Od ledna se mění fungování pohotovostí. Některé zaniknou, ale péče bude lepší

Změna k lepšímu?

Ministerstvo zdravotnictví od změny očekává efektivnější řízení a lepší propojení s urgentními příjmy, zatímco kraje a nemocnice varují před rizikem omezování provozů a zhoršením dostupnosti péče mimo velká města.

Změnu prosadil do novely zákona o zdravotních službách ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), nyní v demisi. „Pacientům nově garantujeme základní síť lékařské pohotovostní služby,“ uvedl při představování novely, kterou v létě schválil Senát.

U každého urgentního příjmu v nemocnici by tedy nově měla být i pohotovost. Nyní chybí asi u dvanácti z devadesáti nemocničních urgentních příjmů. Rozsah, personální zabezpečení i technické vybavení pohotovostí určuje nová vyhláška. Podle ní musí být pohotovost dostupná alespoň tři hodiny v pracovních dnech, a to kdykoli mezi 16. a 22. hodinou. O víkendech a svátcích bude provoz pevně vymezen – po dobu osmi hodin mezi 10. a 16. hodinou.

„Časové nastavení navazuje na běžnou ordinační dobu praktických lékařů, která zpravidla končí kolem 16. hodiny. Pohotovost má tuto péči doplňovat a plynule na ni navazovat,“ uvádí důvodová zpráva k vyhlášce.

Pacient má právo vědět, že je v závěru života. A mít vlastní plán, jak ho chce prožít

18. 11. 2025 ▪ 8 min. čtení

Lékař, který má být po dobu provozu fyzicky přítomen v ordinaci, musí mít specializaci navazující na základní kmen všeobecného praktického lékařství, interny, chirurgie nebo anesteziologie. Pokud je pohotovost součástí nemocnice s akutními lůžky a je zaručena fyzická dostupnost lékaře do 15 minut od vyžádání, postačí odborná způsobilost doplněná o certifikát o absolvování základního kmene jedné z uvedených specializací. Součástí týmu by měla být po dobu provozu i všeobecná sestra. Výjimku tvoří pouze situace, kdy je pohotovost provozována přímo v rámci urgentního příjmu nemocnice.

Podobné je to i v případě dětských pohotovostí. Zubní pohotovost musí být pro pacienty dostupná o víkendech a svátcích po dobu minimálně čtyř hodin denně – a to v čase mezi 7. a 15. hodinou. Lékárny musí být otevřené nonstop.

Aby se pacienti ve změnách dokázali zorientovat, chystají pojišťovny přehledný web s informacemi, která pohotovost funguje.

Převod má podle Válkova úřadu také odbourat administrativu, která v souvislosti s pohotovostmi dopadá na kraje. Ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch už dříve uvedl, že každá lékařská pohotovostní služba v kraji prodělává ročně asi pět milionů korun, částku dorovnávají kraje ze svých rozpočtů. Ročně tak za dětské a dospělé pohotovosti utratí celkem asi 400 milionů korun.

Nově budou moci zdravotní pojišťovny uzavřít smlouvu na poskytování pohotovosti s poskytovatelem zdravotních služeb. Zároveň budou moci formou dodatku odlišovat úhrady podle toho, jak obtížné je v regionu zajistit personál, který by na pohotovostech sloužil.

V tuto chvíli pojišťovny vyjednávají s jednotlivými kraji. Ty však dosud neobdržely konkrétní návrh, jak má být nový systém financován a organizován. Podle šéfa největší české zdravotní pojišťovny VZP Zdeňka Kabátka jde o velmi výraznou změnu. Nasmlouváno už mají 96 dospělých a 80 dětských pohotovostí. Pokud bude mít kraj či obec zájem o provozování pohotovosti nad stanovený rámec, tedy mimo páteřní síť či v rozšířených hodinách, je VZP připravena hradit vykázané výkony.

Počet pohotovostí se sníží

Podle kritiků změna v řadě regionů způsobí, že některé pohotovosti zaniknou. To, že se jejich počet sníží, je podle ekonoma Pavla Hroboně, zdravotního experta z poradenské firmy Advance Healthcare Institute a člena vládní skupiny NERV fakt, na druhou stranu to by se podle něj stalo tak jako tak. Podle nemocnic a krajských zástupců část veřejnosti stále využívá lékařské pohotovosti k řešení problémů, které nevyžadují akutní péči. Odhady hovoří o tom, že až třetina návštěv se týká banálních potíží, které by mohl vyřešit praktický lékař. Navíc na nich často nikdo nechce sloužit.

I když jich bude míň, jejich kvalita se podle Hroboně zvýší. „Pohotovost, na které sloužil nadneseně řečeno pan doktor se špachtlí a fonendoskopem, byla mnoha pacientům k ničemu,“ popisuje. Spojit pohotovost s nemocnicí je oproti tomu podle něj velmi výhodné. A to nejen z personálních důvodů, ale také proto, že zázemí nemocnice je společné.

„Celá řada úspěšných zahraničních modelů má společnou triáž, tedy recepci, na které se rozhodne, jestli má pacient navštívit pohotovost, nebo urgentní příjem. A to je v konečném důsledku lepší i pro pacienty,“ míní Hroboň.

Řada lidí se ale obává, že budou mít pohotovosti daleko, třeba i hodinu cesty. Na první pohled to podle Hroboně může působit špatně, ale diagnostika a pomoc pro ně bude reálně větší. Když dorazí do vybavené nemocnice, hned se může zahájit léčba, zajistit péče, tvrdí. „Delší dojezdová vzdálenost je daň za to, aby ta služba za něco stála,“ říká Hroboň. Situaci popisuje na tom, jak se byly nemocnice schopné postarat o pacienta s infarktem myokardu dříve a dnes. „Před 30 lety se byli schopni postarat o pacienty s akutním infarktem myokardu v každé okresní nemocnici, ale nedokázali s nimi skoro nic udělat. Nyní máme 20 let invazivní kapilogii, která zásadním způsobem zlepšila výsledky léčby, ale ta nemůže být z personálních, finančních i přístrojových důvodů v každé okresní nemocnici, může být maximálně jedna v kraji,“ vysvětluje.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

Nemocnice nejsou nadšené

Řada nemocnic se také obává, že na pohotovostech nebude mít kdo sloužit. „Když jich bude míň, bude se to řešit lépe. Navíc řada praktických lékařů se bála, co budou na pohotovostech dělat s těžšími případy, to by se díky urgentním příjmům vyřešilo,“ míní Hroboň. Podle předsedy praktických lékařů Petra Šonky by zájemců bylo dost. „Je obrovské množství lidí, kteří by byli schopni jednou za čas sloužit, pokud by byli dobře ohodnocení,“ uvedl už dříve s tím, že jde například o lékaře v penzi nebo lékařky na mateřské. To se však podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice a šéfa Asociace nemocnic ČR Davida Feltla zatím nepotvrzuje. „Žádný velký zájem externistů neregistrujeme,“ uvedl.

Nemocnice ze změny nadšené nejsou, ale jsou připravené péči zajistit. „Nemocnice jsou zvyklé na to, že kryjí jakékoli výpadky v systému zdravotní péče, a to opakovaně a dlouhodobě. Stačí si vzpomenout, kdo zřizoval narychlo odběrová a očkovací centra během pandemie covidu‑19,“ napsal Hospodářským novinám Feltl.

Podmínky zdravotních pojišťoven podle Feltla nejsou „nijak zvlášť atraktivní“, ale nezbývá jim, než je akceptovat. „Lékaře budeme nuceni zajistit převážně z vlastních zdrojů. Mimoto ještě samozřejmě zůstávají v provozu naše urgentní příjmy,“ dodal.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.