Politici často nevěří vojákům a často je to chyba. Zpravodajské služby a armáda přesvědčovaly před čtyřmi lety Volodymyra Zelenského, že Rusové na jeho zemi zaútočí, a on jim nevěřil. Ještě měsíc před útokem ve videovzkazu ukrajinský prezident apeloval na obyvatele, aby nepanikařili. A garantoval jim, že v létě budou grilovat maso na zahrádkách jako normálně. „Zhluboka se nadechněte, uklidněte se a nechoďte si dělat zásoby jídla a zápalek,“ řekl obyvatelstvu. Byla to katastrofální rada, vzhledem k tomu, že se tisíce lidí brzy měly ocitnout uprostřed konfliktu nebo rovnou pod ruskou okupací.
Zelenskyj vlastně až do poslední chvíle, podle nových zjištění britského listu Guardian, neodhadoval situaci realisticky a nechtěl konat. Odmítal například změnit legislativní stav tak, aby byly možné přesuny armády a lepší příprava k obraně, z čehož byl velmi frustrovaný tehdejší šéf ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Ten na prezidenta všemožně naléhal, a když neuspěl, nakonec dělal to, co mohl. Na vlastní pěst, politickému vedení navzdory. Proběhla simulační cvičení pro různé scénáře invaze, vojenská rozvědka, také pod záminkou cvičení, začala chystat nouzové scénáře a tak dále. Ukrajinu nakonec prozíravost vojáků navzdory politikům do značné míry zachránila.
Proč o tom mluvit nejen v souvislosti se čtvrtým výročím ruského útoku na Ukrajinu? Protože neprozíravost politiků, vzdor varování vojáků, se nyní opakuje v Česku.
Co se dočtete dál
- Jak se současná česká vláda chová k obraně země a proč jde o pštrosí politiku.
- Co by bylo dobré udělat, abychom nakonec nebyli překvapeni.
- Do jaké míry mohou a mají vojáci mluvit politikům do řemesla.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









