Je slabší dolar „neumětelství“, nebo záměr?

Od nástupu Trumpovy administrativy ztratil americký dolar zhruba 11 procent své hodnoty. Někteří kritici hned ukázali prstem: důkaz slábnoucí americké ekonomiky, ústupu z globální dominance a začínající dedolarizace. „Vidíte, Trump to dělá špatně a je to chaotik,“ zněl a zní častý refrén. Oslabování dolaru kromě očekávání snížení sazeb Fedem totiž souvisí se zvýšenou rizikovou prémií u amerických aktiv a s částečným odklonem investorů, vyvolaným neortodoxní obchodní a hospodářskou politikou, od cel po například úvahy o zdanění zahraničního kapitálu.

Jenže nelze vyloučit, že slabší dolar je i zčásti záměr. Sám Trump v minulosti tvrdil, že je americká měna nadhodnocena až o 25 procent. A právě slabší kurz je přitom často účinnější než cla, pokud jde o korekci obchodní bilance, jelikož působí oboustranně: zlevňuje vývoz a naopak zdražuje dovoz. Už v nejbližších letech tak může dolar v o něco nižších patrech pomoci schodek částečně umazat, obzvlášť až vyprší řada stávajících obchodních smluv, které se tak budou znovu přeceňovat za jiných podmínek.

Na druhé straně dolar není jen měna, ale i symbol ekonomické a politické moci Spojených států. I kdyby měl podíl dolaru na globálních rezervních měnách klesnout ze současných 58 procent do konce příští dekády výrazně pod polovinu, ještě trvalejší a zejména prudší oslabování by kromě některých významných ekonomických nákladů mohlo vyvolat neblahou symboliku: „Amerika na ústupu, Čína na vzestupu. Nedržte dolar, držte renminbi (nebo aspoň euro).“ To je obraz, kterému se Washington, zejména ten současný s heslem „America First“, chce jistě vyhnout.

Je ovšem otázkou, zda současné částečné oslabení dolaru není do určité míry vítaným „vedlejším efektem“. Pokud ano, pak jde o potažmo docela účinný, ale zároveň trochu riskantní nástroj. Bez hlubších změn, především bez růstu domácích úspor, ať už přes fiskální konsolidaci, anebo vyšší úspory firem a domácností, bude totiž snaha o snížení obchodního schodku přes celní nebo dolarový kanál narážet na limity. Až 15 procent všech amerických investic je dnes financováno přílivem zahraničního kapitálu. Posílení domácí základny proto nepochybně představuje sice bolestivější, ale dlouhodobě udržitelnější strategii než další výrazné oslabení dolaru (nebo další cla).