Souboj producentů ropy o její cenu nahrává nízké inflaci. V Česku jsou černým Petrem služby, v těsném závěsu pak nemovitosti

O překvapení se v neděli postarala Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), kdy sedm členských zemí – Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán – uvedlo, že zvýší od srpna těžbu o 188 tisíc barelů denně. Stalo se tak ve chvíli, kdy se cena černého zlata vrátila k 71 dolarů za barel, tedy na úroveň před válkou mezi Iránem a Spojenými státy, a kdy Hormuzkým průlivem začala opět proudit ropa.

Dodejme, že cena ruské ropy Urals se během prvních tří červencových dní pohybovala na úrovni pouhých 41,66 dolaru za barel. Federální rozpočet Ruska přitom počítá s cenami ropy kolem 59 dolarů za barel, kde se cena pohybovala v průběhu íránského konfliktu. Vyšší ceny poskytly Kremlu prostor k doplnění rezervního fondu poprvé za téměř rok a k odložení plánovaných škrtů ve výdajích. A to nyní skončilo.