Češi mají v historické paměti řadu událostí, které je přiměly zamyslet se nad tím, jak zacházet s penězi a co od nich čekat. Takzvaná měnová reforma – fakticky státní bankrot –, kterou provedli komunisté šestý rok po převzetí moci, ovlivnila několik generací. Fámy, že hospodářské potíže pramenící z centrálně plánované ekonomiky vlády KSČ „vyřeší“ další měnovou reformou, byly na denním pořádku po další desetiletí. Přechod na tržní ekonomiku na začátku 90. let byl spojen s prudkým poklesem kupní síly koruny, ovšem aspoň už za ni bylo co koupit. Před čtyřmi lety pak Česko, teoreticky „chráněné“ vlastní měnou, zažilo inflační vlnu tak velkou, že si ji v předchozích desetiletích kapitalismu neuměl nikdo ani představit. Včetně centrálních bankéřů.
Není tedy divu, že se stále hledají viníci. Guvernér České národní banky Aleš Michl vidí kořen problému v příliš levných penězích po roce 2010.
Co se dočtete dál
- Co je podle guvernéra Michla zhouba ekonomiky?
- Proč ČNB v minulém desetiletí srazila sazby až k nule?
- Jak říct „neuznávám inflační cíl“ bez toho, že by padlo spojení „inflační cíl“?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
