Odvolávali se na analýzu, rozhodli ale jinak. Co (ne)stojí v dokumentu, kvůli které měl Babiš rušit zásadní agendy

Když premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho nejbližší spolupracovnice, vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha před dvěma týdny oznámili, že rozpouští lidskoprávní a protidrogové agendy, odvolávali se na analýzu, kterou si nechala Strakova akademie zpracovat od svého analytického útvaru. HN dokument, který stál za rozhodnutím premiéra, získaly. O nutnosti přesunu agend ale materiál nehovoří.

Tünde Bartha v tom rozpor nevidí. „Analýzy nejsou od toho, aby suplovaly manažerská rozhodnutí,“ uvedla pro HN. Podle vedoucí Úřadu vlády měla analýza sloužit jako podklad ke zhodnocení situace a aktuálního stavu. „Mimo jiné označila řadu duplicit,“ připomněla. 

Na jejím základě pak dle svých slov diskutovala s klíčovými úředníky Úřadu vlády, jak systém zefektivnit. „Následně jsem vše probrala s dotčenými resorty a udělala manažerské rozhodnutí,“ dodala.

Třináctistránkovou analýzu překryvu činností HN získaly po žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím přímo z Úřadu vlády. Současně s tím úřad redakci zaslal i dokument Sběr dat o činnostech na Úřadu vlády. V něm jsou ale dlouhé začerněné pasáže, tedy není například jasné, co za „doporučení“ analytici v těchto úsecích navrhovali.  

Hlavní závěry zprávy však hovoří o tom, že ze všech oddělení Úřadu vlády a ministerstev našli jen pět procent takových, které se překrývají významně. I u nich ale vládní analytici poznamenávají, že neplatí, že každý překryv znamená rovnou neefektivitu. „Žádné dva útvary nedělají úplně stejnou činnost, ale u mnoha nadresortních témat se činnosti překrývají nebo doplňují,“ stojí v dokumentu.

Mezi agendy, u kterých je překryv největší, patří skutečně drogová problematika. Vládní analytici ale rovněž přidávají vysvětlení, že jednotlivé agendy nejde v tomto případě lehce zaměnit. „Na Úřadu vlády funguje vládní koordinační a strategické centrum politiky závislostí. Útvar na ministerstvu zdravotnictví je naopak výkonným regulačním a kontrolním orgánem,“ charakterizovali činnost shodně znějících oddělení. 

Okamura pod tlakem. SPD se připravuje na konec svého zakladatele, ve hře je pro něj nová pozice

4. 6. 2026 ▪ 5 min. čtení

Obdobně popsali náplň vládních a ministerských útvarů, které se věnují lidským právům, kde je také zdánlivý překryv značný. „Zatímco na Úřadu vlády působí Rada pro lidská práva, ministerstvo spravedlnosti má speciální útvar pro zastupování českého státu u Evropského soudu pro lidská práva a dalších institucí,“ stojí v dokumentu. 

Na stejnou roveň překryvu zařadili i odbor, který spadá pod Babišovou vládou vytvořené ministerstvo sportu, které řídí vlivný politik Motoristů sobě Boris Šťastný. Ten svého blížence našel na ministerstvu školství. „Zatímco MŠMT má ale na starosti sport jako součást vzdělávání, nově zřízené ministerstvo má na starosti sport profesionální a ‚spolkovou‘ část,“ popisují i zde rozdíly.

Analytické výstupy jsou podle expertů kvalitní, ale přímo z nich nevyplývá, že by měly agendy rozpustit. „Analýza nenahrazuje politické rozhodnutí, je jen dílčím, odborným podkladem. Jak s ní vláda naloží, je už její politická odpovědnost, říká Matěj Chytil z platformy Byro o státní správě. 

Kvalitu dokumentu nerozporují ani odpůrci z řad odborářů, vadí jim následné rozhodnutí vlády. „Podle nás z analýzy vůbec nevyplývá, že nejvýhodnějším řešením je to, k čemu Úřad vlády nakonec přistoupil,“ komentovala dokument místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárka Homfray. „Píše se tam sice, že některé agendy se překrývají, ale ne tak masově, jak Úřad vlády prezentuje,“ dodala. 

Homfray dále tvrdí, že pokud analýza něco říká, tak spíš to, že stát neefektivně zachází s doporučeními, která úředníci a odborné rady vlády vydávají. Jedním z mála doporučení, které Úřad vlády pak nechal veřejnosti přístupné, je ku příkladu noticka, že poradních orgánů je příliš a že to jsou ony, kdo se překrývají. Pro zefektivnění jejich práce by dle dokumentu pomohla jejich redukce. Jako příklad dobré praxe pak uvádí Finsko, Švédsko nebo v Rakousko, kde funguje jen jeden poradní orgán zastřešující všechny lidskoprávní agendy. Pod ní pak pracují stálé expertní skupiny.

Odbory ve Strakově akademii již vyhlásily na protest proti přesunu agend na ministerstva stávkovou pohotovost. Nyní je čeká další kolo jednání se šéfkou úřadu. Ve středu jejich iniciativu podpořil i zastřešující Odborový svaz státních orgánů a organizací. I podle nich totiž nejde jen o běžnou technikálii. „Přesuny mohou mít zásadní dopad na kontinuitu, odbornost a nadresortní charakter důležitých agend státu,“ uvedl svaz ve svém prohlášení. Předeslali rovněž, že v případě trestání revoltujících zaměstnanců jsou připraveni jim poskytnout právní podporu.