Světové konflikty rozhýbaly poptávku po zbrojních inovacích tak silně, že ze zbrojařských firem a start‑upů, o nichž dříve nikdo neslyšel, jsou nyní investorské klenoty s miliardovými valuacemi. Richard Trojan, partner v české investiční skupině Rockaway Capital, se po začátku války na Ukrajině zaměřil na defence tech sektor a zjistil, že jde o velmi zajímavé pole. Například i proto, že inovace vzniklé z obrany proti agresi pomáhají i v mírové době.

Jak počátek války na Ukrajině a stoupající poptávka po obranné a vojenské technice změnily myšlení investorů?

Největší změna je v tom, že obrana přestala být pro investory něco okrajového nebo nepohodlného. Po roce 2022 lidé najednou vidí, že bezpečnost není abstraktní téma, je to něco úplně zásadního pro fungování státu, ekonomiky i každodenního života. Třicet let jsme v Evropě žili v přesvědčení, že mír je samozřejmost a obranné rozpočty, průmysl i kapitálové toky tomu odpovídaly. Válka na Ukrajině toto přesvědčení rozbila. Ale nejde jen o krátkodobou reakci na jeden konflikt. Jde o strukturální změnu, která bude formovat evropskou bezpečnostní politiku na celou příští dekádu.

A tahle změna otevřela konkrétní investiční příležitosti. V Evropě existuje překvapivě hodně firem, které v obranném sektoru fungují desítky let, jsou ziskové, mají reálné kontrakty s armádami a státními zákazníky, ale institucionální kapitál se jim z různých důvodů záměrně vyhýbal. Výsledkem je, že tyto firmy najednou čelí obrovskému nárůstu poptávky, získávají nové kontrakty, nové trhy a cítí tlak na rychlejší výrobu. Ale nemají kapitál, aby na to dokázaly reagovat. A to je přesně mezera, kterou chceme zaplnit.

Takže se dá říct, že kvůli konfliktům ve světě nyní stoupá zájem o defence tech firmy. Zmíníte pár příkladů takových firem?

Ano, vlády zvyšují obranné rozpočty, armády nakupují, ministerstva obrany uzavírají kontrakty, které by před pěti lety nikdo nepodepisoval. A kde je reálná platící poptávka, tam přichází kapitál. To platí pro start-upy, středně velké firmy i pro velké průmyslové hráče. A čísla to potvrzují. Defence tech se z okrajového segmentu stal jednou z nejrychleji rostoucích kategorií evropského VC (venture capital, tedy rizikový kapitál – pozn. red.) vůbec.

Společnost Helsing, která dělá AI pro zpracování dat ze senzorů na bojišti, atakuje podle posledních zpráv valuaci osmnáct miliard eur. Quantum Systems vyrostl za tři roky z tržeb dvacet milionů na více než dvě stě milionů eur. To jsou přitom firmy, které před pěti lety nikdo neznal. A pak je tu ještě jedna věc – válka na Ukrajině ukázala, že dron za pár set dolarů dokáže zničit tank za padesát milionů. To přepsalo celou logiku obrany a otevřelo trh pro úplně nový typ firem, které dokážou inovovat rychlostí, jakou to tradiční hráči v tomto průmyslu nedokážou. A investoři to vidí.

Jaké technologie, kromě dronů, považujete za nejpříznivější pro investice v Evropě v roce 2026?

Dnešní konflikt je z velké části o tom, kdo dokáže lépe vidět, rychleji reagovat a efektivněji rušit komunikaci protivníka. Konkrétně vidím tři věci, které budou v Evropě dominovat: electronic warfare a counter‑UAS – rušení, klamání, ochrana vlastních spojení, detekce a neutralizace dronů. To je dnes jedna z nejžhavějších kategorií vůbec. Pak autonomní navigace bez závislosti na GNSS (globální navigační satelitní systém – pozn. red.), protože GNSS je první věc, kterou útočník degraduje. A firmy, které tohle řeší, mají před sebou obrovský trh. A za třetí AI pro zpracování dat ze senzorů v reálném čase, tedy software, který spojuje data z různých zdrojů a zrychluje rozhodování. Tam vidím možná největší růstový potenciál.

Pak je tu ještě ochrana kritické infrastruktury – energetické sítě, datová centra a podmořské kabely. Konflikty na Blízkém východě ukázaly, jak zranitelná tahle infrastruktura je. A Evropa na to připravená není.

Rockaway Defense Fund, který patří pod Rockaway Fund, se specializuje na obranu. Podle čeho si vybírá společnosti, do nichž investuje?

Díváme se na čtyři věci: unikátní technologické know‑how, finanční atraktivitu, tedy marže, dlouhodobé kontrakty a kapitálovou efektivitu výroby – prokázanou trakci ve spolupráci s ministerstvem obrany nebo NATO a možné synergie s ostatními firmami v našem portfoliu. Naší první veřejně oznámenou akvizicí je URC Systems z Prostějova, kterou jsme převzali v roce 2024.

Nový Rockaway Fund, který zahrnuje několik typů fondů, mimo jiné i zmíněný Rockaway Defense, jste spustili loni. Pro jaký typ investorů je určený a budete jej ještě rozšiřovat?

Otevřeli jsme jej všem kvalifikovaným investorům. Cílová velikost fondu je 450 milionů eur, cílí na 15 až 20procentní roční výnos a v nejbližších měsících a letech budeme portfolio rozšiřovat o další akvizice. Náš investiční tým aktivně pracuje a nové transakce jsou v různých fázích jednání.

Co je u defence tech firem kritické místo, na co si jako investoři dáváte pozor?

V obranném průmyslu se velmi rychle ukáže, kdo má jen hezkou prezentaci a kdo něco, co skutečně funguje v poli. A na rozdíl od jiných sektorů tady není moc prostoru pro chyby – zakladatel má často jedno, možná dvě klíčová nasazení v armádě. Pokud selže, dveře se zavírají rychle a znovu se otevírají jen velmi těžko.

Druhé riziko je závislost na jednom zákazníkovi nebo jednom tendru. Armádní zakázky jsou dlouhé, složité a politicky citlivé. Firma, která tomu nerozumí nebo spoléhá na jediný kontrakt, je extrémně zranitelná – stačí jeden politický výkyv nebo změna priorit na ministerstvu a celý byznysplán se rozpadne. A třetí věc, na kterou se díváme možná nejvíce, je schopnost inovovat. Tempo vývoje v obranném sektoru je dnes bezprecedentní. Na Ukrajině se inovační cyklus pohybuje v řádu jednoho až dvou měsíců. To, co bylo špičkovou technologií před rokem, může být dnes zastaralé. Takže nestačí, že firma dobře funguje dnes. Ptáme se, jestli má tým, kapacitu na výzkum a vývoj a firemní kulturu, která ji udrží relevantní i za tři nebo pět let.

Jaká je výnosnost defence tech sektoru?

Výnosnost zde není jen o číslech. Je to sektor, kde máte strukturální poptávku na dekády dopředu. Zákazníci jsou solventní, kontrakty dlouhodobé a politická podpora je silnější než kdykoli předtím. To je kombinace, která investorovi dává spát klidněji než kdekoli jinde. A trh to reflektuje. Vezměte ICEYE – finský start-up, který vyvinul satelity s radary typu SAR. Dokážou pořizovat snímky zemského povrchu v jakémkoli počasí, ve dne i v noci, s přesností na metry.

Na Ukrajině se jejich technologie používá pro sledování pohybu vojsk v reálném čase. Dnes je firma oceněna na 2,8 miliardy dolarů a má miliardový kontrakt s německou armádou, přitom ještě před třemi lety ji skoro nikdo neznal. Anduril v USA přešel z valuace osm a půl miliardy dolarů v roce 2022 na potvrzených třicet miliard v červnu 2025. To jsou příběhy, které jinde těžko hledáte – ale jsou to venture příběhy, ne private equity.

Ovšem vy hrajete jinou hru, kupujete etablované, ziskové firmy s reálnými kontrakty a silnými maržemi… Proč?

Ano, cílíme na patnáct až dvacet procent brutto IRR ročně (hrubá roční výnosnost – pozn. red.), což je konzervativnější než venture kapitál, ale s výrazně nižším rizikem a předvídatelnějšími výsledky.

Co vás osobně na obranném a vojenském investičním sektoru baví?

Upřímně, chytlo mě to trochu nečekaně. Nikdy jsem si neřekl, že budu dělat obranné investice. Ale po roce 2022 bylo těžké se na to nepodívat, a čím více jsem se do toho nořil, tím víc mi to dávalo smysl. Na obraně mě fascinuje kombinace věcí, které jinde pohromadě nenajdete. Je to sektor, kde se špičkové inženýrství potkává s reálným dopadem, řešíte životy vojáků a civilistů. Pak je tu technologická proměna, která se děje přímo před očima. Obrana přestává být o tonáži oceli a stává se bojem senzorů, dat a elektromagnetického spektra. Rušení, ochrana komunikace, dronová válka – to dnes rozhoduje o výsledku konfliktu více než cokoliv jiného.

Sledovat, jak technologie mění povahu moderní obrany, a investovat do firem, které na to dokážou reagovat, mi dává smysl profesně i lidsky. A pak je tu ještě jedna věc, evropské vlády dnes utrácejí obrovské peníze za obranu. Ale pokud tyto peníze skončí u amerických nebo asijských dodavatelů, Evropa sice zaplatí za svou bezpečnost, ale vlastní schopnosti si nevybuduje. A to je z dlouhodobého hlediska problém. Závislost na technologiích, které nekontrolujete, je bezpečnostním rizikem sama o sobě.

Dá se říct, že válečné konflikty sektor defense tech posunují, že to je pozitivní efekt těch válek?

Je to eticky nekomfortní, ale intelektuálně poctivá otázka. Ano, konflikty zásadně urychlily inovace, které by jinak trvaly roky nebo dekády. Nejjasnější příkladem je masové nasazení FPV dronů za pár set dolarů jako přesné střelivo. GPS spoofing a jamming (podvržení a rušení navigace – pozn. red.), který Rusko masivně využívá, vyvolal celou vlnu inovací v navigaci nezávislé na GPS. Firmy, které to řeší, by bez tohoto tlaku nikdy nezískaly financování. Válka je děsivý urychlovač technologického vývoje. A rolí investorů jako my je přeměnit tyto krizí vynucené inovace na udržitelné firmy, které budou Evropu chránit i v mírové době.

Text vznikl v spolupráci s Rockaway Capital.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist