Ukrajina ožívá investicemi

Ukrajina ožívá investicemi

(PES)
Vytvořením dvou volných ekonomických zón, podporou jedinečných programů zaměřených na špičkové technologie a makroekonomickými stabilizačními kroky se snaží vedení Doněcké oblasti řešit problémy spojené s útlumem důlní činnosti. Donbas, rozlehlý důlní a průmyslový region Ukrajiny, patřil již za sovětské éry k oblastem, v nichž se počítalo s útlumem těžby. V jistém smyslu jej lze přirovnat k Ostravsku, tedy přinejmenším z hlediska výchozích hospodářských podmínek a problémů, s nimiž se potýká.
Se zánikem Sovětského svazu došlo k náhlému rozpadu trhů, útlumu výroby, zavírání podniků. Roční výrobní objemy klesaly i v Doněcké oblasti řádově o několik procent a pokles ekonomických výkonů s sebou nesl dramatické problémy v sociální sféře, rostla nezaměstnanost. Státní správa, konkrétně vedení místní administrace, začala podnikat zásadní kroky v roce 1996, kdy už více než tři roky na Ukrajině nefungovalo centrální plánování, regulace trhu se ukázala jako zcela neúčelná a hospodářství ovládla anarchie. Roční intenzívní ozdravný program se zaměřil na překonání akutních nesnází a následné oživování ekonomických aktivit. Jak nám při nedávné návštěvě v ČR řekla Ludmila Arnautová z ekonomického vedení Doněcké oblasti, díky jeho realizaci se podařilo zastavit pokles a byl zaznamenán nepatrný růst výroby.
Na tomto základě byl na léta 1998 až 2000 připraven program střednědobý, který se daří realizovat navzdory nepříznivému vlivu finanční krize v Asii a navazující v Rusku. Působení sanačních opatření se projevuje v podnikové sféře mj. tím, že se postupně podařilo snížit podíl barterových mezipodnikových operací z 55 pod 30 procent, díky zlepšené finanční situaci byly uhrazeny dluhy na mzdách a nově získávané prostředky se využívají k reinvesticím.
Dlouhodobý plán rozvoje oblasti do roku 2010 počítá s výrazným zapojením zahraničních firem. Jeho páteř tvoří již vytypované vědeckovýzkumné projekty, jejichž realizace přinese nové špičkové technologie. To si vyžádá značné finanční náklady, v první fázi nejméně 15 miliard dolarů. Jak ale potvrdila L. Arnautová, není to nereálné, když jen v letošním roce byly schváleny projekty v hodnotě půl miliardy USD, většinou s účastí zahraničního kapitálu, a mnohé z nich se již realizují. Investují zde Američani, Číňani, Řekové, zájem projevili Britové, ze zemí SNS se na projektech podílejí Kazachstán a Uzbekistán, uvítali by též investory ze středoevropských států. Svými podmínkami vycházejí domácím i zahraničním investorům vstříc dvě nově zřízené volné ekonomické zóny Doněck a Azov.
Dosud státní strategický průmysl se na Ukrajině začíná postupně privatizovat, přičemž zrychlení tohoto procesu se předpokládá již v příštím roce.