Evropskou unii znovu ohrožuje dluhová krize. Jejím epicentrem tentokrát není malé a v podstatě periferní Řecko, jehož podíl na HDP EU není ani jedno a půl procenta, ale Francie, která je dlouhodobě druhou největší evropskou ekonomikou a je motorem evropského integračního projektu. Země galského kohouta je nyní z pohledu věřitelů rizikovější než Itálie a za nově vydané dluhopisy musí nabídnout vyšší úrok než Řecko. Na úroky nyní francouzská vláda vydá víc než na armádu či školství, které přitom iniciátoři současných bouřlivých protestů označují za podfinancované. Věřitele straší jak obří dávka dluhopisů, která přijde na trh příští rok, tak nerealistické rozpočtové plány.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je francouzský dluh čím dál dražší.
  • Jaká varování už Francouzi slyšeli a oslyšeli.
  • V čem je velká země v jiné pozici než malá.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.