Generace Z investuje mnohem impulzivněji a nepotřebuje tolik dat

Jak vnímáte letošní vývoj ve světě investic?

Asi nikoho nepřekvapím, když řeknu, že rok 2025 je hodně o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zároveň si myslím, že trhy si na jeho proaktivitu – diplomaticky řečeno – prostě zvykly. V pátek 10. října Trump znovu deklaroval, že by chtěl uvalit ještě vyšší cla na Čínu. Trhy to trošku vyděsilo, což přineslo mírné výprodeje na amerických akciových indexech, zhruba dvě až tři procenta, což je trošku denní nadprůměr, ale nebyla to žádná katastrofa. A reakce trhů po víkendu? V zásadě veškeré páteční ztráty byly vymazány. Jinými slovy, trh Trumpova slova bere čím dál tím méně vážně. Citlivost tržních účastníků se v tomto směru stále zmenšuje.

Vidíte ještě nějaký další významnější faktor, který se projevuje? Třeba i z pohledu XTB?

Na jedné straně je to určitě zmíněná geopolitika, pro nás jsou čím dál zajímavější – a vidíme to i na datech – takzvané investiční trendy. Jedním z nich je například přístup generace Z (lidé narození přibližně mezi lety 1997 a 2012 – pozn. redakce) k investování, její přístup je odlišný od generací předchozích.

Chcete říct, že investoři staří kolem 25 let mají jiné návyky? Nastupuje nová generace investorů?

Rozhodně ano, jde o věkovou kategorii mezi 20 a 30 lety. Osobně pamatuji, že aby člověk mohl být v uvozovkách aktivnější investor, tak potřeboval nastudovat spoustu informací, potřeboval velké obrazovky, hodně grafů, hodně dat, finanční výkazy. Zkrátka snažil se ponořit do hloubky, aby mohl udělat nějaké fundované investiční rozhodnutí. Přístup generace Z spočívá v tom, že si vystačí s telefonem, což nám potvrzují i objektivní data. Přístupy a počty transakcí z mobilních aplikací nám strašně rychle rostou a přerůstají tradiční webové platformy.

Není potom ale chování a investování jen povrchní?

Spíše je takové impulzivnější, založené na emocích. Jde také o důsledek současné doby, protože množství informací, které se na nás valilo třeba před 10 lety, v porovnání s tím, kolik se jich na nás valí teď, je neporovnatelné. Takže logicky generace Z, která v tom vyrůstá, dokáže velmi efektivně, možná mnohem efektivněji než generace předtím, informace filtrovat a „vyzobnout“ si jenom to nejdůležitější.

Rozhodně to nemyslím jako kritiku, že předchozí přístup byl lepší, protože byl více analytický, a tento je horší. Spíš popisuji nějaký patrný trend, který je navíc globální, s nímž musíme i my v XTB pracovat a přizpůsobovat se mu. Mění se tak částečně i naše komunikace s klienty, sdělení děláme údernější a věcnější. Ještě před pár lety jsme dělali rozsáhlé analýzy, které měly několik desítek stránek, teď cítíme, že když je to na stránku, tak už je to ažaž.

Má tedy ještě někdo zájem o rozsáhlejší analýzy a hlubší rozbory? I když předpokládám, že bude spíše na straně starších…

Ano, stále tu jsou – a věřím, že i nadále budou – pilní investoři, kteří si dokážou udělat svůj „domácí úkol“ opravdu poctivě až do konce. Podobné zkušenosti máme i při budování našeho týmu. Když vedeme pohovory s kandidáty na analytické pozice, je znát rozdíl: lidé, kteří se hlásili ještě před několika lety, tu „hloubku“ zkrátka měli. Dnes žijeme v prostředí, kde je – a nemyslím to nijak zle – určitá povrchnost vlastně dostačující.

Pokud to zjednodušíme, tak informovanost nastupující generace je menší. Mění se ale i jejich chování, jak oni investují?

Určitá změna je patrná na první pohled. Investoři „staršího věku“ byli v investicích stálejší. Data u mladších investorů ukazují, že jsou schopni během jednoho roku úplně kompletně své portfolio změnit. Samozřejmě je to dáno i věkem, obecně jsou mladí více dynamičtí, mají více energie do změn než ti starší.

Zajímavé je, že mladší mají větší tendenci si skládat portfolio přímo z jednotlivých akciových titulů. Starší generace zase dává postupně přednost fondovému investování, např. populární i nákladově efektivní jsou ETF. Nicméně tohle bylo patrné i dříve a vychází to z nějakého investičního horizontu, který má člověk před sebou. Když už jste ve svém investičním životě dál, tak už chuť k riziku přirozeně klesá a chcete větší stabilitu. Ale myslím, že do budoucna se rozdíly v generačním chování investorů budou ještě zvětšovat.

Jedním z důsledků covidu byl i větší nástup influencerů, který se logicky objevil i ve světě investic a mladí lidé to berou jako přirozený zdroj informací. To je asi také nějaký relativně nový trend, ne?

Částečně ano a jako zástupce XTB to vítám, protože si myslím, že může přitáhnout mladé lidi k investování. Finanční influenceři, zkráceně finfluenceři, dokážou složitá finanční, ekonomická a v neposlední řadě i ta investiční témata popsat stravitelnou a pochopitelnou formou. Dříve jste byli odkázaní na 500stránkovou bichli, když jste ji přelouskali, tak jste mohli tušit, jak to funguje. Tohle by dnes kaž­dého odradilo, speciálně v dnešní rychlé době. Finfluenceři udělali a dělají velkou službu finanční i investiční gramotnosti v Česku a vlastně po celém světě.

Začátkem letošního roku ale před jejich vlivem varovala i Česká národní banka (ČNB). Je takové varování oprávněné?

Klíčové je, aby nepřešlapovali pomyslnou linii toho, co si mohou dovolit a co už si nemohou dovolit. Ve smyslu nejrůznějších investičních doporučení nebo slibů nerealistických zisků, či dokonce podvodných nabídek. Vlastně jsem rád, že tenhle názor sdílí a varovala před ním i ČNB a prezentoval ho člen bankovní rady ČNB Jan Procházka.

Využíváte finfluencery i vy?

Začali jsme s nimi přirozeně spolupracovat, což znamenalo i vymezovat nějaká pravidla jejich prezentací, protože jakožto licencovaný subjekt do značné míry za ně zodpovídáme. A tahle „kultivace“ se netýká jen samotných influencerů, ale i konzumentů jejich obsahu, aby vnímali, že jde o formu placené spolupráce. Bereme to jako určitý trend, který nemůžeme ignorovat, naopak se chceme silně zapojit i proto, že stávající byznys je značně fragmentovaný. V 90. letech, když jste potřeboval svůj produkt dostat mezi lidi, tak vám stačila prostě reklama na Nově před Televizními novinami. A po měsíci o tom vědělo 80 procent obyvatel. Dneska má spousta lidí svoji bublinu a dostat se do všech bublin je přirozeně náročnější, ať už finančně, nebo i pracovně.

Je takovým finfluencerem XTB i bývalý fotbalista Zlatan Ibrahimović, kterého jste před pár lety představili jako globální tvář platformy? Nicméně si říkám, že jeho osoba se spíše pojí se starší generací než výše zmíněnou generací Z.

Měli jsme globální diskusi mezi zástupci jednotlivých trhů, jak využít zástupce sportu, který by nám pomohl s propagací. Zároveň máme ambici být globálním hráčem v investičních službách, a tím pádem prostě potřebujeme tvář, která se s námi spojí. Takže jsme hledali průnik a shodli jsme se na tom, že fotbal je tím společným jmenovatelem pro naši v tuto chvíli velmi relevantní cílovou skupinu. Tou jsou muži v širším věku od 20 až třeba do 60 let. A z tohoto filtračního procesu nám vzešel Zlatan Ibrahimović, kterého zná celý fotbalový svět. Z mého pohledu, kdy mám na starosti Česko, Slovensko a Maďarsko, tak právě rozpoznatelnost Zlatana byla nejlepší u Maďarů. Evidentně jsou více fotbalový národ než my či Slováci.

A když srovnáte Česko se Západem – doháníme v tomto druhu propagace Západ?

Nemyslím si, jsme na dobré cestě, ale prostě Západ je obsahem i rozsahem influencerů mnohonásobně dál. Je to dáno i velikostí trhu, našich 10 milionů lidí versus Francie, Německo, které mají dohromady přes 100 milionů lidí. Ale nejde jen o to, rozdíl je patrný i v profesionalizaci prostředí. U nás se zpravidla objeví nějaký tvůrce, je to – a nemyslím to špatně – sympatický mladík, který je strašně zapálený do investic. Takže točí videa, scénáře si dává dohromady sám, stříhá si sám videa a podobně. Na Západě už jde o regulérní byznys. Existuje byznysplán, někdo to řídí, najme se tvář, kameraman, střihač. Další člen týmu vymýšlí obsah, prostě je to taková malá firma, se kterou se bavíte a případně navážete spolupráci. V té míře profesionality zatím zaostáváme, ale věřím, že jsme na dobré cestě.

Připraveno ve spolupráci se společností XTB.