Lidé nechtějí být anonymní součástí zdravotnického systému, říká vedoucí lékařka Polikliniky Florenc

Zdravotnictví se mění a s ním i pacienti. Už nechtějí být jen položkou v systému, ale partnerem, kterému někdo skutečně rozumí. Do popředí se dostává individuální přístup i snaha řešit zdraví komplexně a ideálně na jednom místě. Právě na těchto principech staví i nová Poliklinika Florenc skupiny Penta Hospitals CZ.

Nové zdravotnické zařízení v budově Bastion by se mělo stát vlajkovým zařízením skupiny v prémiové ambulantní péči. Hana Novotná, vedoucí lékařka polikliniky, říká, že lidé už dnes mají plány prakticky na cokoliv. Ale jejich obavou je, že navzdory longevity trendům zůstanou na stáří sami. Odvrátit tento strach je jedním ze záměrů polikliniky. „Vnímáme zejména u střední generace, že i když má spoustu možností, jak cestovat a žít aktivně, uvědomuje si, že k tomu potřebuje cítit se dobře,“ vysvětluje s tím, že zásadní je především prevence.

Kliniku jste otevřeli letos na konci března. Jakou poptávku byste chtěli v Praze pokrývat?

Poliklinika Florenc bude fungovat jako multioborové pracoviště. Klientům chceme nabízet péči, která je ucelená a koncepční. To znamená, že k nám přijdete, projdete úvodním screeningem, společně si vyjasníme vaše očekávání a stanovíme zdravotní plán. Na základě toho vám nastavíme další postup celým zdravotnickým procesem. Oproti samostatným ambulancím jsme schopni nabídnout komplexní péči, nejen ambulantní zde v poliklinice, kde máme více než 30 specializací, ale i tu, která je dostupná v rámci celé sítě Penta Hospitals.

Vnímáte, že se mění zájem pacientů o komplexní péči a řešení problémů na jednom místě?

Určitě. Lidé stále častěji vyhledávají péči, která je individualizovaná. Začínají se víc zajímat o své zdraví, možnosti a o svůj aktuální stav. Vidět je to také na velkém rozmachu nových technologií: nosíme prsteny, chytré hodinky a další zařízení, která nám poskytují data o našem zdravotním stavu. Zároveň všichni toužíme po dlouhém, kvalitním životě bez výraznějších omezení, to ale vyžaduje prevenci už ve středním, či dokonce časnějším věku.

Jak se mění motivace pacientů chodit na preventivní vyšetření?

V porovnání se Západem se u nás prevence dlouho neřešila. Zaměřovali jsme se na ni jen u svého majetku nebo v podobných oblastech, ale vlastní zdraví jsme dlouho zanedbávali. Konečně jsme se ale posunuli do fáze, kdy se začínáme soustřeďovat i na něj.

Prevence je dnes tématem i proto, že vidíme, jak obtížně financovatelný je zdravotnický systém. Vzhledem ke stárnutí populace a rychlému vývoji medicíny je potřeba klást větší důraz na prevenci než na řešení následků, protože jako společnost budeme mít stále větší problém je řešit. Proto zdravotní pojišťovny podporují preventivní programy a my jako privátní klinika můžeme klientům nabízet optimální cesty, jak se udržet v lepším zdravotním stavu.

Znám relativně dost lidí, kteří se bojí chodit k doktorům, protože mají ze zdravotnického zařízení negativní zkušenosti. Dá se to změnit právě tím, že mohou získat konečně pocit, že se jim někoho plně věnuje?

Přesně to je problém, o kterém se v českém zdravotnictví dlouhodobě mluví – že péče v nemocnicích i v některých ambulancích bývá odosobněná. Pacient často nemá pocit, že se mu zdravotník opravdu věnuje nebo že je tam skutečně pro něj. Jakákoliv zdravotní komplikace je přitom obrovská stresová zátěž. Člověk se bojí, často nerozumí tomu, co mu zdravotník říká, a má ostych se zeptat. Mnoho věcí mu dojde až ve chvíli, kdy z ordinace odejde.

Je běžné, že když s lékařem mluvíte o nově diagnostikovaném problému, odnesete si z rozhovoru v průměru jen 30 až 40 procent informací. Není to tím, že byste je nedokázala pochopit, ale tím, že mozek v tu chvíli zpracovává stres a strach a není schopen přijímat mnoho informací. Právě proto je tak důležité, aby vám zdravotník věnoval čas a mohl s vámi o věcech mluvit. Je to jedna z věcí, které se očekávají od prémiového zdravotnictví.

Pilulka už trefila dno, sázka na rostoucí trh longevity nás táhne zase nahoru, říká šéf Petr Toupal

15. 4. 2026 ▪ 6 min. čtení

Velkým tématem je dnes celostní medicína. Co vše si ale pod ní máme představit?

Celostní medicína je podle mě něco, co dává naprosto ucelený pohled na vás jako na člověka. Na váš život, životní styl, ale i vaše očekávání od zdravotní péče. Nejde o to, že absolvujete jednotlivá specializovaná vyšetření na kardiologii nebo neurologii, ale že se všechny výsledky sejdou u jednoho lékaře, který je dokáže zasadit do kontextu vašich osobních informací: kdo jste, jak sportujete, jak žijete, jak se stravujete.

Stává se ambulantní lékař i trochu psychologem?

Samozřejmě. Stres a tlak na výkon jsou dnes ve společnosti velmi silné a kladou na člověka vysoké nároky. Výsledkem jsou různé psychosomatické potíže. Setkáváme se s případy, kdy se klient necítí dobře, důvodem však není žádná konkrétní nemoc, ale stres.

Moderní zdravotnictví je především o technologiích. Jak se díky nim zdravotnictví posunulo?

Medicína se technologicky posunula extrémně. Vidět je to například na vývoji zobrazovacích technik – magnetické rezonance, CT nebo sonografie. Dnes dokážeme rozlišit věci, které byly před dvaceti lety nepředstavitelné. Vidíte miminko ve 4D ultrazvuku, které vám zamává.

Máme také celou řadu monitorovacích zařízení, která umí sledovat spánkovou apnoi, dechové parametry nebo srdeční tep. Pacienti je mohou nosit doma a data se telemedicínou přenášejí k lékaři. Dnes můžeme získávat informace o pacientech v jejich přirozeném prostředí, aniž by museli trávit tolik času ve zdravotnických zařízeních. Velký rozvoj technologií je vidět i v nemocnicích. Koho by před dvaceti lety napadlo, že budou operovat roboti.

Mnoho technologií mají k dispozici samotní pacienti. Jak často k vám chodí s diagramy z chytrých hodinek a s vlastními diagnózami?

Často. Součástí našeho přístupu ke klientovi je ale i řešení toho, na co ho upozorní chytré aplikace, které mohou skutečně zjistit nějaký zdravotní problém a upozornit například na nepravidelný tep nebo špatný spánek.

Nedělají z nás aplikace úzkostlivé pacienty?

V některých případech ano, ale i to nás upozorní na nějaký problém. Zkušený lékař by měl rozpoznat, co se s pacientem děje, protože i z urputného sledování aplikace může vyplynout jiná zdravotní příčina.

Nejste jediná prémiová klinika v Česku. Vnímáte velkou poptávku po těchto typech služeb?

Podle mě je každý z těchto subjektů zaměřený trochu jinak a každý se snaží nějak odlišit. Velkým trendem, na který všechny reagují, je, že lidé se chtějí starat o své zdraví. Vnímáme zejména u střední generace, že i když má spoustu možností, jak cestovat a žít aktivně, uvědomuje si, že k tomu potřebuje cítit se dobře. Prevenci bere jako přirozenou součást života a hledá v nabídce prémiových klinik koncept, který je jí nejbližší.

Inovace ve zdravotnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

Jak se podle vás bude vyvíjet ambulantní péče?

Myslím si, že ji budou ovlivňovat dva hlavní trendy. Prvním z nich jsou technologie. Pacienty budeme sledovat stále více online, budeme s nimi propojeni přes jejich mobilní aplikace nebo jiné formy telemedicíny. Lidé nebudou chtít trávit čas dojížděním na kliniky. Naproti tomu poroste trend vyžadování osobního kontaktu a individualizovaných osobních plánů. Lidé budou chtít osobu zdravotníka vnímat jako partnera, člověka, který je zná a rozumí jejich situaci. Nebudou chtít být anonymní součástí systému.

A právě to je podle mě jedna z velkých výhod Penta Hospitals. Stáváte se součástí systému, který vás nenechá samotné.

Jak to myslíte?

Největší obavou moderní populace je, že přes všechny longevity programy nakonec nebude zvládat stáří. U klientů silně vnímáme, že nemají strach z toho, že by stáří nezvládli ufinancovat, ale děsí je představa, že zůstanou sami a nebude nikdo, kdo se o ně postará. Chtějí si zachovat důstojnost a respekt a k tomu potřebují jistotu, že existuje někdo, kdo je provede i tou náročnější etapou života. Dnes máme plán na všechno – na porod, finanční plán, plán na smrt v paliativní péči. Ale nemáme plán na stáří. Pokud ho dokážeme společně definovat a klient ví, že systém ho v tom nenechá, je to velmi důležitá věc.

Článek vznikl ve spolupráci s Penta Hospitals CZ.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.