Rozloha vinohradů dál klesla, je nejnižší od vstupu ČR do EU

V Česku loni dál ubylo vinic, jejich rozloha se zmenšila o 359 hektarů na 16 945 hektarů. Osázená plocha je nejmenší od vstupu Česka do Evropské unie, od kdy údaj zveřejňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Rozloha vinic se loni zmenšila, přestože vinohradníci vysadili více vinic než v roce 2024. Snížil se také počet pěstitelů vinné révy. Naopak se dál se zvyšovala plocha osázená odolnými odrůdami vhodnými pro ekologické pěstování.

Plocha vinic v Česku loni klesla pod 17 tisíc hektarů poprvé od začátku sledování v roce 2004. Dosud nejnižší údaj byl z roku 2011, a to 17 198 hektarů.

Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké vinice s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku mohly vinohrady poprvé rozšířit o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje.

Mezi nejčastěji vysazované bílé odrůdy patřila Pálava, Rulandské šedé a Ryzlink vlašský. Z modrých odrůd bylo vysazeno nejvíce Merlotu.

Stejně jako v předchozích letech se loni dál zvětšila plocha osázená takzvanými PIWI odrůdami révy, které jsou odolnější a jsou vhodné pro ekologické pěstování. Jejich plocha vzrostla o 76 hektarů na 1080 hektarů. Nejpěstovanější PIWI odrůdou je Hibernal, nejvysazovanější odrůdou byl loni Solaris.