Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) patří k průkopníkům v zavádění moderních technologií do praxe. V tamním oftalmologickém centru se již dnes běžně potkáte s umělou inteligencí, diagnostickými roboty nebo s přístroji původně vyvinutými pro armádu. „Máme štěstí, že jsme obor, kterému každý rok Ježíšek přinese pár nových dárečků,“ říká Jan Němčanský, přednosta oční kliniky FNO, a doplňuje, že jejich obor vše testuje mezi prvními a pak inovace posouvá do celé medicíny.
FNO je v zavádění moderních technologií velmi aktivní. Čím to, že se takovým technologickým centrem stala právě Ostrava?
Ostrava má historicky pověst města horníků a průmyslového srdce republiky. Doly se ale zavřely a region se již několik let snaží profilovat jako technologické centrum. Máme obrovskou výhodu v blízké spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, zejména s její Fakultou elektrotechniky a informatiky. Je zde silná vědecká základna, máme tu superpočítače. Lékařská fakulta v Ostravě navíc jako první u nás založila katedru umělé inteligence. A nemocnice toho využívá. Máme CyberKnife, jeden z prvních ve střední Evropě, a pokročilé datové systémy. Za zmínku určitě stojí i naše cvičná nemocnice, což je špičkově vybavené simulační centrum, kde si studenti i zkušení chirurgové mohou na virtuálních pacientech a simulátorech trénovat náročné scénáře a operační postupy nanečisto.
Druhým důvodem je personální situace. V našem regionu, který má 1,2 milionu obyvatel, pracuje ve FNO zhruba 500 až 600 lékařů. Je zde tedy relativní nedostatek doktorů ve srovnání například s Prahou nebo středními Čechami, kde je fakultních nemocnic více. Tento personální podstav nás nutí hledat cesty k maximální efektivitě a moderní technologie jsou k tomu naprosto ideálním nástrojem.
Jak se tento technologický posun projevuje ve vašem oboru?
Oční medicína je specifická tím, že máme obrovské množství pacientů a provádíme nejvíce operací ze všech chirurgických oborů – jen nejběžnějších operací šedého zákalu se v Česku odoperuje přes 100 tisíc ročně. Potřebujeme velmi sofistikované diagnostické i terapeutické přístroje a jsme mikroobor, tedy vše musí být přesné do naprostého detailu. S tím souvisí obrovská produkce a zpracování dat. Když za den uděláme 15 až 20 operací a každého pacienta vyfotíme několika metodami, vzniká ohromná databáze. Jeden detailní snímek sítnice má dnes 10 megabytů, desetiminutový záznam z operace představuje čtyři gigabyty dat. Od jednoho pacienta získáme i 50 až 60 megabytů obrazových informací. Na nich pak můžeme hledat algoritmy pro optimalizaci péče, například pro přesné vkládání implantátů. Obor, který udělá tři operace denně, takovou pozici nemá.
A jak moderní technologie reálně šetří čas v běžném provozu kliniky?
Bez pomoci technologií bychom ten nápor nezvládli, papír a tužka už dnes nestačí. Pacient dnes přijde, na recepci načtou jeho data, následně projde vyšetřovnami u optometristy a sestry. Když se pak dostane například ke mně do ambulance, mám před sebou dva monitory – na jednom vidím jeho osobní údaje a na druhém si prohlížím sdílenou obrazovou dokumentaci, kterou už mi kolegové pořídili. Pak i s pomocí umělé inteligence (AI) naplánujeme další postup a pacient jde třeba rovnou na operační sál. A po odoperování jde často rovnou domů. Stráví tak v zařízení jen tři čtyři hodiny. Je to zkrátka velice rychlé, efektivní, optimalizované.
Zbavuje vás AI i byrokracie?
AI využíváme i k administraci dat, aby nám pomohla s psaním dokumentace a lékař se mohl soustředit plně na pacienta. Kromě toho máme množství přístrojů, které se stále zdokonalují a zpřesňují – od kamer, které fotí oko nejen zepředu, ale umí ho vyfotit zevnitř, podívat se na sítnici. Přes optickou koherenční tomografii, která prosvítí oko a udělá detailní řez sítnice, aniž bychom oko vyjímali a připravovali preparát. Až třeba po přístroj, který zobrazí cévní zásobení sítnice a umožní posoudit i celkový stav pacienta – jestli nemá vysoký krevní tlak, hypertenzi, cukrovku nebo jinou metabolickou chorobu.
A navíc dnes do systému přicházejí robotické automatizované vyšetřovací stanice. Jde o přístroj, který integruje celou řadu stávajících technologií. Je schopný udělat prohlídku pacienta bez zdravotníka – bez lékaře i sestry. Komunikuje s pacientem česky, změří mu současné brýle, během chvíle detailně vyšetří povrch oka, zrakový nerv i sítnici a odhalí nejčastější příčiny ztráty zraku, jako je šedý či zelený zákal nebo degenerace sítnice. Tento systém využívá desítky AI algoritmů a dokáže sám určit, zda je člověk zdravý, nebo pozná plánovanou operaci.
To zní jako ideální řešení pro telemedicínu a místa, kde oční lékaři chybí.
Přesně tak, to je jeho účel. Aktuálně to testujeme v rámci pilotního projektu. Přístroj postavíme například v Bruntále, kde je velký problém se k očnímu specialistovi dostat. Stanici by tam několik dní v týdnu obsluhoval vyškolený personál a pozitivní záchyty by systém automaticky odeslal k nám do FNO nebo ke smluvnímu lékaři. Data lze vyhodnotit i na dálku. Tuto práci mohou dělat například i lékařky na mateřské dovolené. Ostatně telemedicína funguje výborně i mezi nemocnicemi. Běžně mi kolegové z jiných pracovišť zabezpečeně posílají OCT (optická koherenční tomografie) a fotky pacientů, já na monitoru zhodnotím rozsah poškození a obratem se domluvíme na termínu a postupu operace. Nebo když kolega operuje, obraz z jeho mikroskopu se přenáší a já mu mohu na dálku poradit, aby dal pozor na krvácející cévku nebo upravil výkon ultrazvuku.
Je pravda, že technologie v oftalmologii vycházejí i z vojenství a že máte na sále helmy, jaké nosí piloti stíhaček?
Ano, to je pravda. Dlouhodobě se snažíme přinášet přelomové technologie jako jedni z prvních ve střední Evropě. V minulosti jsme operovali pod klasickým mikroskopem, později s pomocí pasivních 3D brýlí a obrazovek. Nyní jsme první v Evropě, kdo začal používat speciální helmu Beyonics One. U tohoto systému jsme zcela opustili klasický mikroskop. Nad pacientem jsou pouze dvě výkonné 8K kamery, které přenášejí obraz do displejů v helmě. Vyvinula ji izraelská firma Elbit Systems, která dělá i displeje pro piloty stíhaček F‑35 nebo vrtulníků.
V helmě mám obraz ve 4K rozlišení pro každé oko. Pomocí zabudovaného gyroskopu a mírných pohybů hlavy ovládám zvětšení a ostření, takže mám zcela volné ruce. Přímo do zorného pole si mohu promítnout navigaci pro rotaci implantátu nebo použít digitální filtry, které mi v reálném čase vyretušují z obrazu krvácející artefakty, abych dokonale viděl patologii.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jak v takto digitalizovaném prostředí řešíte bezpečnost pacientských dat?
Kybernetická bezpečnost a GDPR jsou naprosto zásadní a velmi nákladné věci, na které se někdy zapomíná. Nemůžete si koupit jen diagnostický přístroj. Musíte pořídit obrovská terabytová úložiště, kompletně zasíťovat budovy kvalitní wi‑fi a nakoupit špičkové počítače s velkými a kvalitními, certifikovanými a přesně kalibrovanými displeji. Dlouho platilo, že data musela být striktně uchovávána přímo v nemocnici na našich fyzických serverech. Nemocnice ale nemůžou stavět místo lůžkových oddělení další velké serverovny. Legislativa se změnila a preferovanou variantou se stává cloud, který je technologicky mnohem flexibilnější. Data ale samozřejmě zůstávají v bezpečí na území státu.
Na ochranu dat je u nás kladen extrémní důraz. Zaměstnanci jsou striktně proškoleni a mají přístup pouze k datům, která opravdu potřebují, protože právě lidský faktor a neopatrnost bývají tím největším rizikem. I přes tyto bezpečnostní limity je ale plná digitalizace jedinou cestou, jak náš systém udržet efektivní a zachovat špičkovou kvalitu péče pro všechny pacienty.
Text vznikl ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
