Ukončit válku dá fušku, ale skutečným uměním je uzavřít mír. Přesněji řečeno – mír spravedlivý, a tedy trvanlivý. Vidíme v přímém přenosu, jak se to nedaří Donaldu Trumpovi s Íránem, kdy už pouhá dohoda o příměří připomíná spíš americkou kapitulaci. Dobrý konec nemá zatím ani Trumpův vpád do Venezuely, po kterém moc v zemi převzala dvojka tamního zločinného režimu, předchozí viceprezidentka Delcy Rodríguezová. A zcela v říši snů zůstává i zastavení a mírové urovnání ruské agrese proti Ukrajině, jelikož Vladimir Putin nehodlá ustoupit ani o píď z představ o naprostém podrobení východního souseda.

Jenže bez stabilního uhašení, jak známo, konflikty jen doutnají a znovu se rozhořívají. Jako ukázkový příklad nedobře zakopané válečné sekery bývá zmiňována Versailleská mírová smlouva z roku 1919, jejíž křivdy vedly k druhé světové válce (po které se vítězné mocnosti na mírové smlouvě ani neshodly). Ovšem džina revanše a nevyrovnaných účtů vypustil z lahve už takzvaný frankfurtský mír, jehož tvrdou dikcí se před 155 lety – v dubnu 1871 – chystalo triumfující Německo zadupat do země poraženou Francii.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • O co šlo zakomplexovanému Prusku, když ne o změnu sousedního režimu ani o pouhé zastavení útoků?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.