Obnově vojenské služby se prostě nevyhneme. Bude ale úplně jiná než za socialismu, vysvětluje expert

Měli bychom si konečně říct pravdu: je nutné opětovně zavést určitou formu vojenské služby. Řada zemí v našem okolí to přitom už dělá. V rozhovoru pro HN to říká odborník na bezpečnost a strategická studia Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů. Upozorňuje na to, co Evropě jasně vzkazují Američané, kteří hodlají významně snížit počet svých vojáků v Evropě: „Zodpovědnost budou muset převzít Evropané. A bez dostatečného počtu jednotek toho prostě nebudou schopni.“ Mladí lidé se ale podle Haláse nemusí bát, že by šlo o návrat k vojně jako z dob socialismu. „Armáda je osloví s tím, že tam budou dělat to, co je reálně baví. Samozřejmě za finanční kompenzaci.“

Měla by se vrátit povinná vojna?

Nějaká forma vojenské služby je podle mě nevyhnutelná. Jestli by měla být povinná, nebo dobrovolná, to je na rozhodnutí každé země. Nejvíc to záleží na politické vůli.

Ve válce na Ukrajině nyní rozhoduje moderní technika jako drony nebo zpravodajské informace. Proč by naše armády měly mít víc vojáků než dosud?

Konflikt na Ukrajině má charakter opotřebovávací války. Linie kontaktu je do velké míry stabilní a posouvá se jen minimálně. Velmi se vyčerpávají lidské i materiální zdroje. Sami Ukrajinci přiznávají, že mají velký problém frontu dostatečně personálně zabezpečit. Ač Rusové postupují velmi pomalu, zcela jejich postup Ukrajinci zastavit nedokážou. Moderními prostředky, jako jsou drony, jsou schopni ruský postup zadržovat, ale lidské zdroje jsou stále zcela klíčové.

K tomu přidejme další argument – v NATO jsme loni společně přijali nové cíle, které určují, jaké schopnosti by měly armády jednotlivých členských zemí mít. Pro Česko to znamená, že bude potřebovat zhruba 37 tisíc příslušníků ozbrojených sil. Na to se nejsme schopni se současným modelem náboru vojáků dostat, nyní má armáda asi 25 tisíc vojáků. A Česko není žádnou výjimkou, podobný problém má i Německo a další země.