nizozemska přijíždějí prohlédnout cyklistickou infrastrukturu. Takže ano, vidíme rostoucí popularitu a zájem o jízdní kola, například v Paříži. 

V požadavcích na nové nádraží v Brně je samozřejmě i úschovna kol. Hodně jsme při návrhu rozmýšleli, kam ji umístit a jakou by měla mít kapacitu. Nakonec jsme pro ni vytvořili dvě místa, aby měli lidé dokonalé napojení na cyklotrasy. Když totiž úschovnu kol dáte na správné místo, lidé budou jezdit na kolech více. 

Je pravda, že v Česku máte kopce a jinou krajinu než u nás, ale jízdní kolo není v Nizozemsku oblíbené jen proto, že je tam rovina. Myslím, že je populární i z toho důvodu, že nezabere tolik místa jako auto. Ve městech se tvoří dopravní zácpy, proto budou kola podle mě čím dál důležitější, protože všechna rostoucí města se potýkají s omezeným prostorem. A kopce lze dnes snadno překonat díky elektrokolům. Takže si myslím, že význam cyklodopravy do budoucna vzroste.

Samozřejmě nové brněnské nádraží bude mít parkoviště pro auta, ale pokud by obliba kol v budoucnu vzrostla na úkor automobilů, návrh umožňuje přeměnit parkovací místa za stání pro jízdní kola. 

Všimla jsem si, že se v architektonických soutěžích nezřídka spojujete s jinými ateliéry. Děláte to běžně i doma v Nizozemsku, nebo je to spíše vaše strategie v Česku a jinde v zahraničí?

Přesně tak, je to naše strategie pro mezinárodní projekty. V rámci Nizozemska si zvládneme udělat v podstatě všechno sami, přesto navazujeme spolupráce i doma. V zahraničí však místní partnery potřebujeme a spolupráce s nimi se nám docela zamlouvá. Věnujeme hodně úsilí, abychom našli ty správné. Do spolupráce přinášíme naše odborné znalosti z Nizozemska, ale zároveň si uvědomujeme, že na novém trhu potřebujeme lokální experty – architekty, inženýry či konzultanty. A navíc si myslím, že tato spolupráce nespočívá jen ve výpomoci, ale představuje skutečné propojení, jež přináší mnoho tvůrčí síly a posiluje obě strany. 

Napadá vás něco konkrétního, co jste si ze spolupráce s architekty ze zahraničí odnesli nebo oni od vás?

Například na českém trhu se byty navrhují v kategoriích 2+kk, 3+kk, 4+kk. To je základní znalost, ale pro nás je to nové, protože v Nizozemsku máme jinou typologii bydlení. Z toho důvodu se lokální partner hodí. Na druhou stranu dokážeme do projektu přinést nový pohled na věc. Je fascinující sledovat, jak kombinací různých znalostí vzniká něco nového – třeba nový typ bytu nebo městského domu. Právě spolupráce napříč obory často přináší nejzajímavější inovace.

Odkud berete inspiraci pro práci vy?

Myslím, že ji vždy nejprve ovlivňuje lokalita, následují otázky – co klient hledá, jaký problém potřebujeme vyřešit a podobně. Když se podíváte na naše české projekty – a všechny jsou poměrně velkého rozsahu – jak na Žižkově, tak i ve Čtvrtém kvadrantu, uvidíte, že jsme se při návrhu inspirovali konkrétní lokalitou.

Brownfield s bývalou železniční tratí v kombinaci s kvalitou zeleně na Žižkově a jeho krásnými parky nás přiměly vyprojektovat urbanistické schéma, které se od toho standardního opravdu liší. Inspirovali jsme se zakřivenými liniemi kolejí a zelení. Místo bloků budov podél ulice nebo standardních městských bloků jsme umístili všechny budovy podél křivky linie pozemku a vytvořili v centru projektu velký krásný park.

Váš projekt se od okolních rezidenčních bloků skutečně liší, ale nenahrála tomu skutečnost, že pozemek pro Rezidenci nádraží Žižkov je na rohu a ve tvaru trojúhelníku?

Ano, to máte pravdu. A možná že kombinace standardních projektů a toho našeho je správná, protože přináší do oblasti kontrast. 

Už jste zmínil projekt Čtvrtý kvadrant na dostavbu Vítězného náměstí v Praze 6. Jak pokračuje?

Dokončili jsme architektonickou studii a začali jsme pracovat na územním rozhodnutí. Budeme připravovat veškerou dokumentaci pro povolení. Tento projekt jde zatím o něco rychleji než na Žižkově. Investor projednává záměr s různými odbory, IPR, památkáři… Na tomto projektu spolupracujeme s místním studiem OVA, v němž pracují velmi talentovaní lidé. Na českém trhu fungují mezinárodní architektonická studia, ale je tu také dost kvalitních českých ateliérů.

Jak nalézáte do projektů české partnery?

Různě. Začalo to výběrovým řízením na terminál pražského letiště. To jsme nevyhráli, ale seznámili jsme se díky němu se studiem ra15, s nímž jsme společně soutěžili na projektu Rezidence Nádraží Žižkov. Později jsem se na jiné soutěži seznámil s panem Opočenským z OVA. Párkrát jsem seděl také v porotě architektonické soutěže. Poznal jsem tu už hodně lidí. Češi jsou docela otevření a vaše kultura se mi líbí.

V Česku stojí váš ateliér ještě za projektem Valley Olbrachtova, který je o urbanistickém řešení budoucí stanice metra D Olbrachtova v Praze. Ucházíte se o další zakázky na českém trhu?

Určitě chceme získat další, ale v tuto chvíli nemůžu oznámit nic aktuálního. Myslím, že český trh je pro nás úspěšný a i klienti jsou s naší odborností spokojeni. Proto se budeme rádi podílet i na dalších projektech v Česku.

Jaké jsou podle vás do budoucna největší výzvy designu pro architekty. Je to udržitelnost, normy nebo standardy bydlení, rozrůstající se města…? 

Řekl bych, že všechny věci, které jste zmínila, jsou relevantní. Možná i zásadní. Myslím, že růst měst není takový problém, ale postupy a regulace se budou muset vyřešit, jinak se příliš zpomalíme. Možná největší výzvy se týkají životního prostředí a udržitelnosti. Vidíme to na každém našem projektu a z každého z nich se učíme více. Domnívám se přitom, že naším úkolem je stavět udržitelně. Znalosti a technologie jsou již poměrně daleko, ale musí najít rovnováhu také s finančním kontextem.

Svět nemovitostí

Stáhněte si přílohu v PDF

Hodně lidí vnímá udržitelnější výstavbu za naléhavou. Jde o to, aby nebyla dražší, ale stala se tou nejlepší alternativou i z finančních nákladů.

Snažíme se navrhovat udržitelné budovy v kontextu modulárního designu, materiálů, ale také energií. Je potřeba zcela změnit způsob, jakým přemýšlíme a navrhujeme. Už to nemůžeme dělat tím starým. Budovy jsou dnes zdravější, naše města lepší, zelenější, lépe propojená veřejnou dopravou.

Kdybyste měl jmenovat jen jeden projekt, který z nich je pro vás osobně důležitý?

Hlavní nádraží v Brně. Je to velmi dobrý příklad odborných znalostí naší kanceláře. Má velký význam pro veřejnou sféru a stejně tak i pro město Brno. Nejedná se ale jen o architekturu ve smyslu krásné budovy. Skutečně jde o rozvoj této nové části města. O náměstí, park, dostupnost tramvaje na vlakové nádraží, stejně tak pěší přístup k ní. Nové nádraží v Brně se stane důležitou součástí městského života, má význam pro spoustu různých lidí a podstatné je i pro mě osobně. Je čest navrhovat takové projekty.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Svět nemovitostí.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist