Elektromobily se postupně dostávají z kategorie drahých technologických hraček do běžného automobilového trhu. Na českém trhu ojetin už jejich průměrná cena klesla pod 700 tisíc korun a prodejci hlásí rostoucí zájem.
Zatímco zákazníci začínají v elektrických autech nacházet ekonomický smysl, automobilky bojují s klesajícími maržemi a provozovatelé nabíjecích stanic stále čekají na návratnost investic.
Ukázala to i debata Hospodářských novin, které se zúčastnili hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš, ředitel rozvoje sítě čerpacích stanic Orlen Michal Kalhous a generální ředitel společnosti Aures Holdings, provozovatele autobazarů AAA Auto, Petr Vaněček. Elektromobilita se podle nich stává dostupnější a její trh poroste. Otevřenou otázkou ale zůstává, kdo na jeho rozvoji dokáže vydělat a jak velká část hodnoty zůstane v Evropě.
Ojetý elektromobil za půl milionu
Změnu nejlépe ukazuje trh s ojetými auty. Podle Petra Vaněčka je zájem o elektromobily rekordní, nabídka mu ale zatím nestačí. „Kdybychom měli dvakrát tolik elektromobilů v nabídce, tak bychom jich určitě dvakrát tolik prodali,“ uvedl. V předchozích letech se totiž prodávalo relativně málo nových elektrických aut, takže se na sekundární trh teprve postupně dostávají ve větším množství.
Ceny přitom klesají a poptávku to podporuje. Průměrná cena ojetého elektromobilu v AAA Auto byla před dvěma lety kolem 900 tisíc korun, dnes je pod 700 tisíci. „A když dosáhne magické hladiny půl milionu, tak ta poptávka doslova akceleruje,“ popsal Vaněček. Ojeté elektromobily se dnes podle něj prodávají rychleji než průměrné auto se spalovacím motorem.
Mění se také skladba nabídky. Tesla Model 3 tvořila před rokem třetinu všech prodejů elektromobilů v AAA Auto, dnes se její podíl blíží deseti procentům. Na trhu se totiž objevuje více evropských modelů včetně těch od Škody. „Je to otázka času, než se Enyaq a další dostanou na špičku žebříčku, protože Česko je tradiční země, Škodovka tady má historicky bezprecedentní podíl na trhu a u elektromobilů to nebude jinak,“ řekl Vaněček.
Výrazně se mění i typ zákazníka. Zatímco dříve převažovaly firmy a živnostníci, letos míří tři čtvrtiny prodaných elektromobilů ke koncovým spotřebitelům. Podle zkušeností prodejce už po nich sahají i běžné rodiny, často jako po druhém nebo třetím autě.
Cena je důležitější než dojezd
S klesajícími cenami se mění i důvody, proč lidé elektromobil kupují. „Za mě je to pořád o ceně jednotlivých modelů, méně o dojezdu, což byla záležitost spíše počátků elektromobility,“ řekl Jan Bureš.
Pro automobilky je cena důležitá také kvůli evropské regulaci. Aby plnily emisní cíle, potřebují prodávat více elektrických vozů, především menších a dostupnějších. Zákazníci zároveň stále častěji porovnávají nejen pořizovací cenu, ale i náklady na provoz. Podle Bureše se rozdíl mezi cenami srovnatelných elektrických a spalovacích aut zmenšuje a rozhodování je racionálnější.
S důvěrou souvisí také zůstatková hodnota. Ta je zatím o něco horší než u srovnatelných aut se spalovacím motorem, mimo jiné kvůli rychlému technologickému vývoji. Novější vozy mají lepší dojezd a rychleji se nabíjejí, starší modely proto rychleji zastarávají.
Po pěti letech klesne elektromobil v průměru na 50 procent původní ceny, zatímco srovnatelné spalovací auto na 55 až 60 procent. „Pak se ta křivka srovnává a dál pokračuje víceméně stejně,“ řekl Vaněček. S dalším zlevňováním nových elektromobilů očekává postupné vyrovnávání rozdílů. Na český trh navíc přichází stále více ojetin z Německa, Nizozemska a Skandinávie, což rozšiřuje nabídku a tlačí ceny dolů.
Nabíječky rostou rychleji než jejich výnosy
Zatímco zákazníci začínají v elektromobilitě nacházet ekonomický smysl, pro provozovatele nabíjecích stanic je situace komplikovanější. Michal Kalhous z Orlenu odmítá argument, že nízká vytíženost nabíječek znamená, že jich je v Česku dost. Síť se totiž buduje s výhledem na budoucí počet elektromobilů, nikoli pouze podle současné poptávky.
Poptávka po elektromobilech stoupá. 5 důvodů, proč se na boomu veze konečně i Česko a proč tento trend vydrží
„Aktuální ukazatel o počtu dobíjecích bodů a přepočtu na počet provozovaných elektromobilů je za mě téměř irelevantní. Cílem je stav, kdy nový zájemce o elektromobil nebude muset vůbec řešit, kde a jak bude nabíjet,“ uvedl.
Poptávka po nabíjení sice roste, Kalhous ale její současný růst označil za marginální. Ani zdražení benzinu a nafty podle něj zatím nedokáže výrazně změnit investiční rozhodování provozovatelů. Důležitější je, aby se elektromobil stal běžnou součástí života a lidé ho vnímali jako normální alternativu ke spalovacímu autu.
Překážkou je také komplikovaná zákaznická zkušenost. „Každý správný elektromobilista má v kapse deset až patnáct nabíjecích karet od různých provozovatelů,“ řekl Kalhous. Systém různých aplikací, tarifů a přístupových karet je pro nového zákazníka nepřehledný. Řešením by podle něj bylo větší sdílení infrastruktury a spolupráce provozovatelů. „Za sebe tedy považuji za nejdůležitější vyřešit zkušenost s nabíjením tak, aby byla uživatelsky pohodlná. To k prosazení elektromobility přispěje ze všeho nejvíce,“ uvedl.
Orlen proto nechce spoléhat jen na prodej elektřiny. Sází na proměnu čerpacích stanic v energetická a obslužná centra, která zákazníkům nabídnou více než samotné nabíjení. Část elektromobilistů totiž podle Kalhouse nabíjí na místech bez další infrastruktury a na čerpací stanice vůbec nezajíždí. Orlen chce zákazníky přilákat širší nabídkou služeb, od občerstvení až po dodávky energie domácnostem a firmám. V Česku má aktuálně deset lokalit s nabíjecím hubem přímo na čerpacích stanicích.
Na otázku, zda už společnost na elektromobilitě vydělává, Kalhous odpověděl otevřeně. Investice jsou podle něj obrovské a bod zlomu je teprve před firmou. „Rozhodující bude velikost trhu, abychom dokázali investice amortizovat,“ řekl. Ještě větší nejistotu představuje nabíjení těžkých nákladních vozidel. Hlavní překážkou podle něj není technologie, ale dostupnost dostatečně výkonných přípojek. Megawattové nabíjení tak zatím jen obtížně nachází ekonomické uplatnění.
Čínské automobilky nevyvážejí jen z úspěchu
Levnější auta a širší nabídka přivádějí zákazníky také k čínským značkám. Jejich rychlý postup na evropské trhy ale podle Bureše není jen důsledkem technologického náskoku a obchodního úspěchu. Souvisí také s mimořádně tvrdou konkurencí na domácím trhu.
„U nás panuje falešná představa, že čínské automobilky jsou extrémně úspěšné. Ony mají problém ustát extrémní konkurenci, která v Číně panuje, a export je jednou z cest, jak z toho ven,“ řekl. Čínské automobilky navíc těží z lepší kontroly nad celým hodnotovým řetězcem baterií, od zpracování surovin až po výrobu článků. Evropa v této oblasti výrazně zaostala a řada jejích výrobců je na čínských dodávkách závislá.
Evropské zákazníky láká především poměr ceny a výbavy. Za stejné peníze mohou dostat větší vůz, často s bohatší technologickou výbavou. „Významnou roli hrají také dlouhé záruky. MG nabízí sedm let, BYD osm let na baterii. Tím padá ta psychologická bariéra,“ řekl Vaněček.
Zůstává však otázka, jak si tato auta povedou po několika letech provozu. U zůstatkových cen čínských elektromobilů zatím podle Vaněčka chybí dostatek dat. Nejistota se týká také servisu a dostupnosti náhradních dílů, pokud některá značka evropský trh opustí. V Číně existuje velké množství automobilek a část z nich nepochybně zanikne. „Největší výrobci, kteří vstupují do Evropy, ale patří mezi významné světové hráče, takže jejich odchod nepovažuji za pravděpodobný,“ dodal Vaněček.
Evropské automobilky bojují o marže
Příliv čínských aut staví evropské výrobce před nepříjemnou situaci. Musí investovat do nových technologií, snižovat ceny a zároveň čelit konkurentům, kteří mají výhodu v dodavatelském řetězci i výrobních nákladech.
„Čínské automobilky svou pozici budovaly také díky rozsáhlé státní podpoře, a to jak na straně výroby, tak poptávky. Evropský průmysl bez dalších opatření jen obtížně obstojí. Už nyní se proto uplatňují cla a další omezení dovozu, přičemž tlak na ochranu evropského trhu může pokračovat,“ řekl Bureš.
Čínské automobilky však mohou část překážek obejít výrobou přímo v Evropě nebo nákupem místních továren. Bureš by se proto při hledání evropské strategie inspiroval i postupem samotné Číny. „Způsob, jakým přistupovala k regulaci západoevropských, často německých investic na svém území, tedy nutnost předávat know-how do lokálních výrob, to jsou věci, které by Evropě slušely,“ řekl.
Zároveň připustil, že dohoda mezi evropskými státy bude obtížná. Rychlost rozhodování je přitom podle něj zásadní, protože automobilový průmysl se mění velmi rychle.
Mezi ohroženější evropské značky zařadil Audi, které je výrazně závislé na čínském trhu. Škoda Auto je podle něj v lepší kondici: na evropský trh dokázala reagovat dobře a nabízí už tři elektromobily. Větší obavy má Vaněček například o některé značky ze západní a jižní Evropy, zejména o část koncernu Stellantis.
Problém evropských automobilek není jen v konkurenci. Přechod na elektromobilitu podle Bureše tlačí jejich výrobní marže níže, a zbývá jim tak méně prostředků na další investice. To může jejich pozici v dlouhodobém horizontu dále oslabovat.
Každé čtvrté auto elektrické
Jan Bureš počítá v základním scénáři s tím, že v roce 2030 bude v Česku každé čtvrté nově prodané auto elektromobil. To by odpovídalo dnešnímu průměru Evropské unie. V EU samotné by se podle něj mohl podíl dostat až na polovinu nových registrací, mimo jiné pod vlivem regulatorních požadavků.
Rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi ale nezmizí přes noc. „Český trh bude dohánět západní Evropu pomaleji. Vedle kupní síly bude rozhodovat také nabídka dostupných modelů a to, zda se evropským automobilkám podaří udržet konkurenceschopnou výrobu,“ dodal Bureš.
Vaněček se na vývoj dívá optimističtěji především z pohledu zákazníků. Elektromobilita podle něj rozšiřuje výběr a vytváří tlak na ceny. „K benzinu a naftě přibyla elektřina jako další možnost a zákazník z toho může těžit,“ dodal. Za další důležitý zlom považuje okamžik, kdy se průměrná cena ojetého elektromobilu ještě sníží. „Jakmile se průměrný ojetý elektromobil dotkne hranice 300 tisíc korun, dostane se do hledáčku daleko větší skupiny zákazníků a prodej na sekundárním trhu bude akcelerovat,“ věří.
Partnerem debaty je Orlen Unipetrol.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








