Vozíky, drony, roboty, AI systémy. Automatizace mění svět skladování a logistiky

V logistice je automatizace nutností, alespoň částečně s ní v následujících letech počítají téměř všechny logistické firmy, ať už plánují nasadit autonomní manipulační techniku, mobilní roboty nebo začít pracovat s umělou inteligencí. Potvrdil to letošní průzkum Trendy v české logistice, který zpracovala agentura Ipsos pro Spolek kompetentních logistiků a dodavatelů (SKLAD). Zástupci tohoto spolku i jeden z jejich zákazníků se v září sešli v debatě Hospodářských novin, aby novinky na trhu automatizace logistiky představili.

V úvodu probrali výběr vhodných prostor pro automatizované sklady. „V Česku máme bohužel platné staré územní plány, které povolují výšku budovy jen do 13 metrů. Jenže kdo chce dnes automatizovat, potřebuje většinou vyšší budovu, standardně 15 až 20 metrů,“ upozornil na jeden z častých problémů výkonný ředitel společnosti 108 Real Estate Jakub Holec.

Z tohoto hlediska se zdá být výhodné využívat k výstavbě průmyslových hal brownfieldy, kde jsou budovy postavené podle starších územních plánů a mohou být výrazně vyšší. Příkladem je moderní distribuční centrum, které před třemi lety vybudovala společnost Amazon v areálu bývalého cukrovaru u Kojetína. „Hala má výšku 27 metrů a jsou v ní nad sebou tři identické etáže s robotickou flotilou. Díky své výšce může mít čtvrtinový půdorys v porovnání s budovou našeho distribučního centra v Dobrovízi u Prahy,“ představil nové prostory generální manažer kojetínského logistického centra Amazonu Jan Vavřík.

V jiné situaci jsou firmy, které své skladové prostory budují na zelené louce. „Když se dnes plánuje stacionární automatizace, tak se často nezačíná budovou, ale samotným automatizovaným systémem. A teprve na základě jeho parametrů se pak technologie opláští budovou,“ vysvětlil v debatě Josef Murgaš z intralogistické společnosti Still. Tím se stacionární automatizace liší od té mobilní, kde se do předem daného prostoru integrují jednotlivá mobilní zařízení a ta se v něm pak pohybují.

Klíčovým trendem v jejich navrhování je podle expertů flexibilita. Technologie se totiž vyvíjejí tak rychle, že není možné se dlouhodobě spolehnout na jedno řešení, firmy musí být schopné přizpůsobit se budoucím změnám trhu a inovacím, které teprve přijdou. „Zejména mobilní automatizace enormně roste, z Číny k nám přicházejí každý měsíc nové, levnější technologie. Dnes už téměř neexistuje projekt, který by se dal dvakrát zopakovat, protože po půl roce už jsou na trhu inovace, které stojí za to zvážit,“ popsal překotný vývoj technologií manažer společnosti Aimtec Rostislav Schwob.

Zásadní roli v něm samozřejmě hraje umělá inteligence. Ta dokáže optimalizovat provoz robotických systémů, plánovat trasy vozíků a objíždění překážek, predikovat servis i navrhovat zlepšení celého procesu. „Když s touto technologií pracujete efektivně, učí se od vás a jde vám naproti. Jednotlivé budovy jsou pak schopné rozvíjet samy sebe, každoročně u nich zaznamenáváme desetiprocentní zlepšení,“ dodal Vavřík s poukazem na příklad využití umělé inteligence v kojetínské průmyslové hale, kde operátoři pracují v symbióze s robotickou flotilou. „Na různé části technologie připevňujeme malá zařízení, která monitorují vibrace, změny teplot a další ukazatele. Na základě těchto údajů je pak systém schopný poskytovat nám jasnou predikci údržby a další informace,“ přiblížil Vavřík.

Optimalizace se v praxi promítá i do oblasti udržitelnosti. Systém například pomáhá šetřit obalové materiály, vodu nebo energie. „Pro investory a banky je dnes udržitelnost zásadní téma. Budovy, které nemají certifikaci udržitelnosti, jsou už téměř neprodejné,“ potvrdil v debatě Holec.

Jako každá jiná investice ale i ta do automatizace může a nemusí být výhodná. „Návratnost se dá spočítat, je ale potřeba mít reálné datové analýzy. Setkali jsme se například s projekty, kde se v jejich průběhu změnil sortiment nebo byznysový záměr firmy a původně plánovaná kombinace technologií najednou nefungovala,“ upozornil Schwob.

Někdy si také firma naplánuje dílčí automatizační proces, který jí sice ušetří jednoho pracovníka na směně, ale z hlediska dalších nákladů se nevyplatí. „Je proto dobré data konzultovat s partnerem, který si s vámi projde celý sklad a řekne vám, kde je návratnost reálnější a co všechno se do ní dá zahrnout,“ doporučil Murgaš. Kromě nahrazení lidské pracovní síly se do ní započítávají třeba administrativní úspory spojené s náborem a zaučováním zaměstnanců, ale také šetření energií. „Automatizovaný sklad nepotřebuje tolik tepla, stačí mu minimální osvětlení nebo může pracovat i úplně potmě,“ zmínil výhody Murgaš.

V závěru debaty účastníci zdůraznili škálovatelnost automatizačních řešení, která musí být připravená na možnost budoucího rozšiřování. „Procesy, které nejde automatizovat, se snažte outsourcovat, ať se sami můžete věnovat jen tomu, co má největší přidanou hodnotu,“ připojil své doporučení Holec.

Partnery debaty jsou SKLAD, Aimtec, 108 Real Estate a Still, speciálním hostem byl Amazon Logistic Prague.