Ústava České republiky zakotvila nerovnost mezi občany. Na část ústavních činitelů se zákony nevztahují stejně jako na běžné Čechy. Jejich imunita je příliš široká, v případě prezidenta republiky doslova absurdně.

Než se podařilo zrušit doživotní imunitu zákonodárců, muselo uplynout dvacet let a návrh bylo nutné podat opakovaně v několika funkčních obdobích sněmovny. Přáli jsme si tehdy, aby se rozdíl mezi vyvolenými a ostatními dále snižoval.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak ústavní imunita v praxi rozdělila občany a ústavní činitele.
  • Proč zrušení doživotní imunity poslanců trvalo dvacet let.
  • Jak se změnil přístup Poslanecké sněmovny k žádostem policie o vydání v různých volebních obdobích.
  • Jak návrh ústavní novely č. 214 mění (nebo nechává beze změny) proceduru stíhání zákonodárců.
  • Jak politická obchodování a koaliční dohody brání vydání členů vlády či strany.
  • Proč je nyní zrušení neoprávněně široké imunity při současném politickém rozložení sil nereálné.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.