ČNB poprvé pod Michlovým vedením zvýšila úrokové sazby. Chceme brzdit úvěrový boom a podporovat spoření, uvedl guvernér

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,75 procenta. Pro zpřísnění měnové politiky hlasovalo šest ze sedmi radních, jeden byl pro jejich stabilitu. Centrální bankéři se ke zvýšení sazeb rozhodli poprvé po čtyřech letech. Důvody lze hledat v kombinaci domácích a zahraničních faktorů. 

Česká ekonomika čelí silnému růstu nominálních mezd, který v posledním období dosahoval hodnot kolem osmi procent, čímž poměrně výrazně překonává dynamiku produktivity práce. ČNB tedy vidí riziko v tom, že se tyto náklady přelijí do cen služeb, které se meziročně zvýšily takřka o pět procent.

K vnitřním tlakům se přidávají i vnější šoky, zejména nejistota spojená s válkou na Blízkém východě a neprůjezdností Hormuzského průlivu. Ten by se měl sice po dohodě USA s Íránem otevřít. I tak ale bude trvat několik měsíců, než se provoz vrátí do stavu před válkou, a současně není jisté, že se tak skutečně stane. 

Vzhledem k tomu, že byl průliv, kudy před válkou proudila zhruba pětina celosvětové produkce ropy, uzavřen dlouhodobě, dražší vstupy (například vyšší ceny energií a dalších komodit) se do ekonomiky propisují postupně. Tato situace může vést ke zvýšeným inflačním očekáváním. Centrální bankéři tak podle tuzemských analytiků svým krokem vyslali veřejnosti i finančnímu trhu signál o své připravenosti krotit případně rostoucí inflaci.

Na příkopě se poprvé po dlouhé době schyluje k thrilleru

17. 6. 2026 ▪ 2 min. čtení

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání rady potvrdil, že banka dopady situace v Hormuzském průlivu pozorně sleduje, aby růstu těchto inflačních očekávání zabránila. Za zásadnější hrozbu však označil právě zmíněné domácí vlivy, zejména setrvalost jádrové inflace (bez kolísavých položek, jako jsou ceny energií či potravin) a napjatý trh práce, kde nadprůměrný růst mezd vytváří silný tlak na cenovou hladinu především v sektoru služeb a bydlení.

ČNB tak podle něj hodlá držet přísnější měnovou politiku po delší dobu tak, aby došlo k utlumení úvěrové aktivity a omezení růstu množství peněz v ekonomice. Michl v této souvislosti varoval i před proinflačním působením fiskální politiky a dluhovým financováním vládních výdajů. „Chceme brzdit úvěrový boom, brzdit růst množství peněz v ekonomice a podporovat spoření,“ uvedl guvernér.

Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil v rozhodnutí vidí snahu držet krok s nedávným zásahem Evropské centrální banky kvůli stabilitě kurzu koruny a reakci na jádrovou inflaci, která se drží u tří procent. Podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, zase ČNB tímto krokem upřednostnila boj s inflačními riziky před voláním po snižování nákladů na úvěry.

Naráží tím na dlouhodobou kritiku politiky ČNB ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten v minulosti opakovaně veřejně prohlašoval, že „základní úrokové sazby jsou zbytečně vysoko“, což má podle něj mimo jiné „zdražovat hypotéky a snižovat dostupnost bydlení“. Kritiku ČNB zopakoval i v den, kdy radní rozhodovali o sazbách. Michl pak na tiskové konferenci reagoval slovy, že „ČNB se nenechá nikým ovlivňovat“ a že „nemůže přijímat něčí pokyny“.

„ČNB sice mohla ještě určitou dobu vyčkávat, nakonec ale zvolila přístup ‚když už, tak hned‘,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, s tím, že jde o strategii „racionální prevence“. Podle něj totiž tato reakce dostává ČNB do lepší pozice a snižuje riziko, že rada bude muset podobný krok v dalších měsících opakovat.

ČNB si pro tento krok připravovala půdu již v předstihu. Michl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg minulý týden uvedl, že „argumenty pro červnové zvýšení sazeb zesílily“ a že se jedná o jednu z možností. Podobně se vyjádřil pro agenturu Reuters i člen bankovní rady Jan Procházka. Ten označil šance na zvýšení sazeb za vyrovnané a dodal, že „pokud se rozhodneme sazby zvýšit, je lepší udělat to dřív než později“. Podle Procházky by mírné zvýšení mělo sloužit jako signál odhodlání banky udržet inflaci u dvouprocentního cíle.

Dnešní rozhodnutí představuje milník v aktuálním cyklu měnové politiky. K poslednímu zvýšení sazeb totiž došlo v červnu 2022, kdy bankovní rada ještě v čele s Jiřím Rusnokem zvedla repo sazbu na sedm procent v reakci na očekávaný prudký růst cen. Na této úrovni, která neměla v tomto tisíciletí obdoby, pak zůstala po většinu inflační vlny, od prosince 2023 do května roku 2025 ji ČNB s pauzami snižovala a poslední rok ji držela na úrovni 3,5 procenta.

Zajímavostí je, že v postcovidovém období Michl, tehdy ještě řadový radní, pro zvýšení sazeb nehlasoval ani jednou. Jeho hlavním argumentem bylo, že se na Česko valí nákladová inflace, kterou úroky nedokážou utlumit, a je ji tedy nutné přečkat.

Vyšší základní úrokové sazby mají vliv na určování ceny peněz v ekonomice. Propisují se například do výše úročení klientských vkladů na spořicích účtech či termínovaných vkladech v bankách a částečně se promítají i do cenotvorby hypotečních či firemních úvěrů. Například u tříměsíčních Dluhopisů republiky se sazba automaticky zvyšuje na 3,75 procenta.