Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory se musí odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Články jsou v rozporu s neutralitou státu a zákazem diskriminace, konstatoval Ústavní soud.

Smlouvu v roce 2024 podepsal tehdejší premiér Petr Fiala (ODS). Uvádí se v ní, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle soudu tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.

Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.

V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.

Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel. Advokát senátorů Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl novinářům.

Vyhlášení nálezu sledoval také Jan Rozek, jenž se zasazuje o práva obětí zneužívání v církvi. Přivítal zvláště část rozhodnutí, která se týká zpovědního tajemství. „Církvi tady nikdo neubližuje, tak nemusí mít žádná zvláštní práva,“ řekl Rozek.

Česká biskupská konference s rozhodnutím nesouhlasí, ale respektuje ho. Arcibiskupa Jana Graubnera výrok soudu překvapil. Také někdejší premiér Fiala ČTK řekl, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je to ale škoda, uvedl.

Vláda pak vyhodnotí varianty dalšího postupu ohledně smlouvy s Vatikánem, právní důsledky nálezu Ústavního soudu ke smlouvě studuje. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) otevře téma na některém z příštích zasedání koaliční rady,  uvedlo ministerstvo zahraničí.

Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci - kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek - uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u Ústavního soudu byl vyloučen soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí vyjednával o smlouvě za českou stranu.

O souladu mezinárodních smluv rozhoduje Ústavní soud výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala Lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje. Kühn i Baxa ve středu uvedli, že rozhodování o konkordátu bylo v mnohém nové a složité. Podle Baxy soud o smlouvě diskutoval na pěti neveřejných poradách pléna.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam