V záplavě článků a videí, které média zpracovala ke čtvrtému výročí ruské invaze na Ukrajinu, mě zaujaly hlavně dva: zpravodaj listu Guardian na základě více než stovky rozhovorů zmapoval, jak ukrajinská vláda a evropští spojenci ignorovali varování před ruským útokem, které jim na podnose dávali američtí a britští zpravodajci. A potom příběh skupiny pohraničníků z týdeníku Economist, kteří byli těmi prvními, kdo nesl nápor prvního ruského úderu na hranici s Běloruskem. Většina z nich bojuje na různých frontách dosud.

Řada hodnocení se utápí v historii (kdo udělal kdy jakou chybu) nebo v technických detailech toho, jak se změnilo bojiště a vojenská technika. Ale jen málokdo se pokouší o jistý odstup, snad proto, že válka ještě nekončí a Evropané jsou pohrouženi do každodenních reakcí na výlevy starce ovládajícího Bílý dům a nejmocnější vojenskou a technologickou mašinerii světa.

Co je tedy to nejdůležitější, co jsme se naučili za čtyři roky při pohledu z jistého odstupu?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem Evropa překvapila.
  • Co je největší český problém.
  • Co nejvíc Evropanům chybí.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.