Klimaskeptici mění rétoriku z popírání změny klimatu na zpochybňování lidské odpovědnosti. Kvůli vědeckým zjištěním přehodnocují postoj politici i byznys

Je zajímavé sledovat, jakým způsobem se vyvíjejí postoje tzv. klimaskeptiků k probíhajícímu globálnímu oteplování. Není to totiž tak dávno, kdy jsme se od nich s téměř naprostou jistotou dovídali, že k žádné klimatické změně nedochází. Hlavními argumenty byly ty o chybném či nespolehlivém měření, špatných klimatických modelech, hokejkovém grafu, sluneční aktivitě, dlouhých klimatických cyklech, o tom, že se klima měnilo vždy, že nárůst o 0,6 stupně Celsia ve 20. století je čistě a zcela nepochybně přirozený výkyv… a jim podobné. Dokonce někteří ze svých s klimatem nebo přírodními vědami nikterak nesouvisejících autorit znevěrohodňovali mezinárodní klimatický panel (IPCC), NASA a obecně prakticky všechny klimatické vědce.

Jak ale šel čas a globální teplota se vyšplhala přibližně na +1,4 °C nad předindustriální průměr, musela se proměnit i rétorika klimatických skeptiků. Argumenty, že se žádná změna klimatu neděje, začaly být tváří v tvář realitě stále hůře obhajitelné. Nahradila je proto jiná slovní ekvilibristika o tom, že se asi tedy otepluje, ale člověk za to buď nemůže vůbec, nebo jen velmi zanedbatelně. K tomu se přidaly další již dříve či i později používané teze, například že pro významný vliv lidské činnosti neexistují důkazy, že klima se přirozeně měnilo vždy a někdy i dramatičtěji, že oxid uhličitý není a nemůže být hlavním viníkem a že jakákoli zásadní opatření jsou zbytečná, nákladná, nebo dokonce škodlivá.