Digitalizace bez nových strojů? V průmyslu se prosazují retrofity

Průmyslové podniky v Česku dnes hledají cesty, jak technicky posunout své provozy bez vysokých investic, dlouhých dodacích lhůt a zásahů do běžného chodu. Retrofity, tedy modernizace stávajících strojů, jsou v tomto kontextu strategickou alternativou k nákupu nových zařízení. Nejde přitom jen o úspory, ale také o přesnost, digitalizaci a udržitelnost, což potvrzují zkušenosti Siemensu i jeho dlouholetého zákazníka, firmy Medin, která se zaměřuje na výrobu precizních lékařských nástrojů a implantátů.

Robustní mechaniku brzdí stárnoucí elektronika

V mnoha výrobních firmách stále pracují stroje staré dvacet i více let. Jejich mechanická část bývá ve velmi dobrém stavu, ale limitem se postupně stává elektronika – řídicí systémy, kabeláž nebo nedostupné náhradní díly. Právě v takových případech vzniká prostor pro retrofity, které nenaruší rozpočet ani stávající provoz.

„Zákazníci disponují spoustou starších strojů, kde stačí vyměnit elektronické a elektrické komponenty. Z pohledu ceny retrofity vedou a někdy jsou i spolehlivější než nové stroje,“ říká David Suchý, vedoucí servisního oddělení Siemens. Výběr ale podle něho ovlivňuje více faktorů. Do hry vstupuje dostupnost technologií, délka dodacích lhůt nebo schopnost zařízení udržet požadovanou přesnost.

Každý retrofit je originál

Na rozdíl od sériově vyráběných nových strojů je retrofit pokaždé individuálním projektem. Rozsah zásahu se výrazně liší podle typu stroje, jeho stáří, technologické role ve výrobě i konkrétních požadavků zákazníka. Nejčastěji dochází k výměně řídicího systému, úpravám kabeláže nebo doplnění senzoriky.

„Každý retrofit vlastně vytváříme na míru zákazníkovi. Záleží na jeho zaměření, požadavcích i celkovém přístupu. Moderní řídicí systémy navíc přinášejí výrazně vyšší komfort pro obsluhu. Program dokáže část údajů doplnit automaticky a některé situace řeší zcela sám. Zaměstnanci se tak můžou soustředit na kontrolu procesu a kvalitu výroby místo rutinních zásahů. A to je v době nedostatku technických pracovníků zásadní výhoda.

Postupná digitalizace bez dlouhých odstávek

Retrofity v současnosti hrají významnou roli i v digitalizaci výroby. Umožňují sběr a vyhodnocování výrobních dat nebo práci s digitálním dvojčetem i u zařízení, která byla původně navržena pro čistě lokální řízení. Transformace se tak často odehrává postupně, bez nutnosti vysokých jednorázových investic. „Digitalizace výroby nemusí vždy znamenat nový stroj, ať už kvůli financím, době dodání, nebo spolehlivosti,“ upozorňuje Suchý.

Významný je také generační aspekt. Průměrný věk operátorů ve výrobě se v současnosti pohybuje nad hranicí 45 let a mladší generace strojírenství často nevyhledává. Modernější a přehlednější rozhraní i vyšší míra automatizace tak pomáhají zvyšovat zájem o tento druh práce i do budoucna.

A hrozit by neměly ani dlouhé odstávky výroby. V praxi se retrofity připravují s velkým předstihem a značnou část práce lze udělat mimo provoz zákazníka. „Vlastní příprava probíhá u nás v Siemensu, aby mohl zákazník do poslední chvíle vyrábět. Samotná odstávka se pak liší podle velikosti a složitosti stroje – u menších zařízení jde zpravidla o jednotky dnů až týden, u velkých technologických celků o měsíce,“ vypočítává Suchý.

Zkušenosti zákazníků dokládají, že u menších a středních zařízení lze modernizaci zvládnout velmi rychle. „V našem případě většinou předělávka trvá čtyři až pět dnů a po měsíci už stroj funguje bez problému,“ doplňuje Tomáš Pařízek ze společnosti Medin, kde už využívají dva retrofity obráběcích strojů Chiron a ještě letos plánují jejich počet zdvojnásobit.

Kvalita, přesnost a životnost jako hlavní výhody

Přínosy retrofitů se nejčastěji projevují ve vyšší kvalitě výroby, stabilitě procesu a snížení prostojů. Stroje není potřeba dramaticky zrychlit, ale spíše co nejlépe sladit s původní konstrukcí a dnešními nároky na provoz. „Mechanika je konstruovaná na danou rychlost, proto není ideální stroj výrazně zrychlovat. Děláme optimalizaci pohonů, přispíváme k rychlejší komunikaci a ke kratším prostojům při přechodu na jiný typ výrobku,“ popisuje Suchý.

Právě stabilita a přesnost byly klíčovým důvodem, proč se pro retrofit rozhodla i společnost Medin, která vyrábí lékařské nástroje pro německé zákazníky. „Vybrané stroje jsou třeba 20 let staré a mechaniku mají naprosto v pořádku, ale trápila nás elektronika. Nové modely nejsou tak robustní a docházelo u nich k vibracím, které způsobovaly drobné odchylky,“ vysvětluje Pařízek.

Z pohledu Siemensu je retrofit cestou, jak výrazně prodloužit životnost výrobního zařízení a zároveň dát zákazníkovi jistotu servisu i dostupnosti náhradních dílů. A to v dlouhodobém horizontu. „Standardně garantujeme minimálně deset let dostupnosti náhradních dílů. A pokud stroj zvládne fungovat mechanicky, může po retrofitu dalších dvacet až třicet let bez problému pracovat,“ uvádí Suchý.

Rizika modernizace podle něj existují, ale zůstávají minimální, a to i díky detailní přípravě každého projektu. Zákazníci navíc získávají dvouletou záruku a jasně definovaný servisní rámec, který jim dává jistotu i do dalších let provozu.

Udržitelnost z pohledu ekologie i ekonomiky

Retrofity zapadají i do širšího kontextu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. „Opravy jsou vždycky ekologicky šetrnější, když se nový stroj nevyrobí, nevznikají emise. Známe případy, kdy zákazník díky výměně pohonů a digitalizaci šetří desítky tun CO2 za rok,“ říká Suchý.

Úspora energie nesouvisí jen s tím, že se nevyrábí nový stroj. Další přínos spočívá v efektivnějším provozu celého zařízení. Jak zmiňuje Pařízek: „V našem případě zůstaly původní pohony, ale můžeme potvrdit výraznou časovou úsporu a větší spolehlivost.“

Zkušenosti Siemensu ukazují, že poptávka po retrofitech roste napříč odvětvími, od kovoobrábění přes automobilový průmysl až po energetiku a zdravotnickou techniku. Ekonomické hledisko přitom bývá klíčové.

Pro řadu firem retrofit nepředstavuje kompromis, ale racionální cestu, jak modernizovat výrobu, zvýšit kvalitu a zároveň zachovat to nejcennější – osvědčený základ stávajících strojů. „Retrofit by se měl pohybovat do třiceti procent pořizovací ceny nového stroje. Finance zkrátka rozhodují a vše musí dávat smysl,“ uzavírá Suchý.