Andrej Babiš a spol. vaří českou společnost jako žábu. Neschopnost a všehoschopnost se začínají považovat za standard

K obecným vlastnostem lidské psychiky patří, že nás činí velmi přizpůsobivými. Hezky to, byť možná v až přílišné hyperbole, vyjadřuje rčení „člověk si zvykne i na šibenici“. Přizpůsobivost je samozřejmě velmi praktická, protože nám umožňuje snášet všemožné útrapy, aniž bychom se z nich zbláznili.

Má to ovšem i odvrácenou stranu: Často se přizpůsobujeme novým poměrům tak rychle a ochotně, že si ani nevšimneme, že se nepozorovaně dostáváme do situace, která byla ještě nedávno nemyslitelná a která může být i potenciálně nebezpečná. Říká se tomu syndrom pomalu vařené žáby.

Hezkým příkladem obou aspektů přizpůsobivosti je vztah společnosti k současné české vládě. Rychle jsme si zvykli na úkazy, které by nám ještě nedávno připadaly zcela surreálné – nyní se nad nimi už takřka nikdo nepozastaví. Je to svým způsobem pochopitelné, protože schopnost nevnímat některé úkazy odehrávající se příkladmo na ministerstvech spravovaných Motoristy, je záležitostí mentální sebezáchovy. Ovšem zároveň s tím působení současné vlády zvolna likviduje citlivost společnosti pro standardy dobrého, nebo aspoň snesitelného, vládnutí. A to na všech úrovních – od etické přes odbornou až po manažerskou. Což je minimálně na pováženou.

Projděme si nejilustrativnější příklady rozvalu standardů vládnutí postupně.