Praha stojí na prahu obrovské stavební vlny: buduje se metro D, nový Libeňský most, pomalu začínají rozsáhlé výstavby na brownfieldech, rekonstruuje se Masarykovo nádraží a plánují se úseky Městského okruhu, přestavba letiště a další rozsáhlé stavby. To si vyžaduje ohromné množství stavebních materiálů, zároveň také transport vytěžených hornin a odpadů. Těžkým nákladním provozem se ale ještě více zatíží přeplněné pražské silnice. Alternativou je přitom lodní doprava.
Příkladem toho, jak může transport po vodě účinně fungovat, je nové vlakové nádraží Praha‑Bubny. Moderní železniční uzel z bílého betonu vznikl na místě bývalého brownfieldu a je jen jednou z mnoha proměn zanedbaných pražských čtvrtí, které město čekají v nejbližších letech. Za revitalizací se však skrývá i méně viditelný příběh – zásobování stavby za využití lodní dopravy kameniva pro výrobu betonu. Díky němu se ušetřilo nemalé množství nákladních aut v hlavním městě.
Na stavbu nádraží bylo použito více než 26 000 m³ betonu vyrobeného v nedaleké betonárně TBG METROSTAV. Protože beton tvoří z 80 procent kamenivo, bylo pro jeho výrobu spotřebováno přes 49 000 tun písku a štěrku. Pokud by se tyto suroviny dopravovaly po silnici, jednalo by se o téměř 2000 kamionů. Díky napojení betonárny v Libni na Vltavu se ale drtivá většina materiálu dostala do Prahy po vodě, což je pro město, které se dlouhodobě potýká s přetíženou dopravní infrastrukturou, velká úleva.
Jedna loď = čtyřicet kamionů
Lodní doprava je efektivní nejen ekologicky, ale i logisticky. Jedna loď uveze stejné množství kameniva jako 40 kamionů. Pražské betonárny na Rohanském ostrově a v Libni tak ročně přijmou až 400 000 tun kameniva po řece. Díky tomu přijede do města o 16 000 kamionů méně. Za dobu provozu těchto betonáren jde už o více než čtvrt milionu kamionů, které do Prahy nikdy nemusely.
Lodě ovšem neobsluhují pouze pískovny přímo napojené na říční síť. Pražské betonárny TBG Metrostav využívají i kombinovanou dopravu, kdy se kamenivo z lomů či pískoven sveze kamiony do překladiště v Mělníku, tam se naloží na loď a pokračuje dál po Vltavě do centra města. Tento systém efektivně rozšiřuje možnosti říční dopravy a snižuje zátěž silnic i v případech, kdy není možné napojení přímo od těžebny.
Stáhněte si přílohu v PDF
Vltava – pražská „zelená dálnice“
Příklad Bubnů ukazuje, že lodní doprava není relikt minulosti, ale moderní a strategický způsob zásobování města, který má pozitivní vliv na životní prostředí v něm. Řeka je přirozenou dopravní tepnou, kterou města jako Vídeň, Hamburk nebo Paříž využívají ve velkém měřítku. V tomto smyslu lze Vltavu považovat za největší „dálnici“ Prahy – bez kolon, bez hluku a bez emisí. A má ještě daleko větší potenciál využití.
Nákladní automobilová doprava z města nikdy úplně nevymizí. Některé dodávky se jinak než po silnici přepravit nedají. Velkoobjemové a těžké materiály se ale po řece přepravují snadno a efektivně. Zásobování betonáren v centru města, na Rohanském ostrově a v Libni, je toho jasným důkazem. S každou přivezenou nákladní lodí si Pražané oddechnou od 40 kamionů. V Evropě už dávno pochopili výhody lodní přepravy – Vltava je příležitostí, kterou by Praha měla rozvíjet.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
