Prolhaný americký miliardář potká ruského válečného zločince a čínského komunistického aparátčíka. Vypadá to jako začátek klasického vtipu z dob socialismu, ale ve čtvrtek to bude realita summitu v čínském Šen-čenu, kde se potkají prezidenti Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching. Jejich schůzka bude sice jen „na okraj“ summitu zemí Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), ale už se jí začalo přezdívat „nová Jalta“ nebo „Jalta 2.0“ v narážce na summit, který stanovil rozdělení sfér vlivů v Evropě po konci druhé světové války.
Nepochybně by se tři výše jmenovaní muži také rádi zapsali do historie jako Franklin Delano Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin v roce 1945. Existuje ale řada důvodů, proč se tak stát nemůže. Nejdůležitější jsou tři: První se jmenuje Donald Trump, druhý Vladimir Putin, třetí Si Ťin-pching.
Současný americký prezident je známý tím, že má sice plnou pusu velkohubých prohlášení, ale mnoho z nich nemá oporu v realitě a jeho rozhodnutí mají někdy úplně jiný efekt, než jejich autor zamýšlel (viz třeba válka s Íránem). Přesto summit s obavami sledují hlavně Ukrajinci kvůli tomu, aby Trump v okouzlení přítomnosti autoritářských vládců a hlavně Putinem něco zásadního kremelskému vládci opravdu ohledně Ukrajiny neslíbil.
Trump je nyní oslaben po kongresových volbách a má jen necelé dva měsíce do nástupu nového Kongresu, který jeho pravomoci – bohužel, ne ty v zahraniční politice – bude omezovat. Ale na druhou stranu role USA ve světě dlouhodobě oslabuje. A Trump svými rozhodnutími tento proces značně urychlil.
Trump teď na Ukrajinu bude mít – bohužel – víc času, varuje americký expert působící v Kyjevě
Vladimir Putin by samozřejmě přivítal cokoliv nad rámec očekávané společné fotografie, která jeho osobně a všechny Rusy ujistí o tom, že Moskva pořád hraje první ligu s dalšími globálními mocnostmi. Zatím vůbec nenaznačil, že by třeba v případě Ukrajiny chtěl v čemkoliv ustoupit. Dokladem budiž prohlášení jeho vyjednavačů z minulého týdne při mírových rozhovorech, která hovořila o nutnosti stažení NATO na hranice z roku 1990 a nové evropské bezpečnostní architektuře.
Rusko je mezi mocnostmi už jen díky svému arzenálu jaderných zbraní. Ekonomicky se stává čínským vazalem, jak pěkně ukazuje třeba datový projekt China Russia Dashboard několika evropských think-tanků. Geopoliticky je Rusko izolované a bez souhlasu svého čínského partnera si nedovolí třeba právě situaci na Ukrajině eskalovat.
Hostitel Si Ťin-pching je nyní ultraopatrný. Příští rok by měl usilovat o čtvrté „volební“ období v čele strany a státu. A i když doma šrouby dostatečně přitáhl, nebude se pouštět do složitějších akcí typu nová obchodní válka, pokud ho k tomu někdo nedonutí.
Sežeňte si právníka! Demokraté se chystají na Trumpa. Co čeká s novým Kongresem Evropu a Česko?
Organizace summitu zatím nenaznačuje, že by se Si chtěl nechat něčím překvapit a že by třeba schůzka s Trumpem – třetí v letošním roce – mohla přinést nějaký průlom právě v obchodních vztazích, kde panuje napjaté příměří. A to se blíží lednový termín, kdy toto obchodní příměří uzavřené loni v jihokorejském Pusanu skončí.
Zároveň se Čína pod Siovým vedením sice snaží zvýšit svůj vliv ve světě, ale nechce přebírat odpovědnost za tvoření nového mezinárodního řádu. Čína je sobecký hegemon a nebude například hlídat některé námořní trasy světového obchodu, jako to po roce 1945 dělali Američané, kteří si tím zajišťovali fungování své i dalších spojeneckých ekonomik.
V historické Jaltě byly dvě nastupující velmoci a jedna chřadnoucí. Ve čtvrtek v Šen-čenu bude jedna pomalu ustupující, jedna naprosto oslabená a jedna, která nechce hrát roli globálního četníka, protože ji zajímá jen úspěch vlastní státostrany a jejího lídra.
Samozřejmě je otázka, kde je v této konstelaci Evropa, která doposud žila z toho, že USA zajišťovaly a prosazovaly pravidla světa po druhé světové válce, v němž se Evropané víc než o svoji bezpečnost mohli starat o svoji prosperitu – až se jim to nyní vrací jako bumerang. Neexistuje jeden Evropan, který by si mohl vedle trojice Trump, Putin a Si sednout. I pro vyjednávání s Ruskem si Evropa nakonec zvolila minulý týden sedmičlenný tým státníků.
Přitom Evropa má hodně v sázce, a to nejen v případě Ukrajiny a oné „bezpečnostní architektury“, ale také v mezinárodním obchodě, jak ukazuje třeba na datových studiích založený čerstvý slovníček nové světové ekonomiky z dílny think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy.
Evropany ale může protentokrát uklidňovat, že v Šen-čenu je formát schůzky nastavený Číňany tak, aby se v zájmu velikosti domácího lídra ze všeho nejvíc vyšlo vstříc egům obou hostů, nikoli podstatě či obsahu, kterého by se Evropané měli obávat.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace











