Soudům opět docházejí peníze. Neplatí už znalcům a advokátům, brzy může dojít i na poštovné a rušení jednání

Stává se to už evergreenem: I když do konce roku zbývají ještě více než čtyři měsíce, některým tuzemským soudům již nyní docházejí či došly peníze vyčleněné na provoz soudu na celý rok. A přestávají tak platit za objednané služby nejen advokátům či znalcům, ale také exekutorům, tlumočníkům či insolvenčním správcům. Docházejí i peníze na poštovné a hrozí tak, že soudy nebudou moci posílat účastníkům předvolánky a budou dokonce muset rušit i jednání. Jen na poštovném totiž průměrný okresní soud zaplatí více než milion korun ročně.

Například Obvodní soud pro Prahu 2 svůj rozpočet na letošek vyčerpal již na 98,7 procenta a peníze mu tak dojdou v nejbližších dnech. „Prozatím jsme přijali vnitřní opatření, zejména přesuny mezi jednotlivými rozpočtovými položkami, abychom zajistili úhradu základních provozních nákladů,“ uvedla jeho předsedkyně Magdaléna Kubrychtová. Prakticky totožně je na tom i Obvodní soud pro Prahu 10.

Ústavní soud

Dva roky Josefa Baxy: Chvála prezidentova výběru, větší otevřenost i nutnost více rozsudky vysvětlovat

10. 8. 2025 ▪ 10 min. čtení

Situaci jim pomáhá hasit nadřízený Městský soud v Praze, který jejich rozpočet dorovnává ze svých peněz. To však bude možné podle mluvčí městského soudu Barbory Bílkové jen do konce srpna. „Poté již nebude možné plnit závazky v oblasti provozních výdajů a bude nutné pozastavit platby,“ varuje.

Krajský soud v Praze již dokonce kvůli nedostatku peněz proplácení odměn advokátům či znalcům, ale také tlumočníkům, omezil již koncem července – a to i u okresních soudů, které pod něj spadají. „Základní rezervou na platby dodávek energií disponujeme do konce září,“ upozornila mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá. A podle serveru Česká justice pozastavily platby mandatorních výdajů i některé soudy na jižní Moravě.     

Na východě Čech pak mají závazky po splatnosti od 1. srpna i Okresní soud v Pardubicích a Okresní soud v Havlíčkově Brodě. „Bez posílení rozpočtu tato situace může nastat v dohledné sobě i u ostatních soudů, které nezbytné výdaje na poštovné či energie mohou hradit již pouze po dobu jednoho či dvou měsíců,“ varuje mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Kateřina Jarkovská.

Napjatý je i rozpočet Krajského soudu v Ostravě a jemu podřízených okresních soudů. „K pozastavení plateb zatím nedošlo, ale tento strav přetrvá nejdéle do začátku září. Ministerstvu spravedlnosti je situace známa, příslib posílení rozpočtu však dosud nebyl naplněn,“ říká jeho předseda Petr Novák. Nejlépe jsou na tom soudy na jihu Čech. I tam ale peníze vyčleněné na celý rok vydrží nejvýše do poloviny listopadu.  

Řešení se stále hledá

Jak ministerstvo spravedlnosti, tak financí už prý řešení hledají. „Ministerstvo spravedlnosti požádalo o mimořádné navýšení finančních prostředků a nyní probíhají jednání mezi oběma ministerstvy. Současně ministerstvo spravedlnosti hledá zdroje i ve svém rozpočtu a předložilo nám žádost o jejich vnitřní přesun,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Stefan Fous. Ani jeden resort ale neodpověděl na otázku, o kolik peněz se jedná a kdy by je soudy mohly dostat. 

Podíl na nedostatku peněz na soudech má i to, že bývalý ministr Pavel Blažek (ODS) loni koncem roku prosadil zvýšení advokátního tarifu zhruba o polovinu. A to poté, co se 18 let i přes inflaci nezměnil. Jenže na to z rozpočtu nedostal peníze navíc – ministerstvo financí mu tehdy vzkázalo, že je musí najít ve svém rozpočtu. Náklady na navýšení odměn advokátů přitom ministerstvo loni vyčíslilo na 629 milionů korun ročně. Stát podle advokátního tarifu proplácí nejen služby advokátům ex offo, ale třeba také těm, kteří zastupují oběti trestných činů a zejména ty, které zákon definuje jako zvláště zranitelné.

„Významně se ale také navýšily odměny notářů, tlumočníků i přísedících. Stále se vyplácí i paušální náhrada exekutorům za zastavování bagatelních či bezvýsledných exekucí,“ upozorňuje předsedkyně Prahy 2 Kubrychtová. Soudy totiž před dvěma lety – a opět bez dostatečného navýšení přidělených peněz i lidí – dostaly povinnost onu náhradu proplácet a administrativně vyřizovat.

To, že některé soudy kvůli přečerpání rozpočtu pozastavily proplácení odměn advokátů ex offo, zaznamenala i Česká advokátní komora. „Je ale absurdní dávat to do souvislosti s valorizací advokátního tarifu od letošního roku,“ uvedl předseda komory Robert Němec a poukázal na to, že soudy je proplácejí až zpětně a podle ceníku z doby, kdy byla služba poskytnuta.

Kdo pomůže těm nejslabším?

Část advokátů si navíc stěžuje, že soudy jim ve velké míře začínají krátit odměny při zastupování zvláště zranitelných obětí. Třeba i na méně než třetinu. Před třemi týdny na to upozornila například advokátka Lucie Hrdá, když se na protest proti tomu nechala vyškrtnout z registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů. A to poté, co jí soud seškrtal odměnu na základě toho, kolik minut u soudu mluvila.

„Postup, kdy si soudy hrají na účetní a měří stopkami v ruce délku řeči zmocněnce, nemá s právní argumentací nic společného. Je to urážka samotné advokacie, důstojnosti obětí i základních hodnot právního řádu, tedy dle všeho zdánlivé ochrany práv těch nejslabších,“ napsala Hrdá v otevřeném dopise ministryni spravedlnosti Evě Decroix.

Soudy ale svorně tvrdí, že krácení odměn pro zmocněnce obětí se současným nedostatkem peněz nelze spojovat. Zda uzná požadovanou výši odměny, je totiž vždy na soudci, který případ řeší a zvažuje účelnost naúčtovaných služeb. „Rozhodnutí o výši odměny je tak výsledkem zcela nezávislého procesu, který není ovlivněn finanční situací konkrétního soudu,“ říká Kubrychtová s tím, že v případě nesouhlasu s krácením odměn se mohou advokáti a zmocněnci odvolat.