Klíčová výzva z Letné. Pro nabídku opozičních stran na toleranci Babiše je nyní víc důvodů, než se zdá

Vládní politici a agitátoři, kteří se pokoušeli rámovat sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii jako protest proti výsledkům voleb, musí být rozmrzelí. Akce, které se zúčastnilo podle organizátorů čtvrt milionu lidí a stala se tak jedním z největších polistopadových protestů, byla obsahem až nečekaně věcná.

Kromě ostré kritiky konkrétních vládních kroků na ní zazněla z úst předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře jasná výzva opozičním stranám. Jednak aby se skutečně otevřely novým lidem a začaly nabízet opravdu plnohodnotnou alternativu voličům – a to i těm, kteří dosud volí Andreje Babiše. Ale hlavně aby jasně definovaly červené linie za jejichž překročení budou ochotny nabídnout Andreji Babišovi toleranci menšinové vlády, aby nemusel ustupovat extrémním postojům SPD a Motoristů. Tento návrh stojí za prozkoumání.

Čím je motivován? Bylo by z pohledu opozičních stran něco takového rozumné? A je reálné, že k tomu skutečně dojde? 

Motivace k výzvě je zřejmá. Některé z nejhorších kroků, které z pohledu demonstrantů vláda dělá, nejdou na vrub hnutí ANO, ale menších koaličních stran. SPD protlačuje ruskou variantu zákona proti neziskovým organizacím. Drží ministerstvo obrany a měla podíl na trestuhodném osekání armádního rozpočtu. Motoristé, kteří obsadili ministerstvo životního prostředí, popírají současnou klimatickou vědu a chovají se antiekologicky. A tak dále. Bez SPD a Motoristů ve vládě by se některé věci možná neděly. A z pohledu voličů, které opoziční strany zastupují, by to bylo jistě lepší.

Měly by tedy opoziční strany o toleranci Babišovy menšinové vlády uvažovat? Zatím o tom nechtěly ani slyšet. Argumenty byly tři: Musely by Babišovi odhlasovat imunitu, což logicky udělat nemohly. Zastávají názor, že se Babišovi nedá věřit, že by dodržel jakékoli dohody. A Babiš o něco takového stejně nemá zájem.

První argument padl – Babiš už imunitu má. Druhý stále platí. Šéf ANO nepatří mezi nejdůvěryhodnější osobnosti v politice. A třetí možná také. Babišovi se dost pravděpodobně s SPD a Motoristy vládne lépe, než kdyby měl v zádech smluvní demokratickou opozici.

Přesto jsou tu důvody, proč by se opoziční strany mohly o radikální krok pokusit. Pokud jim nejde jen o opozici pro opozici, ale o věcné záležitosti, jako o rozumný přístup k obraně, zachování nezávislých veřejnoprávních médií či respekt k vědeckým poznatkům, bylo by z jejich strany dobré neomezovat se na pouhý křik, ale udělat něco konkrétního, aby svůj přístup prosadily. Nabídka Babišovi by tím konkrétním byla. Pokus zabránit nejhoršímu vždycky stojí za to.

Shromáždění Milionu chvilek na pražské Letné upozorňuje na erozi demokracie a růst agresivity menších vládních stran

21. 3. 2026 ▪ 5 min. čtení

Námitka, že by Babiš nabídku stejně odmítl, takže nemá cenu s ní vůbec přicházet, vypadá relevantně, ale pomíjí jednu podstatnou věc. Kdyby na ni Babiš nepřistoupil, bylo by jasné, že to, co se nyní děje, není výsledkem nějakých koaličních kompromisů, ale že to takto chce sám. Tedy, že mu je vlastní protiukrajinský, de facto proruský postoj, že by klidně sám zlikvidoval občanskou společnost i nezávislá média. Spadly by veškeré masky, Babiš by již nemohl kličkovat, nemohl by se za nikoho a nic schovávat. To by byla jasná politická hodnota, malá, ale důležitá výhra opozice.

A pak je tady ještě jeden a možná nejdůležitější důvod, proč by se opoziční strany mohly o společnou nabídku Babišovi pokusit. V politice je vždy důležitá aktivita. Opozice je zatím paralyzovaná, pouze mátožně a neplodně reaguje na kroky vlády. I z fotbalu víme, že jen stínováním soupeře se vyhrát nedá, důležité je permanentní napadání, snaha získat míč. Nabídka Babišovi by nesporně převzetí iniciativy znamenala. Byl by to ofenzivní krok, na který by musel reagovat naopak on, což by ho dostalo pod tlak do nekomfortní pozice, ve které by mohl začít chybovat. Sekundárním efektem by pak bylo, že by si opoziční strany uvědomily, že něčeho mohou dosáhnout jen společně, ne jako izolované subjekty. Že musí hrát jako tým, což by také stálo za to.

Dojde k tomu ale? Spíše ne. Opoziční strany najdou milion dalších důvodů, proč o nabídce Babišovi ani neuvažovat. Což je možná škoda. Protože když jim Spolek milion chvilek radil naposledy, byla to dobrá rada. Vzpomínáte? Před volbami v roce 2021 tlačil tehdejší opozici, která je totožná s tou dnešní, ke spojení do koalic. Tehdy to partaje neochotně udělaly a vyhrály volby. Kdyby Mikuláše Mináře opět poslechly, našly by minimálně sebevědomí a odvahu k činu. Což je asi to, po čem demonstranti z Letné touží nejvíc.

(Psáno pro ČRo PLUS)