Guláš je typickým maďarským pokrmem, jeho recept je však proslulý svou proměnlivostí. Někteří kuchaři přísahají na brambory, jiní na malé knedlíčky a někteří trvají na obojím. Když se naběračka ponoří do hrnce, nikdy si nemůžete být zcela jisti, co na ní nakonec bude. Maďarská politika je dnes v podobné situaci.
Průzkumy veřejného mínění před parlamentními volbami, které se v zemi konají 12. dubna, vykazují výkyvy, jako by každý institut ochutnával stejný guláš, ale hlásil zcela odlišné chutě. Některé ukazují dvacetibodový náskok opoziční strany Tisza Petera Magyara, zatímco jiné, spojené s vládnoucí stranou Fidesz Viktora Orbána, dávají premiérovi desetibodový náskok. Rozdíl mezi těmito čísly je sám o sobě výmluvný. Nejedná se pouze o metodologické neshody, ale o zvláštní ekosystém, v němž průzkumy veřejného mínění fungují současně jako vědecké měření, komunikační strategie i politická zbraň.
A nejistota a nepředvídatelnost tím nekončí; závěrečná fáze této volební kampaně totiž stále více nabývá podoby geopolitického thrilleru.
Co se dočtete dál
- Jakou roli hraje údajná ruská operace vedená Sergejem Kirijenkem ve prospěch Orbána.
- Co se stane, pokud Viktor Orbán prohraje, a jaký bude proces předání moci.
- Jakými právními a institucionálními nástroji může Fidesz zablokovat nebo zpozdit přechod moci.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
