Novou postavou americké politiky se po úterních volbách do Kongresu stal pastor Adam Hamilton, který v Kansasu vyhrál senátní křeslo pro demokraty po dlouhých 94 letech. „Tyto volby jsou odmítnutím nevlídnosti a krutosti ve Washingtonu,“ řekl po svém poměrně nečekaném vítězství politik, který se teprve od letošního jara hlásí k demokratům ve státě, kde Donald Trump před dvěma lety vyhrál prezidentské volby o šestnáct procentních bodů.

Zvolení Hamiltona názorně ukazuje, jak Američané odmítají Trumpovu politiku. Stále více jim vadí vysoké ceny pohonných hmot a potravin, válka v Íránu, násilí vůči imigrantům i podivné obchody lidí napojených na prezidentovu administrativu, které vyvolávají podezření z korupce. Jde o porážku, jejíž rozsah se vidí jednou za generaci.

Vítězství ve Sněmovně reprezentantů se čekalo a v době uzávěrky tohoto textu měli demokraté 228 křesel vůči 139 republikánským. V Senátu to podle průzkumů vypadalo těsněji, demokratům se ale podařilo ze 35 křesel, která byla ve hře, získat sedm dříve republikánských do svého tábora.

Takových států jako Kansas, kde se vypařila republikánská – nebo spíš trumpovská – většina, bylo mnohem víc. Trumpova prohra byla například velmi viditelná v Texasu, kde demokraté po více než třiceti letech vyhráli všechny volené funkce kromě většiny ve státním Senátu. A to i přes masivní finanční podporu nejbohatšího muže planety, Elona Muska, který do Texasu „uprchl“ se svými firmami před demokraty z Kalifornie.

Nový Kongres by měl začít fungovat v lednu 2027. Matka všech otázek nyní zní, jak budou vypadat další dva roky vlády Donalda Trumpa. Jak se bude vyvíjet jeho soužití s demokraty ovládaným Kongresem, kde mají většinu v obou komorách, a jak se to bude promítat do americké politiky vůči světu, v našem případě vůči Evropě a Česku.

První, jednoduchá odpověď zní: mnoho se nezmění. Zahraniční nebo obchodní politiku má podle ústavy na starosti prezident a Donald Trump už ukázal například při zavádění cel pomocí prezidentských nařízení, že se nenechá (jakýmkoliv) Kongresem omezovat.

Půjdou Trumpovi po krku

Demokraté se podle svých prvních vyjádření budou soustřeďovat na domácí politiku a na to, aby vyšetřili každý krok prezidenta a každý obchod jeho rodiny za poslední dva roky. Bílý dům zase naznačoval, že má připravenou strategii, jak další dva roky vládnout bez podpory v Kongresu.

„Budete mít Kongres, který si uvědomuje, že nepracujeme pro prezidenta,“ řekl budoucí vůdce demokratické většiny Hakeem Jeffries deníku Wall Street Journal. A v jiném vyjádření pro stanici CNN řekl, že je připraven spolupracovat s prezidentem na jakýchkoliv tématech.

Trump, který už krátce po oznámení prvních odhadů výsledků uznal porážku, také naznačil, že by byl připraven se s demokraty na některých tématech domluvit.

Spíš se ale očekává, že prezident a Kongres si budou dva roky klást různé překážky. A že na obou stranách se rozjede tvrdý souboj o to, kdo bude za dva roky kandidátem na prezidenta. Pozice dosavadního viceprezidenta J. D. Vance je po úterní drtivé porážce republikánů, a hlavně jejich hnutí MAGA, podle některých názorů slabší, než se čekalo.

„Sežeňte si právníka,“ napsal na sociální síti X po zvolení člen Sněmovny reprezentantů, kalifornský demokrat Robert Garcia, který se zřejmě stane předsedou sněmovního výboru pro dohled. Podobně se vyjádřilo i několik dalších demokratických politiků. Garcia se chce pustit do vyšetřování ve čtyřech oblastech: obvinění z korupce týkající se Trumpovy rodiny, násilí páchané imigrační policií ICE a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, korporátní korupce a skandál kolem Jeffreyho Epsteina. Někteří plánují vyšetřovat i Elona Muska kvůli jeho roli na počátku druhé Trumpovy vlády při škrtání ve vládních agenturách.

Americká politika se tak zřejmě ponoří víc sama do sebe s občasnými výpady Donalda Trumpa směrem do světa. Nejvážnější je tak obava, zda a jak znovu zaútočí na Írán, což by mohlo mít vážné dopady na světovou, a potažmo i na českou ekonomiku. „USA v nejbližší době nemají plány na nějaký úder na Írán,“ ujišťoval ovšem Trump krátce po uzavření volebních místností v deníku Financial Times, a to přesto, že ho do toho tlačí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. V jiném rozhovoru pro deník Wall Street Journal naopak přiznal, že válka v Íránu je část vysvětlení, proč republikáni prohráli volby.

Obrana a obchod s Evropou

Evropy a Česka se bude týkat několik témat, o která budou nejspíš Trump a nový Kongres svádět souboj. Jedním z nich bude rozmístění amerických vojáků v Evropě a vztah k NATO. Demokraté chtějí vyšetřovat a nejlépe odvolat ministra obrany Petea Hegsetha. „Jedna věc je ministra odvolat, druhá je schválit nového v Senátu. Jedna možnost je, že to bude člověk více nakloněný mezinárodní spolupráci a tradičním spojenectvím (než Hegseth). Ale také se může stát, že to místo může být velmi dlouho neobsazené, protože Donald Trump je velmi neortodoxním prezidentem,“ domnívá se Tomáš Pojar, bývalý národně bezpečnostní poradce českého premiéra a prorektor CEVRO Univerzity, kde působí v tamním Centru transatlantických vztahů.

Podle Pojara se ale USA ve vztazích k Evropě s novým Kongresem příliš nezmění, protože kongresmani mají sice vliv na peníze a rozpočet, ale už ne příliš na to, jak ty peníze „ve správný čas na správném místě“ použít.

Tohle bude ostatně velmi zajímat Ukrajince, kteří jsou pořád do velké míry závislí na amerických zbraních a sdílení zpravodajských informací. I když už z USA nedostávají prakticky žádné peníze. „Na Ukrajině nikdo velký obrat americké politiky v souvislosti se změnou Kongresu nečeká. Kyjev nesází na to, že by demokraté byli schopni donutit Trumpovu vládu větší přímě podpoře,“ domnívá se Mykola Bielieskov, ukrajinský národně bezpečnostní a vojenský analytik.

Navíc, podle něj nyní opouští Kongres mnoho proukrajinsky orientovaných republikánů i demokratů. „Budeme muset navázat vztah s novou generací amerických politiků, což vyžaduje spoustu aktivity. A my pořád nemáme v USA nového velvyslance,“ řekl Bielieskov. Navázat vztahy s nově zvolenými kongresmany bude úkolem nejen ukrajinské, ale i české a dalších diplomacií.

Nicméně, jednu pozitivní věc Bielieskov na daném výsledku vidí: „Trump teď bude mnohem víc vytížen domácí politikou, i když lze čekat jeho občasné výpady proti Ukrajině.“

Celní politika se nezmění

Další velkou kapitolou, která se bude přímo dotýkat i Česka, jsou cla a obchodní politika USA. Ta je podobně jako ta zahraniční také většinou v rukou prezidenta. Na rozdíl od obrany podle Pojara nebylo dosud zmíněno, že by demokraté chtěli vyšetřovat či odvolávat některého z ministrů s obchodní politikou spojeného. V Evropě řídí obchodní politiku EU.

„Co se týká cel, Donald Trump bude vládnout stejným způsobem jako doposud, tedy bez Kongresu a prostřednictvím dekretů,“ zdůraznil Pojar.

Trump totiž nezavádí cla zákonem, ale výkonným nařízením, čímž obchází Kongres. „Evropa bohužel nemůže očekávat žádné zmírnění obchodních omezení s Amerikou,“ řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ekonom Clemens Fuest, prezident mnichovského institutu Ifo.

Kromě vyšetřování se budou demokraté nejspíš soustřeďovat na změny Trumpových zákonů, které měly dopad na ekonomiku, jako byla loňská daňová reforma nebo škrty ve zdravotních programech Medicaid a Obamacare.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace