Když se před třemi lety v kampani Nike objevila transgender influencerka Dylan Mulvaneyová, vyvolalo to u části zákazníků i veřejnosti silně negativní reakce. Sportovní leginy a podprsenky mají propagovat „skutečné“ ženy, sportovkyně – tak by se dala kritika shrnout.

Nešlo o první kontroverzi amerického výrobce sportovního vybavení, který se už několik let potýká s uvadajícím byznysem. Na podobný odpor narazily kampaně s plnoštíhlými modelkami či figuríny žen velikosti XL v prodejnách Nike. A také kampaň s hráčem amerického fotbalu Colinem Kaepernickem, mužem s mohutnou kudrnatou hřívou, který se protestním poklekáváním při americké hymně před zápasy stal jedním ze symbolů hnutí Black Lives Matter. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se projevilo zapojení do kulturních válek na vztahu Nike k zákazníkům.
  • Proč leží hlavní příčiny úpadku jinde než v politické korektnosti.
  • Jak se Nike snaží vrátit zpět na výsluní.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.