Přeshraniční platby trvají dny a stojí hodně. Nová infrastruktura je má zrychlit na vteřiny a má být zdarma

Společnost Devizová burza, která patří do vaší skupiny, se nově, jako první nebankovní subjekt v Česku, stala přímým účastníkem platebního systému CERTIS. Co to v praxi znamená a proč je to tak zásadní krok?

Je to zásadní milník, protože se tím v podstatě bortí jeden z historických monopolů bank, a to přístup k samotnému platebnímu systému. Dosud platilo, že pokud chtěl nebankovní subjekt poskytovat platební služby, musel mít banku jako prostředníka, která zároveň určovala, koho může obsluhovat. Tím, že jsme se jako platební instituce připojili přímo k systému CERTIS, jsme se z této závislosti vymanili. Máme přímý přístup k platebnímu styku a jsme schopni provádět platby bez prostředníka.

V praxi to znamená dvě věci. Můžeme obsluhovat i segmenty, které jsou pro tradiční banky problematické a často spolupráci s nimi odmítají. A zároveň to přináší nižší náklady, větší flexibilitu a rychlost pro koncové uživatele. Stále samozřejmě plníme všechny regulatorní požadavky včetně AML. Rozdíl je v tom, že máme větší kontrolu nad tím, jak služby nastavujeme a komu je poskytujeme.

Kde dnes podle vás současný finanční systém nejvíc naráží na své limity – u firem, nebo u běžných uživatelů?

Nejviditelnější je to u segmentů, které tradiční banky z různých důvodů označují za rizikové. Nejde samozřejmě o nic nelegálního, ale třeba o kryptoplatformy, směnárny, platební brány, gaming, farmacii nebo další obory, kde banky spolupráci komplikují nebo odmítají. Pro firmy to znamená problém s účty i běžným provozem. Podobně to dopadá i na koncové uživatele.

Když si dnes člověk pošle peníze na kryptoměnovou platformu nebo si je z ní chce vybrat, banka může transakci zastavit, zdržet nebo požadovat rozsáhlé dokládání původu peněz. Často je to spíš důsledek toho, že tomu segmentu nerozumí. Kryptoaktiva přitom vnímáme jako standardní třídu aktiv, takže by nemělo platit, že člověk, který s nimi pracuje, automaticky budí podezření. I proto dává smysl stavět infrastrukturu, která těmto segmentům rozumí a umí jejich rizika řídit.

Často mluvíte o tom, že dnešní platební styk je zbytečně drahý a neefektivní. Kde podle vás ten současný systém nejvíce zaostává?

Nejvíc je to vidět u přeshraničních plateb a karetních transakcí. Současný systém je postavený na řetězci prostředníků, z nichž každý si bere svůj poplatek. Není důvod, proč by mezinárodní transakce měly trvat dny a stát vysoké poplatky, když dnešní technologie umožňují, aby byly rychlé a v některých případech prakticky bezplatné. Když dnes pošlete e-mail kamkoliv na světě, dorazí okamžitě a zdarma. Podobně by to mělo fungovat i u peněz. U karetních plateb přitom obchodník sleduje, jak mu z každé transakce odchází jednotky procent. Už dnes ale existují řešení, která to umí výrazně efektivněji. Telefon může fungovat jako terminál a platba přes QR kód proběhne rychleji než kartou, bez poplatku. Současný model vznikl v době vysokých nákladů na infrastrukturu, dnes už ale technologicky nedává smysl.

Pokud mají být platby pro uživatele bez poplatků, na čem je v takovém případě postavený obchodní model takové služby?

Ten model nemusí stát na poplatku z každé jednotlivé transakce. Ve chvíli, kdy se digitalizují platby, tak emitent drží fiatové prostředky ve své správě. Tyto prostředky pak nezůstávají ležet ladem. Mohou být úročené nebo investované například do českých státních dluhopisů, a právě z tohoto výnosu vzniká příjem. Je to tedy jiný princip, než na jakém dnes funguje většina platební infrastruktury. Místo toho, aby se monetizovala každá platba, může hodnota vznikat na úrovni správy a využití prostředků v systému.

Když tohle všechno spojíte dohromady, přímý přístup k platebním systémům, nižší náklady i nový technologický základ, co je vlastně cílový stav, ke kterému LongRiver směřuje?

Naším cílem je vybudovat plnohodnotný digitální finanční dům postavený na moderní infrastruktuře a nových technologiích. Ten dnes rozvíjíme pod skupinovou platformou, která propojuje kryptoměnovou část s licencovaným fintechovým byznysem. Už nejde

o jednotlivé projekty, ale o funkční ekosystém s více než 230 tisíci uživateli a objemy transakcí ve vyšších desítkách miliard korun. Postupně skládáme jednotlivé součásti, ať už jde o platební služby či směny měn, prostřednictvím platební instituce Devizová burza a.s., crowdfundingové firemní úvěry přes společnost CreditShare, vydávání platebních karet společností Paycorp nebo další technologická řešení, a propojujeme je do jednoho celku. Klíčovou roli hrají technologie, které umožňují služby poskytovat efektivněji, transparentněji a s menší závislostí na prostřednících. Nejde tedy jen o sjednocení služeb, ale o změnu toho, jak fungují na pozadí.

Podle čeho tedy poznáte, které firmy vám pomohou tento nový finanční systém postavit a jež zařadíte do portfolia?

Nemáme jeden univerzální recept. Rozlišujeme tři typy společností. První jsou licencované firmy, kde je klíčová samotná licence, její udržitelnost, hodnota i možnost rozšíření do dalších evropských zemí. Zároveň posuzujeme, jak zapadá do celé skupiny. Druhým typem jsou technologické společnosti, u nichž řešíme škálovatelnost a to, zda přinášejí

klientům to, co dnes očekávají, tedy rychlost, nižší náklady a jednodušší používání. Třetím typem jsou firmy s již vybudovanou klientskou bází, které ve skupině konsolidujeme a posilujeme o technologie nebo licence. Neinvestujeme ale jen kapitál. Vybíráme si reprezentanta daného segmentu, zařazujeme ho do skupiny a aktivně ho rozvíjíme. Často totiž naráží na limit, který sám nepřekoná. Typickým příkladem je Simplecoin, kde se díky sdílení technologií výrazně urychluje rozvoj služeb. Firmám zároveň dodáváme infrastrukturu a sdílené kapacity, takže se mohou soustředit na produkt a růst rychleji. Náš přístup je v tomhle jiný, nepřinášíme jen kapitál, ale firmy aktivně zapojujeme do funkčního celku.

Jak velká změna podle vás finanční svět čeká v následujících letech a co z ní lidé reálně pocítí?

Ta změna už podle nás probíhá, jen zatím není na první pohled vidět. Nejde o to, že by lidé začali používat jiné produkty, ale o to, že se mění infrastruktura, na které stojí. Dnes se bavíme o tokenizovaných aktivech. Stablecoin je v podstatě tokenizovaná měna a podobně se postupně přesouvají i další aktiva na technologickou vrstvu, která je levnější, transparentnější a bezpečnější. V Evropě to zatím není tak viditelné, protože má relativně stabilní bankovní systém, a například v Česku i pokročilé služby jako okamžité platby. Ve světě se ale stablecoiny používají ve velkém, zhruba 25 miliard dolarů denně na reálné platby a dalších přibližně 70 miliard na burzovní transakce. Pro běžného uživatele to ale nebude znamenat zásadní změnu. V aplikaci pořád uvidí svůj zůstatek nebo investice, jen to poběží na vyspělejší infrastruktuře. Dnešní finanční systém je v určitém smyslu zastaralý, jako sítě 3G u mobilních operátorů. My nyní směřujeme k něčemu, co se dá přirovnat k 5G ve financích. Pod tlak se zároveň dostanou některé dnešní systémy, typicky SWIFT nebo karetní schémata jako Visa a Mastercard.

Článek vznikl ve spolupráci s LongRiver.