Čeští výrobci dronů závisí na Ukrajině. Civilní aplikace zastínila válka

Zatímco ve sci‑fi filmech jako Star Wars létají drony úplně běžně už desítky let, v realitě zápasí služba Amazon Prime Air s nehodami a vysokými cenami za zásilky. Vertikálně startující a přistávající stroje (VTOL) jsou také zatím k vidění jen v prototypech na airshow. Civilní aplikace bohužel úplně zastínila válka na Ukrajině, jež drony masivně „zpropagovala“. V poziční válce na ně totiž nyní připadá většina ztrát na frontě i velká část škod v zázemí. Místo velkých dronů za desítky milionů dolarů ovládaných prostřednictvím satelitů přes půlku planety tak momentálně na bojištích dominují malé drony s cenou v řádu tisíců až desítek tisíc dolarů.

V Česku se nevyrábí miliony kusů FPV (First‑Person View, stroj ovládaný na dálku pomocí přenosu obrazu z „kokpitu“) dronů ročně jako na válčící Ukrajině ani zde nejsou velké koncerny jako turecký Baykar, izraelské IAI a Elbit Systems či americký General Dynamics. Přesto je Česko na světové dronové mapě docela viditelné. A podle vyjádření hráčů na trhu, které HN oslovily, to může být ještě lepší.

Rozvoj dronů v Česku zajistí obdoba agentury DARPA, chytrá armáda a silní investoři

15. 6. 2026 ▪ 8 min. čtení

„Výhodou českého prostředí, které v mnohém připomíná situaci na Ukrajině před válkou, je existence velkého množství technologických firem zaměřených na různé aspekty dronových technologií. Jejich roztříštěnost je však zároveň největší slabinou celého sektoru,“ řekl Pavel Bulant, bývalý generál a výrobní ředitel firmy U&C UAS, která vyrábí průzkumné i útočné drony v továrně v Kolíně.

Klíčem k úspěchu v mezinárodní konkurenci, kde i nadále budou dominovat výrobci z USA, Německa, Francie, Izraele a nově z Ukrajiny, je podle Bulanta technologická autonomie – především v oblasti softwaru. „Nedá se také čekat, že hlavní katalyzátor rozvoje tohoto odvětví bude česká armáda. Na to je příliš malá, konzervativní a do značné míry konformní,“ dodal Bulant.

Armáda rozvoj neutáhne

Ministerstvo obrany letos na nákup bezpilotních systémů a dronů vynaloží asi 350 milionů korun. Celkový armádní rozpočet na rok 2026 je 158 miliard. Ministr obrany Jaromír Zůna v dubnu při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit tři tisíce dronů.

Pro srovnání, dodávka 21 útočných a dvou průzkumných bezpilotních prostředků od U&C stojí v rozmezí 1,5 až 1,8 milionu eur (přes 40 milionů korun). Za jeden stroj MQ‑9B SkyGuardian nejvyšší kategorie, který je nyní hlavním produktem koncernu General Atomics, ale zaplatí americká armáda minimálně 30 milionů dolarů (asi 625 milionů korun).

Velikost domácího trhu je zásadní i podle Pavla Čechala, ředitele společnosti AviaNera Technologies patřící pod zbrojní koncern CSG. Tahle nevýhoda je těžko překonatelná, neboť země jako USA, Izrael, Turecko nebo Ukrajina mají obrovský domácí trh, dlouhodobou státní strategii či přímou válečnou zkušenost. Nebo kombinaci všech těchto faktorů.

„Česko se nesmí tvářit, že samo vybuduje kompletní ekosystém srovnatelný s většími hráči. Máme ovšem šanci v segmentech, kde už máme průmyslovou tradici: přesné strojírenství, elektronika, radary, senzory, software, integrace systémů, speciální materiály, pohonné jednotky a schopnost rychlé průmyslové výroby v menších až středních sériích,“ dodal Čechal.

Přesto může armáda rozvoji českých dronových firem pomoci. Jeden ze spolumajitelů výrobce dronů LPP z Pardubic Radim Petráš zmiňuje jako věc, jež by tuzemským firmám pomohla, umožnění letových zkoušek a vývoje. „Otevření pravidel pro polygony a testovací prostory by velmi pomohlo. Vytvořit silný sektor bez možnosti testování je prostě těžké,“ řekl Petráš.

Úspěšní čeští hráči

Tuzemské firmy sice nejsou výrobci velkých dronů, mají ale viditelnou pozici v bezpilotních prostředcích o hmotnosti do 150 kilogramů – ať už jde o průzkumné, nebo takzvané kamikaze drony. Jejich největším odběratelem jsou zatím ozbrojené složky Ukrajiny. Některé firmy ale uspěly i ve státech NATO, kde zvláště východní křídlo aliance – od Pobaltí přes Polsko po Rumunsko – řeší potenciální bezpečnostní rizika spojená s ruskými drony.

Ukrajina jako faktor hraje při rozvoji dronového průmyslu klíčovou roli. Zmíněná U&C UAS z Kolína, jež v Česku působí od roku 2022, je s Ukrajinou propojená i přes ukrajinské vlastníky. Jiné společnosti, jako například LPP z Pardubic, na ukrajinském bojišti svoje produkty „jen“ zkouší. Ostatně stejně jako U&C a vlastně každý výrobce, který má v tomto segmentu nějaké ambice.

Díky pozitivnímu náhledu většiny české společnosti na obranu Ukrajinců vůči ruské agresi stojí v tuzemském dronovém prostředí za zmínku i některé spolky, které vytvářejí podhoubí pro dodávky dronů na Ukrajinu. Jde třeba o Skupinu D spojenou se jmény podnikatele Jiřího Veverky či herce Ondřeje Vetchého, jejímž předsedou je končící náčelník generálního štábu Karel Řehka.

U&C dosáhla letos velkého úspěchu. Po úspěšném nasazení svých průzkumných dronů při jednom z cvičení NATO uzavřela firma v květnu kontrakt s dodavatelem pro americkou armádu. Je to zatím hlavně referenční zakázka, její potenciál je ale obrovský. Ať už přímo v dodávkách pro US Army, nebo jako argument při prodeji jiným zákazníkům.

Kolínská firma je schopná měsíčně vyrobit mezi 100 a 300 kusy dronů, jak ty průzkumné pod názvem Stork, tak útočné drony Mace. Díky tomu U&C loni podle Bulanta dosáhla obratu kolem 150 milionů eur (zhruba 3,6 miliardy korun). Za rok 2026 by tržby měly vzrůst zhruba na dvojnásobek.

Společností, která v posledních letech díky Ukrajině znásobila svoji výrobu a tržby, je PBS Group. Výrobce proudových motorů do sebevražedných dronů a raket z Velké Bíteše vyrábí motory o hmotnosti od necelých čtyř kilogramů (TJ 40) až po 28 kilogramů vážící proudové motory TJ 200, které už se dají použít ve středně velkých dronech. V září 2025 také PBS otevřela továrnu ve Spojených státech, odkud dodává motory přímo pro americkou armádu.

Že jde v případě PBS o ziskový byznys, je vidět na výsledcích a maržích. „Loni jsme dosáhli obratu zhruba 2,7 miliardy korun a EBITDA (provozní zisk před zdaněním a odpisy) byla přibližně miliarda,“ uvedla Monika Hrubalová, marketingová ředitelka PBS. Letos, se započtením výnosů z nového závodu v Roswellu ve státě Georgia, by měly podle ní tržby skupiny narůst o další miliardu.

PBS ale není v Česku jediná. Svoje dronové plány má třeba také americký koncern GE (respektive jeho součást Avio Aero), který v závodě v Praze montuje nově vyvinutý turbovrtulový motor Catalyst. Ten by měl mimo jiné pohánět evropský projekt bezpilotního dronu Eurodrone, za nímž stojí Airbus.

Společnost GE v pražském závodě vyrábí nově vyvinutý turbovrtulový motor Catalyst. Ten by měl mimo jiné pohánět evropský projekt bezpilotního dronu Eurodrone, za nímž stojí Airbus.

Foto: Airbus

Přímou konkurencí PBS hodlá být firma Avia­Nera Technologies. Vznikla teprve loni, rychle ale roste, včetně akvizic – loni v listopadu oznámila nákup většinového podílu 51 procent v srbském výrobci motorů MUST Solution. Do čela AviaNera Technologies CSG přetáhla bývalého ředitele PBS Pavla Čechala. Podle něj se firma, pro niž momentálně pracuje přes 60 lidí, letos posune od vývoje a testování k výrobě motorů a prvním viditelným obchodním výsledkům. „Cílíme na tržby okolo jedné miliardy korun,“ uvedl.

CSG vedle vlastní značky obchodně zastupuje výrobce Primoco podnikatele Ladislava Semetkovského. Před rokem 2022 bylo Primoco jednoznačně nejznámější výrobce bezpilotních prostředků v Česku. Firma sídlící v Radotíně v roce 2018 upsala akcie na pražské burze a investovala je mimo jiné do nákupu letiště v Písku. Podle Semetkovského podepsalo Primoco letos zakázky za více než jednu miliardu korun na celkem 46 letounů Primoco One 150. Jednou z dodávek jsou bezpilotní prostředky pro španělskou Guardia Civil za 100 milionů korun.

Kdo bude další?

Je dost pravděpodobné, že se na dronové mapě Česka brzy objeví další firmy. Svůj debut měla koncem května v Písku firma Czechia Systems ze skupiny S‑Tech Ventures. Představila systém Murmus, což je mobilní a modulární protidronový systém. Na loňském brněnském veletrhu IDET vystavovala třeba ve stánku skupiny Omnipol malá firma European Defence Corporation, jež zase řeší problém munice pro drony.

Do akcelerátoru EUDIS Business Accelerator, za nímž stojí Evropská komise, se letos jako jediný český zástupce dostal start‑up Dronetag. Jeho technologie se specializuje na identifikaci a sledování dronů. Už předloni se Dronetag zakladatele Lukáše Brchla dostal do jiného důležitého akcelerátoru NATO pod názvem Diana.

Letecký průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

Po dronech „pokukují“ také jiní velcí čeští zbrojaři. Třeba výrobce palných zbraní a malorážové munice Colt CZ v květnu oznámil memorandum o spolupráci s estonskou společností Frankenburg Technologies. Ta vyvíjí cenově dostupné protidronové raketové systémy. „Naším cílem je podpořit integraci těchto řešení na Ukrajině a do evropského obranného průmyslového prostředí a podílet se na jejich distribuci a podpoře,“ uvedla Eva Svobodová, ředitelka komunikace Colt CZ.

Za velkou pozornost také stojí s civilním sektorem dominantně spojená firma Fly4Future. Její zakladatel, profesor Martin Saska z ČVUT, na této pražské univerzitě rovněž vede tým zabývající se mimo jiné autonomními drony nebo takzvanými dronovými hejny. Fly4Future je důležitá nejen proto, že byznysově vrací do hry nevojenskou část dronů, jež válkou na Ukrajině nezmizela.

Saska HN potvrdil, že vyjednává s investory o částce minimálně osm milionů eur (asi 200 milionů korun) na rozvoj dalšího byznysu. Úspěch tohoto investičního kola by byl důležitým signálem, protože by šlo o první dronovou firmu z Česka, která takto získala větší částku na svůj rozvoj. Česko by se tak alespoň v malé míře přiblížilo světu, kde je tato forma investování běžná.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letecký průmysl.