Když jde o všechno. V taktu miliardových arbitráží

V miliardových sporech rozhodují strategie, ne náhody. Petr Vošahlík, partner advokátní kanceláře BBH a uznávaný expert na obchodní arbitráže, odhaluje zákulisí složitých sporných řízení, kde každá chyba může znamenat prohru ohrožující celý byznys klienta. A kde se místo dlouhých let soudů sází na rychlost, odbornost a strategii promyšlenou několik kroků dopředu.

Když přicházíte do kanceláře Petra Vošahlíka, jednoho z uznávaných expertů na soudní a rozhodčí řízení a partnera advokátní kanceláře BBH, čekali byste vážné a formální přivítání, oblek a kravatu, kožená křesla a mahagonový nábytek. Opak je však pravdou. Jsou prázdniny, Petr dnes nemá žádnou klientskou schůzku ani nemusí k soudu, a tak do práce vyrazil na kole v tričku a kraťasech.

Kolo, na kterém mu visí cyklistická helma, má zaparkované hned před kanceláří. „Pojďte dál, dáte si kafe, vážně si chcete povídat o arbitrážích?“ přivítá vás sympaťák, o kterém byste si ani neřekli, že ho můžete potkat u rozhodčích tribunálů ve Vídni, Londýně, Paříži nebo Stockholmu. A hodina strávená s ním, plná zajímavých postřehů ze světa obchodních sporů, uteče jako voda.

Když se řekne „arbitráž“, často se někomu vybaví arbitráže státu s americkou CME o TV Nova, Diag Human nebo spory s poskytovateli spotřebitelských úvěrů, často mnohaleté kauzy spojené s negativní publicitou. Proč si myslíte, že by firmy v případě významného sporu měly upřednostnit arbitráže?

Ve velkých a složitých, zejména přeshraničních případech je arbitráž podle mého jednoznačně nejvhodnějším nástrojem pro řešení sporů. Výhodou arbitráže je erudice rozhodčího senátu, který kauze dokáže věnovat mnohem více času, a tím může dostatečně navnímat hloubku argumentace stran. Na rozdíl od často zahlceného soudce, který má pro nastudovaní a rozhodnutí věci velmi omezený čas. Vedle toho rozhodci zpravidla mají za sebou úspěšnou kariéru jako právní zástupci a podobných případů viděli v životě už celou řadu. Arbitráž je také rychlá, spor je často vyřešen v horizontu roku, roku a půl. Při soudním řízení týkajícím se komplikovaných věcí ale zpravidla připravujeme klienta na dva až pět let do pravomocného rozhodnutí, a to v tom lepším případě. Zkrátka tempo každého sporu udává metronom zvaný soud – rozhodčí soudy jsou významně rychlejší než soudy národní a výsledek se tak zpravidla dostaví mnohem dříve, a tedy i levněji.

V důsledku negativního mediálního dopadu některých kauz se firmy často arbitráží obávají, vidí v nich nekvalitu a hrozící střety zájmů. Z mé zkušenosti se však v posledních letech obecně kvalita rozhodčího řízení v Česku hodně zlepšila. Ale i zahraničí nabízí dobré alternativy, ostatně u mezinárodních rozhodčích soudů zastupujeme přibližně 50 procent všech našich řízení.

Jaký typ klientů vás jako experta na spory a arbitráže oslovuje? A s jakými problémy?

Společným jmenovatelem našich případů je zpravidla jejich unikátnost. Klient za námi nejde v jednoduchých právních záležitostech, které vyřeší jeho běžný poradce. Přijde, když je v ohrožení jeho byznys, řeší stamilionové nebo miliardové náhrady škody nebo různé záruky vyplývající z nákupů a prodejů firem. Někdy se k nám pak kauza dostane jako k poslední instanci v momentě, kdy klientovi jiní poradci nedokázali pomoci. Zkrátka nastupujeme často v případech, které jsou složité, ale kdy víme, že spravedlnost je na straně klienta a my mu musíme v jeho věci nějakým způsobem pomoci. Tedy, řečeno střízlivě, maximalizovat jeho šance ve sporu uspět.

Dokážete si vzpomenout na takové případy, kdy jste zafungovali jako poslední obrana před katastrofou?

Těch případů bylo více. V nedávné době jsme měli kauzu, ve které hrál zásadní a zároveň kuriózní roli špatný překlad 20 let staré smlouvy z češtiny do francouzštiny a nejasně vymezená rozhodčí doložka. Klientovi nedokázaly pomoci ani dvě předchozí advokátní kanceláře, a proto se následně obrátil na nás. V této situaci bylo naším úkolem přesvědčit nejprve rozhodčí senát a následně i obecné soudy o tom, že náš výklad rozhodčí doložky u smluvních ujednání je správný a jediný možný, což se podařilo.

V další věci kupující zakoupil ochranné známky, řadu let je užíval, avšak s odloženou splatností kupní ceny. Mezitím změnil obchodní strategii a známky postupně používat přestal. Po takové době se mu už nechtělo zaplatit vysokou kupní cenu, a protože už je k ničemu nepotřeboval, řekl: „My odstupujeme od smlouvy a žádné peníze vám už nedáme.“ Domáhali jsme se tak zaplacení kupní ceny, respektive náhrady za znehodnocení ochranných známek, které najednou měly minimální hodnotu tím, že vyšly z užívání. I tuto věc jsme dovedli k úspěchu, tentokrát formou finančního narovnání.

Dochází někdy při vaší práci k situacím, kdy musíte přijít s netradičním řešením ve prospěch klienta?

Snažíme se vždycky přijít s návrhem řešení, které je pro klienta tím nejlepším, i když není standardní. Běžně v našich sporech dochází k multioborové spolupráci mezi námi, ekonomickými znalci a například znalci konkrétního podnikatelského trhu či zahraničního práva. Úsměvnou vzpomínkou je příklad z nedávného rozhodčího řízení, kde jedním z našich důkazů byl model, který jsme s kolegy postavili z Lega. Šlo o zařízení, kde vznikl požár, a na modelu jsme ukazovali, jak fungovalo, kde bylo jeho větrání a kde mohlo či nemohlo k požáru dojít.

A jaký případ vás bavil z oblasti soudních sporů?

Musím předeslat, že jsem ještě nedělal kauzu, která by mě profesně nebavila. To je důkaz rozmanitosti práce, kterou nám klienti svěřují, a za to jsme velmi vděční. Jeden z mých prvních sporů se týkal místního referenda v Plzni. Náš klient nakoupil pozemky v centru města a chtěl realizovat developerský projekt za dvě miliardy korun. V momentě, kdy byl projekt již téměř připraven a klient měl s městem uzavřenou smlouvu, se proti němu zvedla opozice a uspořádalo se místní referendum, ve kterém občané města zavázali radní k tomu, aby projektu zamezili.

Řešili jsme proto kolizi soukromoprávních povinností města a výsledku referenda. Až odvolací soud nám dal za pravdu a řekl, že projekt už byl v takové fázi, že město za jeho zmaření odpovídá bez ohledu na závaznost referenda. Tento závěr klientovi umožnil s městem dál jednat a nakonec se dohodnout na podmínkách, na jejichž základě do dané oblasti ještě více nainvestoval a rozvíjí tam celou městskou čtvrť. Takže věřím, že případ dopadl dobře jak pro město, tak pro byznys.

Proč si myslíte, že si vás klienti vybírají? Co je vaše přidaná hodnota v soudních sporech a arbitrážích?

Jsem přesvědčený o tom, že máme nejlepší sporový tým na českém trhu. Náš tým je velmi zkušený, s širokou praxí v rozmanitých a mezinárodních kauzách, takže se dokážeme na nové řízení mnohem lépe připravit a stanovit na jeho počátku optimální postup. Důkazem toho je, že máme například velmi vysokou úspěšnost v obchodních arbitrážích. Za 12 let, co v BBH působím, jsme prohráli pouze nízké procento z mnoha desítek řízení. Spor je trochu jako šachová partie. Musíte myslet o několik tahů dopředu, každá chyba může klienta později stát neúspěch v podobě stovek milionů nebo miliard. Myslím, že klienti oceňují naše kvality v tomto směru, a proto se k nám vracejí.

Článek vznikl ve spolupráci s advokátní kanceláří BBH.